Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Aplikace vybraných matematicko-statistických metod v podmínkách veřejné ekonomiky
Kód
SP2022/29
Předmět výzkumu
Předmětem výzkumu předloženého projektu je identifikace a následná aplikace vybraných matematicko-statistických metod v podmínkách veřejné ekonomiky. Pomocí širokého aparátu identifikovaných metod budou hodnoceny tři skupiny subjektů: a) organizace působící v oblasti školství, kultury, zdravotnictví, sociální péče b) územní samosprávné celky v České republice, které jsou nejčastějšími zřizovateli a zároveň také poskytovatelé některých veřejných služeb pro obyvatelstvo České republiky, c) země nebo seskupení zemí v rámci Evropské unie nebo jiných geopolitických uspořádaní. Primárním cílem jednotlivých výstupů projektu bude praktická aplikace identifikovaných matematicko-statistických metod při zohlednění specifik veřejné ekonomiky. Důraz při jednotlivých aplikacích bude zejména na vytvoření homogenních výběrových souborů hodnocených subjektů dle poskytované veřejné služby, resp. geopolitické příslušnosti. Výběr metod pro následnou aplikaci bude reflektovat, resp. se bude odvíjet od a) konkrétní veřejné služby (statku) a míry, jak se tyto statky od sebe odlišují a zároveň také specifik pro danou poskytovanou službu (školství – MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, kultura – divadla, kina, hrady a zámky, muzea a galerie; zdravotnictví – nemocnice, polikliniky, ambulance, sociální péče – domovy sociální péče, domovy pro seniory; typy územních samosprávných celků), b) od seskupení jehož jsou vybrané subjekty součástí. Projekt navazuje na zjištěné poznatky z již dříve realizovaných projektů SP2019/10, SP2020/32 a SP2021/18. Hlavní řešitel navrhovaného projektu byl také spoluřešitelem řešitelského kolektivu projektu Studentské grantové soutěže SP2019/10 „Vliv společensko-ekonomických faktorů na dostupnost vybraných sociálních služeb v České republice“ SP2020/32 „Ekonomické zhodnocení organizací poskytujících veřejné služby v rámci alokační funkce veřejných rozpočtů“ a SP 2021/18 „Hodnocení výkonnosti poskytovatelů veřejných služeb v ČR“. Hlavní řešitel disponuje také odbornými zkušenostmi z působení na Prešovské univerzitě v Prešově z pozice hlavního řešitele univerzitních projektů (GaPU/5/7/12, GaPU/44/2017, GaPU/1/2018, GaPU/44/2019), projektů fakultních (GAMA/14/3, GAMA/15/2) nebo národních projektů Vědecké grantové agentury MŠVVaŠ SR a SAV (1/0578/18, 1/0139/16, 1/0054/14, 1/0596/14) a Kulturní a edukační grantové agentury MŠVVaŠ (038PU-4/2018, 011PU-4/2016, 032PU-4/2014). V rámci tohoto projektu bude rozvíjená metodika již parciálně použitá v různých oblastech veřejného a soukromého sektoru v rámci výše zmíněných projektů. Důvodem pro zaměření projektu na využití různých matematicko-statistických metod je zvyšující se důraz kladen na jejich použití zejména ve výzkumu, vědě nebo pedagogickém procesu. Příkladem jsou časopisy Oeconomia Copernicana (WoS, Q1 – Economics) nebo Equlibirium (WoS), které již v abstraktu článku požadují exaktní a explicitní identifikaci použitých metod. Tento směr To vytváří nutnost znalosti těchto přístupu pro potřeby vlastního výzkumu. Nezbytné údaje budou pro potřeby projektu čerpány z veřejně dostupných webových stránek organizací a jimi zpracovaných výročních zpráv, ale také z národních zdrojů, např. Českého statistického úřadu, Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, rejstříku škol a školských zařízení, České školní inspekce, portálu eJustice nebo databází Ministerstva financí ČR – Aris/Úfis, IISSP – Monitor, aj. Důležitým budou také mezinárodní zdroje jako např. databáze Eurostat, World bank, aj. Třetím potenciálním zdrojem je také primární výzkum ve formě dotazníkového šetření. Aplikační rovinu identifikovaných matematicko-statistických metod budou představovat primárně homogenní skupiny subjektů poskytující veřejné služby v oblasti školství, kultury, zdravotnictví, sociální péče a u územních samosprávných celků, které fungují v České republice, u kterých dokáže řešitelský kolektiv zabezpečit jejich homogennost. Výstupy v oblasti kultury budou aplikovány na úrovni veřejně zřizovaných subjektů v oblasti dramatického umění (divadla), popř. všeobecného či výtvarného umění (muzea a galerie), památkově chráněných objektů (hrady a zámky), výchovně-vzdělávacích aktivit (knihovny) nebo volnočasových činností (zoologické zahrady). V oblasti školství by tuto aplikační rovinu představovaly školy a školská zařízení v rámci dané úrovně vzdělávací soustavy v ČR a v souladu s jejich zaměřením dle klasifikace ISCED 2011. V oblasti zdravotnictví by jimi byly nemocnice nebo ambulance a v oblasti sociální péče např. domovy sociální péče nebo domovy pro seniory. U hodnocení služeb poskytovaných konkrétními územně samosprávnými celky v ČR bude kladen důraz na jejich velikost a srovnatelnost. Vzhledem k specifikům jednotlivých hodnocených oblastí bude tato mikroúroveň pro aplikaci identifikovaných matematicko-statistických metod rozšířena také na národní úroveň a následnou mezinárodní komparaci, např. v rámci zemí Visegrádské čtyřky (ČR, SR, Polsko, Maďarsko) nebo zemí Evropské unie, či OECD. Teoretická východiska: Pod veřejné statky (public goods) je možné kromě jiného dle Vrabkové a kol. (2017) zařadit také veřejné služby (public service), kdy jejich faktické zabezpečování pro obyvatelstvo vychází z rozhodnutí volených zástupců ve volbách a praktické naplňování je následně financováno z různých úrovní veřejných rozpočtů (rozpočtu státu, kraje, obce, aj.). Problematika kolektivní spotřeby je dlouhodobě frekventovanou v ekonomické literatuře, přičemž zmíněna byla již v pracích Pareta a Schwiera (1927) v kontextu neoklasické teorie rovnováhy a Paretovského optima. První vymezení veřejných statků je ale připisováno P. A. Samuelsonovi (1954), který vychází z postulátu ekonomických statků, které člení na soukromé a veřejné. Veřejné statky jsou dle tohoto autora pak tříděné na čisté a smíšené. Hlavní argumenttohoto rozdělení je dán principem spotřeby, čili podmínkami nedělitelnosti (non-rival) spotřeby a nevylučitelnosti (non-exludability) ze spotřeby daného veřejného statku. Na pojetí veřejných statků dle Samuelsona navázal kromě jiných také Musgrave (1959), který problematiku veřejných statků rozšířil o perspektivu veřejných financí. Veřejné statky jsou teda realizovány zejména prostřednictvím alokační funkce veřejných rozpočtů. Varadzin a Bečica (2016) poukazují na fakt, že v současné České republice je tato funkce zastoupena v souladu s teorií fiskálního federalismu jak na úrovni rozpočtu státu, tak i rozpočtů samosprávných krajů a obcí. Svým objemem finančních prostředků tvoří největší podíl na celkovém objemu veřejných finančních prostředků. Problematika veřejných statků byla později doplněna o pohled nabídky veřejných statků, např. Niskanen (1971) a Buchanan (1998). Další pohled institucionálního rázu nabízí Bénard (1990), a to v kontextu otázek: „Jak jsou dané statky společnosti poskytovány?” a zda “Existuje při jejich poskytování požadavek zaplacení tržní ceny nebo jsou poskytovány bezplatně?”. Statky jsou z jeho pohledu členěné na tržní, polotržní a netržní. Od druhé poloviny 20. století je pak problematika veřejných služeb (veřejných statků) řešena celou řadou autorů, o čemž svědčí mnohé odborné práce, např. Arrowa (1963), Pollitta (1993), Samuelsona, Nordhause (2010), Stiglitze a Rosengarda (2015). Dle Stiglitze (1997) je např. nerovnováha na trhu důsledkem selhávání soukromých firem, které sledují své úzké zájmy a většinou se snaží jen o maximalizaci zisku pro své majitele, a ne o užitek pro celou společnost. Poskytování veřejných statků, jak je dle výše uvedené literatury chápané, je předmětem výzkumu širokého spektra autorů. V jejich výzkumech prezentovaných prostřednictvím příspěvků uveřejněných v impaktovaných časopisech lze najít například regresní analýzu, faktorovou analýzu, korelační analýzu, multikriteriální analýzu a jiné. Acebo, Miguel-Davilla, Nieto (2021) využívají regresní analýzu pro identifikaci vztahu mezi univerzitami a soukromým sektorem, Shearer a Clark (2016) ji považují za vhodný analytický nástroj pro hodnocení akademického prostředí se zaměřením na diseminaci výsledků; Jose a Sharma (2021) pomocí meta-regresní analýzy zkoumají mikroekonometrické důkazy o dopadu vládní podpory na výzkum, vývoj a inovace. George a kol. (2021) pomocí této metody hledají odpověď na otázku: Jaký je dopad byrokracie na výkonnost organizace a výsledky zaměstnanců? Salavery, White (2009) považují regresní analýzu za vhodný prostředek, který může pomoci při přesném předpovídání požadované částky při nákupu pohonných hmot v rámci veřejného obstarávaní. Její využití lze najít také při hodnocení dostupnosti domovú pro seniory (Vaňková, Vavrek, 2021). Využití faktorové analýzy lze najít při přijetí e-governmentu (Puron-Cid, 2013), pro měření syndromu vyhoření u sociálních pracovníků bez ohledu na pozici (Walters, Brown, Jones, 2018), nebo pro hodnocení pracovní pohody zaměstnanců sociální práce (Baldschun a kol., 2016). Sanatibar, Peikani, Gholamzadeh (2017) s využitím této metody hodnotí penzijní fondy veřejného sektoru. Rego a kol. (2015) ji použili také pro zhodnocení použití SERVQUAL při hodnocení veřejných služeb. Využití korelační analýzy lze najít ve školství při sledování souvislosti pohybové aktivity mládeže s politikou státu (Cawley, Meyerhoefer, Newhouse, 2007) nebo u souvislosti kvality řízení a lidským rozvojem (Dobrolyubova, 2020). Její využití lze také najít při předpovídání procesních interakcí na základě kvantifikace motivace, informací a síly aktérů (Owens, Bressers, 2013); při hodnocení charakteristik národní politiky a úspěchem při „zploštění křivky“ infekce virem COVID-19 (Migone, 2020); při hodnocení role veřejných subjektů při poskytování veřejných služeb (Papcunová, Vavrek, Dvořák, 2021) a také při hodnocení efektivnosti veřejných škol (Ruggiero, Vitaliano, 1999). Multikritériální analýzy a její použití lze najít při hodnocení dopravní dostupnosti (Vulevic a kol., 2018), při řešení problému alokace veřejných prostředků na konkurenční programy, projekty nebo politiky (Gonzalez a kol., 2011); při měření „toho, na čem záleží“ v místní správě s aplikaci Indexu udržitelnosti (Caldas, Dollery, Marques, 2018), hodnocení efektivity divadel (Bečica a kol. 2021) nebo sociální vyloučenosti (Vavrek, Kovářová, 2021; Kovářová, Vavrek, 2021). Dle Trumpa a kol. (2018) lze tyto metody použít jako vodítko pro vládní regulační opatření v ranné fázi a Carendas, Andrade, Arancibia (2012) je použili pro analýzu vazby mezi státem a organizacemi občanské společnosti. Z výše uvedeného je patrné, že v rámci problematiky nejen veřejné ekonomiky hrají velkou roli použité metody, resp. aplikovaná metodologie. Použití některých z nich lze u řešitelského kolektivu doložit u již realizovaných publikačních výstupů, nejen v oblasti kultury (Bečica, 2016; Bečica, 2018a; Bečica, 2018b; Ardielli, Bečica, 2018; Vrabková, Bečica, 2021), ale i školství (Bečica, Rutteová, 2018; Bečica, Vavrek, 2021), zdravotnictví (Vrabková, Vaňková, 2021), sociální oblasti (Vrabková, Ertingerová, Vavrek, 2019), nebo u územních samosprávných celků (Bečica, 2014; Vavrek, 2017; Vavrek, Adamišin, Kotulič, 2017; Vavrek, Papcunová, Tej, 2020). Metodika řešení: Předpokladem je, že cíl projektu bude naplněn pomocí širokého aparátu matematicko-statistických metod zahrnující mimo jiné parametrické testy (např. ANOVA), neparametrické testy (např. Kruskal-Wallisův test), korelační analýzu, nebo regresní analýzu. Základní aplikovanou metodikou je skupina multikriteriálních metod (MCDM) s primárním využitím TOPSIS techniky (se kterou má řešitelský kolektiv bohaté zkušenosti) a různých přístupů k stanovení důležitosti hodnocených kritérií. Základní popisy tohoto matematicko-statistického aparátu jsou blíže načrtnuty v příloze k projektu. Časový harmonogram projektu: Z hlediska času lze projekt rozdělit do čtyř jednotlivých etap, kdy se jednotlivé etapy shodují s kalendářními čtvrtletími a následující etapa vždy navazuje na předchozí. Jednotlivé etapy pak lze vymezit následujícími činnostmi. I. etapa: leden – březen 2022 Rozdělení úkolů a povinností mezi jednotlivé členy řešitelského týmu. Identifikace souboru zvažovaných metod v kontextu její komplexnosti a náročnosti na zpracování. Příprava struktury a začátek prací na publikačním výstupu B – odborné knize s pracovním názvem „Metodologie kvalitativního a kvantitativního výzkumu“. Zapojení studentů navazujícího magisterského studia programu Veřejná ekonomika a správa a doktorského studia programu Ekonomie do řešení projektu: a) při sběru ekonomických, technických a výkonových dat z veřejných webových stránek, výročních zpráv, dostupných účetních a finančních výkazů u vymezeného okruhu zejména veřejně zřizovaných organizací, b) při rešerši odborné literatury v oblastech zkoumání (vytypované matematicko-statistické metody a jejich aplikace v článcích zapsaných v databází WoS). Sbírána budou data v souladu se zaměřením projektu a zaměřením diplomových prací za delší časové období. Data budou čerpána dle tematického zaměření diplomových prací nebo připravovaných publikací z dostupných veřejných zdrojů a ze specializovaného informačního portálu Ministerstva financí ČR - IISSP – Monitor, Českého statistického úřadu, Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, Eurostatu, databáze Worldbank, aj. Finalizace a podání min. 2 příspěvků kategorie D na mezinárodní konference s účastí – Administration of Border Areas of the Czech Republic and Poland 2022 (červen 2022) a XXV. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách (červen 2022), jejichž předcházející sborníky již jsou evidovány v databázi WoS. II. Etapa: duben – červen 2022 Zapojení studenti navazujícího magisterského studia pokračují ve sběru dat u vybraných organizací a literární rešerši s cílem ujasnění specializace a směřování v rámci plánovaných diplomových prací. Konstrukce teoretických pasáží pro příspěvky kategorie Jimp do vybraných časopisů a plánovaných konferenčních výstupů. Obsahová finalizace a odevzdání publikačního výstupu B – odborné knihy s pracovním názvem „Metodologie kvalitativního a kvantitativního výzkumu“. Realizace praktických výpočtů a testování dat dle uvedené metodologie u homogenního a sofistikovaného vzorku subjektů dle specifických požadavků diplomové práce nebo publikačního výstupu. Účast na mezinárodní konferenci Administration of Border Areas of the Czech Republic and Poland 2022, nebo XXV. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Zpracování průběžné zprávy k plnění projektu. III. Etapa: červenec – září 2022 Průběžné práce na teoretických a prakticky zaměřených pasážích budoucích diplomových prací u zapojených studentů. Příprava dalších příspěvků kategorie Jimp v rámci odborných časopisů v databázi WoS (např. Ekonomický časopis). Účast na mezinárodní konferenci IX. International Conference onf Social Sciences v Bulharsku (srpen 2022). Příprava a realizace prezentace průběžných výsledků projektu na odborném workshopu SGS v září 2022 na Ekf. IV. Etapa: říjen – prosinec 2022 Dokončení rozepsaných příspěvků dle slíbeného plánu a jejich podání v rámci odborných časopisů v databázích WoS (např. PLOS One). Formální finalizace a publikování výstupu B – odborné knihy s pracovním názvem „Metodologie kvalitativního a kvantitativního výzkumu“. Průběžné zpracování zadání diplomových prací zapojených studentů. Ukončovací a hodnotící práce, zpracování závěrečné zprávy k projektu. Literatura ACEBO, E.; MIGUEL-DAVILLA, J.A.; NIETO, M. (2021). The Impact of University-Industry Relationships on Firms' Performance: A Meta-Regression Analysis. Science ad Public Policy, 48(2), 276-293. ARDIELLI, E., BEČICA, J. (2018). Multi-criteria Evaluation of the State of Professional Theatres in the Czech Republic in Terms of Mixed Public Goods Provided to the Citizens. Review of Economic Perspectives, 18 (2), 155–176. ARROW, K. (1963). Social Choice and Individual Values. 2nd editon. New York: J. Wiley and Sons. BALDSCHUN, A.; TOTTO, P.; HAMALAINEN, J.; SALO, P. (2016). Modeling the Occupational Well-Being of Finnish Social Work Employees: A Multigroup Confirmatory Factor Analysis. Human Service Organizations Management Leadership & Governance, 40(5): 524-539. BEČICA, J. (2014). Czech Municipalities and Real Estate Tax. In Theoretical and Practical Aspects of Public Finance. Prague: Univ Econ, 19-27. BEČICA, J. (2016). Zoological gardens in the Czech Republic and Slovakia from the view of technical efficiency and productivity. In Theoretical and Practical Aspects of Public Finance. Prague: Univ Econ, 132-139. BEČICA, J. (2018a). Income Self-Sufficiency and Profitability of Professional Theatres in the Czech Republic. Review of Economic Perspectives, 18 (3), 285-299. BEČICA, J. (2018b). Technická efektivita a produktivita muzeí v ČR. Ekonomika - Management - Inovace, 10 (2), 48-58. BEČICA, J., RUTTEOVÁ, L. (2018). Evaluation of Schools with Polish Language Teaching in the Czech Republic. In Development and Administration of Boarder Areas of the Czech Republic and Poland. Ostrava: VŠB-TUO, 29-37. BEČICA, J.; VAVREK, R. (2021). A Qualitative Assessment of the Pedagogical Process at Czech Public Universities. Education Sciences, 11: 389. BEČICA, J.; VAVREK, R.; GALECKA, M.; SMOLNY, K. (2021). Application of Multi-Criteria Analysis on Theatres’ Efficiency – Czech and Polish Comparative Case Studies. Croatian and Comparative Public Administration, 21(3): 423-455. BÉNARD, J. (1990). Veřejná ekonomika I. Praha: EÚ ČSAV. BUCHANAN, J. (1998). Veřejné finance v demokratickém systému. Praha: Computer Press. CALDAS, P.; DOLLERY, B.; MARQUES, R.C. (2018). Can We Put Numbers on Municipal Performance and Sustainability? A New Strategic Paradigm. Lex Localis – Journal of Local Self-Government, 16(3): 631-647. CARENDAS, M.C; ANDRADE, C.; ARANCIBIA, S. (2012). Social Policies of Children with Disabilities in Chile: an Approach from the Link between State and Civil Society. Revista del Clad Reforma y Democracia, 52: 173+. CAWLEY, J.; MEYERHOEFER, C.; NEWHOUSE, D. (2007). The correlation of youth physical activity with state policies. Contemporary Economic Policy, 25(4), 506-517. DOBROLYUBOVA, E. I. (2020). In Reference to the Correlation between Governance Quality and Human Development. Public Administration Issues, 4: 31-58. GEORGE, B.; STEIJN, B.; PANDEY, S.K.; DECRAMER, A.; AUDENAERT, M. (2021). Red Tape, Organizational Performance, and Employee Outcomes: Meta-analysis, Meta-regression, and Research Agenda. Public Administration Review, 81(4): 638-651. GONZALEZ, E.F.; CERVANTES, E.L.; CASTILLO, J.N.; LOPEZ, I.V. (2011). Application of Multi-Objective Metaheuristics to Public Portfolio Selection Through Multidimensional Modelling of Social Return. Gestion Y Politica Publica, 20(2): 381-432. HWANG, Ch.; YOON, K. (1981). Multiple Attribute Decision Making: Methods and Applications. New York: Springer. JOSE, M.; SHARMA, R. (2021). Effectiveness of fiscal incentives for innovation: Evidence from meta-regression analysis. Journal of Public Affairs, 21(1): e2146. KERŠULIENE, V.; ZAVADSKAS, E. K.; TURSKIS, Z. (2010). Selection of rational dispute resolution method by applying new step‐wise weight assessment ratio analysis (Swara). Journal of Business Economics and Management, 11: 1611–1699.Musgrave (1959) KOVÁŘOVÁ, E.; VAVREK, R. (2021). The Occurrence of the Preconditions for Social Exclusion in the Czech Republic: A Basis for the Planning of Social Prevention Services. Review of Economic Perspectives, 21(2): 173-188. MIGONE, A.R. (2020). The influence of national policy characteristics on COVID-19 containment policies: a comparative analysis. Policy Design and Practice, 3(3): 259-276. MUSGRAVE, R. A. (1959). The Theory of Public Finance. New York: McGraw-Hill. NISKANEN, W. A. (1971). Bureaucracy and Representative Government. Chicago, IL: Aldine-Atherton. OLSON, D. L. (2004). Comparison of weights in TOPSIS models. Mathematical and Computer Modelling, 40(7–8): 721–727. OWENS, K.A.; BRESSERS, H. (2013). A Comparative Analysis of How Actors Implement: Testing the Contextual Interaction Theory in 48 Cases of Wetland Restoration. Journal of Comparative Policy Analysis, 15(3): 203-219. PAPCUNOVÁ, V.; VAVREK, R.; DVOŘÁK, M. (2021). Role of Public Entities in Suitable Provision of Public Services: Case Study from Slovakia. Administrative Sciences, 11: 143. PARETO, V.; SCHWIER, A. S. (1927). Manual of Political Economy. August M Kelley Pubs. POLLITT, C. (1993). Managerialism and the Public Services: Cult for Cultural Change in the 1990s? Oxford: Blackwell. PURON-CID, G. (2013). The Dimensions of Knowledge in E-government Adoption: A Confirmatory Factor Analysis. Gestion Y Politica Publica, 2013: 211-257. REGO, T.D.; CORREIA, A.M.M.; KATO, H.T.; MAFFEZZOLLI, E.C.F. (2015). Confirmatory Factor Analysis of the SERVQUAL Scale: A Study with Users of Vehicles and Driving License Services of Detran/RN. Cadernos Gestao Publica Cidadania, 20(66), 19-40. RUGGIERO, J.; VITALIANO, D.F. (1999). Assessing the efficiency of public schools using data envelopment analysis and frontier regression. Contemporary Economic Policy, 17(3): 321-331. SALAVERY, J.A.; WHITE, E.D. (2009). Improving Procurement Through Regression Analysis: A Case Study of Predicting Argentine Jet Fuel Prices. Journal of Public Procurement, 9(1): 1-16. SAMUELSON, P. A. (1954). The Pure Theory of Public Expenditure. The Review of Economics and Statistics. 36 (4): 387–389. SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. (2010). Economics. 19th ed. New York: McGraw Hill. SANATIBAR, H.; PEIKANI, M.H.; GHOLAMZADEH, D. (2017). Identifying organizational agility and leadership dimensions using Delphi technique and factor analysis An investigation among public sector pension funds (PSPFs) in Iran. International Journal of Public Leadership, 13(4): 276-294. SHEARER, R.; CLARK, T. (2016). Are We Drawing the Correct Conclusions? Regression Analysis in the Nonprofit Literature. Canadian Journal of Nonprofit and Social Economy Research, 7(1): 22-28. SINGLA, I.; AHUJA, I. S.; SING SETHI, A. (2017). Comparative Analysis of Technology Push Strategies Influencing Sustainable Development in Manufacturing Industries Using Topsis and Vikor Technique. International Journal for Quality Research. 12(1), 129–146. STIGLITZ, J. E. (1997). Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing. STIGLITZ, J. E.; ROSENGARD, J. K. (2015). Economics of the Public Sector. 4th ed. New York: W. W. Norton Company. STREIMIKIENE, D.; BALEZENTIS, T.; KRISCIUKAITIENE, I.; BALEZENTIS, A. (2012). Prioritizing sustainable electricity production technologies: MCDM approach. Renewable & Sustainable Energy Reviews, 16(5): 3302–3311. TRAMARICO, C. L.; MIZUNO, C. L.; ANTONIO, D.; SALOMONO, V.; AUGUSTO, P.; Augusto, F.; Marins, S. (2015). Analytic hierarchy process and supply chain management: A bibliometric study. Pro-cedia Computer Science. 2015, 441–450. TRUMP, B.; CUMMINGS, C.; KUZMA, J.; LINKOV, I. (2018). A decision analytic model to guide early-stage government regulatory action: Applications for synthetic biology. Regulation & Governance, 12(1): 88-100. VAŇKOVÁ, I.; VAVREK, R. (2021). Evaluation of local accessibility of homes for seniors using multi-criteria approach – Evidence from the Czech Republic. Health and Social Care in the community, 29: e21-e32. VARADZIN, F.; BEČICA, J. (2016). Sídla a produkční potenciál. (fungování a ekonomický potenciál obcí v ČR s příklady z území Moravskoslezského kraje). Praha: Professional Publishing. VAVREK, R. (2017). Weight of TOPSIS technique parameter and its impact on assessment of municipalities in Slovak republic. Scientific Papers of the University of Pardubice, 24(39): 236–246. VAVREK, R. (2019). Evaluation of the Impact of Selected Weighting Methods on the Results of the TOPSIS Technique. International Journal of Information Technology & Decision Making, 2019, 18(6), 1821-1843. VAVREK, R., ADAMIŠIN, A., KOTULIČ, R. (2017). Multi-Criteria Evaluation of Municipalities in Slovakia – Case Study in Selected Districts. Polish Journal of Management Studies, 16(2): 2. VAVREK, R.; BEČICA, J. (2020a). Efficiency Evaluation of Cultural Services in the Czech Republic via Multi-Criteria Decision Analysis. Sustainability. 2020, 12, 3409. VAVREK, R.; BEČICA, J. (2020b). Capital City as a Factor of Multi-Criteria Decision Analysis—Application on Transport Companies in the Czech Republic. Mathematics 2020, 8, 1765. VAVREK, R.; KOVÁŘOVÁ, E. (2021). Assessment of the social exclusion at the regional level using multi-criteria approach: evidence from the Czech Republic. Equilibrium. Quarterly Journal of Economics and Economic Policy, 6(1): 75-102. VAVREK, R.; PAPCUNOVÁ, V.; TEJ, J. (2020). Evaluation of Financial Management of Towns in relation to Political Cycles using CV-TOPSIS. Lex localis – Journal of Local Self-Government, 18(2): 231–252. VRABKOVÁ, I., a kol. (2017). Příspěvkové organizace: postavení, úkoly a technická efektivnost, SAEI, vol. 47. Ostrava: VSB-TUO. VRABKOVÁ, I.; BEČICA, J. (2021). The Technical and Allocative Efficiency of the Regional Public Galleries in the Czech Republic. SAGE Open, 11(2): 21582440211009221. VRABKOVÁ, I.; ERTINGEROVÁ, I.; VAVREK, R. (2019). Information gaps in the market for social services: retirement homes in the Czech Republic. Review of Economic Perspectives, 19(3): 175-191. VRABKOVÁ, I.; VAŇKOVÁ, I. (2021). Efficiency of Human Resources in Public Hospitals: An Example from the Czech Republic. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(9): 4711. VULEVIC, A.; MACURA, D.; DJORDJEVIC, D.; CASTANHO, R.A. (2018). Assessing Accessibility and Transport Infrastructure Inequities in Administrative Units in Serbia's Danube Corridor Based on Multi-Criteria Analysis and GIS Mapping Tools. Transylvanian Review of Administrative Siecnces, 53E: 123-143. WALTERS, J.E.; BROWN, A.R.; JONES, A.E. (2018). Use of the Copenhagen Burnout Inventory with Social Workers: A Confirmatory Factor Analysis. Human Service Organizations Management Leadership & Governance, 42(5): 437-456. YALCIN, E.; UNLU, U. (2018). A Multi-Criteria Performance Analysis of Initial Public Offering (IPO) Firms Using Critic and Vikor Methods. Technological and Economic development of Economy. 24(2), 534–560. YOON, K. (1980). Systems Selection by Multiple Attribute Decision Making. Kansas State University: Kansas. ZAVADSKAS, E. K.; MARDANI, A.; TURSKIS, Z.; JUSOH, A.; NOR, K. (2016). Development of TOPSIS Method to Solve Complicated Decision-Making Problems: An Overview on Developments. From 2000 to 2015. International Journal of Information Technology & Decision Making, 15(2016): 1–38. ZAVADSKAS, E. K.; TURSKIS, Z.; KILDIENE, S. (2014). State of art surveys of overviews on MCDM/MADM methods. Technological and Economic Development of Economy, 20(1): 165–179. ZELENÝ, M. (1974). Linear Multiobjective Programming. Berlin: Springer-Verlag. ZELENÝ, M. (1983). Multiple Criteria Decision Making. The Journal of the Operational Research Society. Vol. 34, iss. 10, pp. 1011-1013. ISSN 0160-5682.
Rok zahájení
2022
Rok ukončení
2022
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
Workflow pro SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam