Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Současné výzvy pro rozvoj měst a trh práce v České republice
Kód
SP2022/54
Předmět výzkumu
Česká republika čelí aktuálně řadě výzev v oblasti rozvoje měst a na pracovním trhu. Pro jejich lepší pochopení a řešení je důležité porozumět tomu, jaké faktory tyto změny ovlivňují a jakým způsobem. Tento projekt se zaměřuje na vybrané aspekty rozvoje měst a pracovního trhu, a to právě v kontextu České republiky. Hlavní výzkumná témata řešená v rámci projektu lze rozdělit do dvou skupin: (1) ekonometrické modelování determinantů vybraných socio-ekonomických jevů, (2) vliv osobnostních rysů na mzdy na trhu práce. Uvedená témata se navzájem doplňují a poskytují ucelený pohled na rozvoj měst a trhu práce. V další části následuje stručný popis jednotlivých výzkumných oblastí, který je rozdělen na úvod do problematiky a rešerše literatury, cíle projektu a data a metody. Úvod do problematiky a rešerše literatury 1) Determinanty vybraných socio-ekonomických jevů na úrovni okresů V této části projektu budou zkoumány tři socio-ekonomické jevy, které ovlivňují primárně rozvoj měst a druhotně také situaci na trhu práce. Prvním z nich je "urban sprawl" (rozšiřování městské zástavby), kde je cílem projektu určit determinanty městské zástavby v okresech České republiky. Obecně lze říct, že urban sprawl je rychlá geografická expanze území měst, často charakterizovaná bydlením s nízkou hustotou a často monofunkčním využitím se silnou závislostí na automobilové dopravě. Mezi lety 1930-2002 klesl na území České republiky počet obyvatel o 400 tisíc, ale celková zastavěná plocha se v tomto období zvýšila dvojnásobně (Jackson, 2002). Zejména vlivem dnešního stylu konzumního života zaostávají hodnoty jako vztah k půdě a přírodě, lidé spíše vzhlížejí k hodnotám jako je celkový majetek a vlastnictví, z čehož plyne extenzivní a nadměrné využívání statku nejvzácnějšího, tj. půdy. Kvůli tomu dochází zejména v městských a metropolitních oblastech k rozšiřování městské zástavby, jenž s sebou nese dalekosáhlé následky v podobně ekologických, sociálních a ekonomických nákladů a ohrožení stability místních rozpočtů. Cílem však není zastavit rozvoj měst, nýbrž jejich růst usměrnit a dostat pod kontrolu a využívat spíše alternativních forem, které nemají tak dalekosáhlé ekonomické a ekologické důsledky jako urban sprawl. Využívat městské proluky, brownfieldy a zhušťovat městskou výstavbu při zachování dostatečné úrovně komfortu může být cesta. Přes nespočet alternativ se však do dnešní doby nejvíce používá model monocentrického města. Pojem monocentrický zde odkazuje na prostorové seskupení městské zástavby kolem jednoho jádra, tzv. central business dictrictu (known as CBD). Díky své jednoduchosti, ale zároveň robustnosti dosavadních výsledků autorů, jež jej využili, bude použit i v tomto paperu. Model je občas nazýván také jako Alonso-Muth-Millův podle svých autorů, plně formalizován byl posléze Wheatonem v roce 1974. Tento model spočívá v tom, že v oblasti s určitým množstvím obyvatel a danou úrovní jejich příjmů tito lidé žijí kolem zmíněné centrální obchodní čtvrti (CBD) cestují za prací do centra tohoto města a předpokládá se, že všichni lidé v oblasti jsou stejní, mají stejné potřeby a vydělané peníze vynakládají na spotřebu, dojíždění do práce a na bydlení. Jelikož je dojíždění nákladné a zvyšuje se se vzdáleností od CBD, domácnosti se musí rozhodnout, zda bydlet blíže CBD a mít nižší náklady na dojíždění, avšak za cenu toho, že bydlení blíže CBD je dražší. Zároveň tato skutečnost nutí „producenty bydlení“ racionalizovat využívání půdy blíže CBD, což znamená produkci většího množství bydlení na jednotku půdy. Jinými slovy, snaží se minimalizovat náklady výstavbou vícepodlažních budov a menších bytů, protože renta z půdy na každý metr čtvereční roste s výškou budovy. Domácnosti si posléze vybírají, zda budou bydlet v dobře umístěném, ale menším a dražším bydlení, nebo ve vzdálenějším, ale větším a relativně levnějším obydlí směrem k okraji města. Od tohoto se v modelu také odvíjí struktura města – vyšší hustota zalidnění a vyšší metráž budov blíže směrem k CBD, a naopak nižšími budovami a hustotou na okraji (Kulish et al., 2011; Brueckner a Fansler, 1983). Neméně důležitým socio-ekonomickým jevem jsou exekuce a předlužení. Velké dluhy jsou překážkou na trhu práce a zároveň byly identifikovány jako brzda rozvoje místního hospodářství. Výzkum zaměřený na jejich determinanty se bude věnovat zkoumání problému na úrovni okresů České republiky. Townley-Jones, Griffiths a Bryant (2008) uvádí, že existují chroničtí dlužníci i v prostředí jinak příznivých ekonomických podmínek pro společnost jako celek. Těmito příznivými podmínkami se rozumí nízké úrokové míry, nízká nezaměstnanost apod. I přes tyto podmínky jsou chroničtí dlužníci neustále v nebezpečí svých nadměrných závazků, svého předlužení. Gathergood (2011) ve své práci zkoumá vztah mezi sebeovládáním, finanční gramotností a předlužením spotřebitelskými úvěry mezi spotřebiteli ve Velké Británii. Uvádí, že nedostatek sebeovládání a finanční negramotnost jsou pozitivně spojeny s neplacením dluhů ze spotřebitelských úvěrů a sebereportovaným nadměrným břemenem osobního dluhu. Angel a Heitzmann (2015) uvádí, že výzkum v oblasti předlužení v Evropě se primárně zaměřoval na charakteristiky domácností. Ve své práci se zaměřují na faktory na národní úrovni, které jsou asociovány s rizikem zadlužení evropských domácností. Zkoumají proměnné, které reflektují politiky zaměřené na boj s předlužením, například úroveň finanční gramotnosti v jednotlivých státech a možnosti oddlužení, stejně tak jako proměnné odrážející politiky státu blahobytu, např. specifické režimy zaměstnávání v jednotlivých státech, problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti. Buleca, Andrejovská a Michalski (2017) zkoumali dopady makroekonomických faktorů na úspory domácností v zemích V4. V minulé dekádě podle autorů bylo finanční prostředí ovlivněno mnoha důležitými faktory, které mohly vést k vyššímu zadlužení domácností. Z makroekonomického pohledu patří státy V4 k méně zadluženým státům EU. Zkoumám byl vliv disponibilního příjmu, HDP, míry nezaměstnanosti a inflace na úspory domácností. Nejdůležitějšími významnými determinanty ve všech státech byla míra nezaměstnanosti a inflace, které měly podobný negativní dopad na úspory. Naopak jediným faktorem zvyšujícím úspory domácností byl růst disponibilního příjmu. 2) Vliv osobnostních rysů na mzdy na trhu práce Tato část projektu se bude zabývat vlivem vybraných psychologických rysů na mzdu zaměstnanců (jako aproximace produktivity) a jeho srovnáním s vlivem tzv. soft skills. Prokázání shody nebo naopak rozdílů v efektech těchto odlišně vymezených faktorů umožní posouzení vhodnosti jejich agregace pod jednotným pojmem „non-cognitive skills“. Kromě tohoto teoretického přínosu budou výsledky připravované studie přímo využitelné také v oblasti HR. Význam osobnostních rysů na trhu práce je srovnatelný se vzděláním a kognitivními dovednostmi (Balcar 2021 a 2016). Mnoho empirických prací tyto měkké faktory agreguje pomocí faktorové analýzy do abstraktních konstruktů nebo naopak opakovaně využívá stejných psychologických testů k jejich měření (např. pětifaktorový model osobnosti). Náš přístup spočívá v zaměření pozornosti na velmi konkrétní a méně často zkoumané rysy osobnosti: soutěživost, vytrvalost a tolerance k riziku. Empirická literatura poskytuje dostatek důkazů o tom, že soutěživost představuje významný prediktor výkonnosti zaměstnanců (Karatepe a kol. 2006), neboť zvyšuje jejich odhodlání a nadšení. To se následně projevuje vyšší energičností a pohlcením prací u soutěživějších zaměstnanců (Karatepe, Ulugbade 2009). Také vytrvalost má pozitivní vliv na úspěch na trhu práce. Např. Díaz a kol. (2013) uvádí, že nárůst tohoto osobnostního rysu o jednu směrodatnou odchylku je spojen s 15% mzdovou prémií u jedinců s rozvinutými kognitivními schopnostmi. Navíc lze u tohoto osobnostního rysu očekávat také nepřímý vliv na produktivitu zaměstnanců prostřednictvím získání vyššího vzdělání, jak naznačují závěry studie Feng a Papi (2020). Posledním ze zkoumaných osobnostních rysů je tolerance k riziku, která je častěji zkoumána v souvislosti s podnikáním. Avšak také v případě zaměstnanců se ukazuje, že je tento osobnostní rys spojen s řadou výnosů. Např. Collischon (2020) uvádí, že jedna směrodatná odchylka v toleranci k riziku je spojena s vyšší pravděpodobností zaměstnání na plný úvazek (o 1,5 %) a vyšší mzdou (o 0,8 %). Často se diskutuje také o genderových rozdílech v tomto psychologickém rysu, přičemž ženy jsou obecně vnímány jako více averzní k riziku (Jung et al. 2018), což by mohlo mít negativní dopad na jejich status na trhu práce. Ukazuje se však, že tyto rozdíly mohou být závislé na kontextu (Booth et al. 2014). Podrobnou rešerši empirické literatury k měření a významu „non-cognitive skills“ na českém trhu práce nabízí Balcar (2021). Zdroje ANGEL, Stefan a Karin HEITZMANN. Over-indebtedness in Europe: The relevance of country-level variables for the over-indebtedness of private households. Journal of European Social Policy, 25 (3). pp. 331-351. ISSN 1461-7269 BALCAR, Jiří. Is it better to invest in hard or soft skills? The Economic and Labour Relations Review. 2016, roč. 27, č. 4, s. 453-470. ISSN 1035-3046. BALCAR, Jiří. Non-cognitive skills matter, beauty not that much: Evidence on hiring technicians. Journal for East European Management Studies. 2021, roč. 26, č. 1, s. 44-72. BOOTH, A., CARDONA-SOSA, L. and NOLEN, P. Gender differences in risk aversion: Do single-sex environments affect their development? Journal of Economic Behavior & Organization. 2014, roč. 99, s. 126-154. ISSN 0167-2681. BRUECKNER, Jan K., and David A. FANSLER. Theory and Evidence on the Spatial Sizes of Cities. The MIT Press. August 1983 no. 3 s. 479-482. ISSN: 00346535. BULECA Jan, Alena ANDREJOVSKÁ a Grzegorz MICHALSKI. Macroeconomic Factors Impact on the Volume of Household Savings in the V4 Countries. Journal of Applied Economic Sciences. [online]. 2017 Issue 5 (51) [cit. 30.11.2021]. ISSN 2393-5162. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/320961541_Macroeconomic_factors_impact_on_th e_volume_of_household_savings_in_the_V4_countrie COLLISCHON, Matthias. The Returns to Personality Traits Across the Wage Distribution. LABOUR. 2020, roč. 34, č. 1, s. 48-79. ISSN 1467-9914. COUCH, Chris et al. Urban Sprawl in Europe: Landscapes, Land-Use Change & Policy. 2007. Blackwell Publishing. ISBN: 978-1-4051-3917-5. DÍAZ, J. J., ARIAS, O. and TUDELA, D. V. Does Perseverance Pay as Much as Being Smart?: The Returns to Cognitive and Non-cognitive Skills in urban Peru. IZA. 2013. Dostupné z: http://conference.iza.org/conference_files/worldb2014/arias_o4854.pdf FENG, L., PAPI, M. Persistence in language learning: The role of grit and futures self-guides. Learning and Individual Differences.2020, roč. 81. GATHERGOOD, John. Self-control, financial literacy and consumer over-indebtedness. Journal of Economic Psychology [online]. 2012, 33(3), 590-602 [cit. 20.11.2021]. ISSN 106 01674870. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167487011001735 JACKSON, Jiřina. Urban Sprawl. Urbanismus a územní rozvoj. 2002 no. 6 s. 21-28. ISSN: 1212-0855. JUNG, S., CHLOE, CH. and OAXACA, R. L. Gender wage gaps and risky vs. secure employment: An experimental analysis. Labour Economics. 2018, roč. 50, s. 112-121. DOI: 10.1016/j.labeco.2018.04.006 KARATEPE, O. M., OLUGBADE, O. A. The effects of job and personal resources on hotel employees’ work engagement. International Journal of Hospitality Management. 2009, roč. 28, s. 504-512. ISSN 0278-4319. KARATEPE, O. M., ULUDAG, O., MENEVIS, I., HADZIMEHMEDAGIC, L. and L. BADDAR. The effects of selected individual characteristics on frontline employee performance and job satisfaction. Tourism Management. 2006, roč. 27, s. 547-560. ISSN 0261-5177. KULISH, Mariano et al. Urban Structure and Housing Price: Some Evidence from Australian Cities. Reserve Bank of Australia [online]. 2011 [cit. 2021-11-09]. Available from: https://www.rba.gov.au/publications/rdp/2011/pdf/rdp2011-03.pdf. PAULSEN, Kurt. Yet, even more evidence on the spatial size of cities: Urban spatial expansion in the US, 1980-2000. Regional Science and Urban Economics. 2012 no. 4 s. 561-568. ISSN: 0166-0462. QUESLATI, Walid, Seraphim ALVANIDES and Guy GARROD. Determinants of Urban Expansion in European Cities. Urban Studies. 2015 no. 9 s. 1594-1614. DOI: 10.1177/0042098015577773. SONG, Yan, and Yves ZENOU. Property tax and urban sprawl: Theory and implications for US cities. Journal of Urban Economics. 2006 no. 3 s. 519-534. ISSN: 0094-1190. SU Qing and Joseph DESALVO. The effect of transportation subsidies on urban sprawl. Journal of Regional Science. 2008 no. 3 s. 567-594. ISSN: 0022-4146. TOWNLEY-JONES, Maureen, Margaret GRIFFITHS a Mary BRYANT. Chronic consumer debtors: the need for specific intervention. International Journal of Consumer Studies [online]. 2008, 32(3), 204-210 [cit. 17.11.2021]. ISSN 1470-6423. Dostupné z: 108 https://www.researchgate.net/publication/229936710_Chronic_consumer_debtors_The_need_ for_specific_intervention WHEATON, C. William. A Comparative Static Analysis of Urban Spatial Structure. Journal of Economic Theory. 1974 no. 9 s. 223-237. ISSN: 0022-0531.
Rok zahájení
2022
Rok ukončení
2022
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
Workflow pro SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam