Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Minimalizace rizik souvisejících s dodáním zboží na pozadí využití INCOTERMS 2020
Kód
SP2021/74
Předmět výzkumu
Import a export jsou klíčovými složkami všech průmyslových odvětví, zejména těch, které souvisejí s výrobou, kde je pro výrobní proces vyžadován dovoz produktů nebo surovin pro vývoz finálních produktů do zahraničí. Obchodní náklady a výrobní náklady jsou významnými faktory, které ovlivňují konkurenceschopnost mezinárodního obchodu. Vzhledem k velkému počtu dodavatelů a zákazníků je vyjednávání obchodních dohod komplikované a různorodé. Je potřeba domluvit se na takových věcech, jako je dodávka, náklady na dopravu, riziko přepravy a závazky. Z toho důvodu vznikly mezinárodní obchodní podmínky (Incoterms = International Commercial Terms). Určují role, povinnosti, odpovědnost za přepravu a kompenzace, které jsou přijímány a tvoří tak dohodu mezi kupujícím a prodávajícím (Suraraksa, Amchang, Sawatwong, 2020). INCOTERMS jsou předpisy nebo podmínky dodávky produktu, které jsou stanoveným mezinárodním standardem pro uzavírání kupní smlouvy mezi kupujícím a prodávajícím a které byly publikovány Mezinárodní obchodní komorou (ICC) a jsou v souladu s obchodními zásadami Organizace spojených národů (OSN). V rámci mezinárodního obchodu byla tento rok provedena zásadní změna, představující vydání nových základních obchodních podmínek pro prodej zboží – INCOTERMS 2020. Nová verze pravidel INCOTERMS 2020 vydávaných Mezinárodní obchodní komorou vstoupila v účinnost 1. 1. 2020 a jedná se tak o již jedenáctou verzi. Hlavním cílem projektu je analýza nového prostředku pro regulaci dodání zboží – INCOTERMS 2020 a zodpovězení otázky, nakolik jsou pomocí užití těchto podmínek minimalizována rizika související s dodáním zboží oproti situaci, kdy užity nejsou. Zohledněno bude jak užití vnitrounijní, tak vněunijní. Výhod užívání INCOTERMS je hned několik. Jedná se o relativně komplexní úpravu, jelikož doložky zahrnují nejenom přechod nebezpečí ztráty a poškození zboží, ale také veškeré navazující nároky související s přepravou zboží. Jsou lehce revidovatelné a k revizím dochází pravidelně jednou za 10 let. INCOTERMS jsou velmi propracované a jednotlivé doložky se liší způsoby a detaily přepravy a tomu přizpůsobují rovněž přechod nebezpečí. V roce 2020 dochází k určitým změnám v podmínkách oproti verzi z roku 2010. Záměrem provedených změn bylo obchodní podmínky více zpřístupnit a zajistit snadnější používání. Např. Bergami (2013) upozorňuje na některé problematické až zastaralé obchodní a bankovní praktiky v Incoterms 2010. Některé klíčové změny výrazně mění smluvní rovnováhu a ukládají stranám nová práva a povinnosti. Nejprve je tedy nutné na začátku řešení projektu přistoupit k analýze jednotlivých dodacích podmínek INCOTERMS a porovnání změn s cílem identifikovat výhody nových podmínek. Z této analýzy budou zpracovány dva výstupy: článek Analýza nového prostředku pro regulaci dodání zboží (INCOTERMS 2020 a změny) a článek Vliv Incoterms 2020 na strategické rozhodování podnikatelů. Realizace transakcí v mezinárodním obchodě je zpravidla svázána s fyzickým přemístěním předmětu transakce. Konkrétní forma přepravy je významným aspektem, který může výrazně ovlivnit průběh a celkový výsledek celé obchodní operace. (Sato, 2002). Výsledná volba dopravní cesty a dopravního prostředku je vymezena určením dodací doložky v kupní smlouvě, která má klíčové postavení ve smluvních vztazích. Realizace mezinárodní dopravy je ovšem činností rizikovou a zájmem všech stran je případná rizika, odpovědnost a možné spory eliminovat. Při realizaci mezinárodní silniční dopravy mohou nastat nejrůznější problémy relativně nahodilého charakteru, např. (a) působení přírodních jevů, které jsou nezávislé na lidské vůli, např. vichřice, povodně, záplavy, zemětřesení, úder blesku, (b) důsledky lidské činnosti, např. autohavárie, neodborné zacházení s nákladem, (c) důsledky třetích osob, např. autohavárie, krádež, loupež, (d) povaha nákladu, např. vyschnutí, zapaření, kazivost, působení plísní, zmrznutí, (e) jiné události, např. válečného nebo politického charakteru, terorismus, (f) a jiné. Možností, jak eliminovat nahodilé události a jimi vzniklé škody, je celá řada, mezi nejstarší a nejvyužívanější patří pojištění. Hlavní cíl doplňujeme dílčím cílem, a to analyzovat pojišťovací produkty užívaných českou praxí na otázku nesení rizika zkázy a náhodného zničení, a to jak ve vztahu prodávající vs. kupující, tak i ve vazbě na nezávislého mezinárodního přepravce. V mezinárodní přepravě se pojišťuje především (a) pojištění přepravy zásilek (tzv. CARGO pojištění); (b) pojištění dopravního prostředku (tzv. CASCO pojištění); (c) pojištění odpovědnosti dopravce, případně zasílatele. Pojišťovny nabízejí další specifické produkty související s mezinárodní přepravou, nyní uveďme např. pojištění celních dluhů. Z této části jsou plánovány dva výstupy zaměřené na analýzu pojistných produktů v mezinárodní přepravě a možnou spojitost s pojistným podvodem, konkrétně Pojistné produkty v dopravě při realizaci Incoterms; Pojistný podvod v pojištění přepravy; Dalším aspektem řešení je otázka DPH a jejího vlivu na mezinárodní obchodní transakce. Jak je známo, daň z přidané hodnoty je v Evropské unii vysoce harmonizovaná. Jednotlivé členské státy jsou povinny si upravit svou vnitrostátní úpravu v souladu se směrnicemi Evropské unie. Jiná je však situace v případě, že k obchodní transakci dochází se třetími státy (mimo členské země Evropské unie). Přitom na tyto obchodní transakce právě cílí pravidla INCOTERMS, a to jak v rámci Evropské unie, tak i mimo Evropskou unii. Dílčím cílem bude tedy analýza vazeb mezi povinností platit DPH a INCOTERMS. Z této části je plánován výstup Analýza vazby mezi povinností platit DPH a INCOTERMS, kdy budou stanoveny okamžiky rozhodné a odpovědné osoby jako plátci DPH. Významným aspektem celého projektu, který je tímto inovativní, originální i aktuální, je provedení průzkumu dotazníkovým šetřením využívání obchodní podmínek INCOTERMS podniky, a to ať již jde o podniky výrobní, tedy dodavatele, tak mezinárodní přepravce v České republice. Cílem průzkumu je zjištění používání INCOTERMS českou praxí. Výsledky průzkumu budou prezentovány v článku Využívání Incoterms, zkušenosti a česká praxe. Výše uvedené aspekty výzkumu budou propojeny v analýze zaměřené na srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelových případech se zohledněním nových podmínek, resp. změn a zodpovězení otázky, nakolik jsou pomocí užití těchto podmínek minimalizována rizika související s dodáním zboží oproti situaci, kdy užity nejsou. Ve druhém případě bude zohledněno užití obchodních podmínek vnitrounijní, tak vněunijní. Analýza a uvedené modelové případy bude publikovány ve dvou výsledných shrnujících článcích, a to Srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelovém případě; Srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelovém případě (modelový případ s a bez Incoterms). SOUČASNÝ STAV a REŠERŠE Doprava je nedílnou součástí každé ekonomické aktivity, probíhá neustále a je doslova hnací silou rozvoje a kvality celosvětové obchodní výměny. Rozvoj dopravy je o to významnější, že volný pohyb zboží je jedním ze základních předpokladů fungování společného evropského trhu. Její význam je také spjat s geografickou polohou České republiky jako vnitrostátního státu, který nemá přístup k námořním přístavům. Dopravě je proto třeba věnovat pozornost, výběru, organizaci i realizaci, neboť dopravní náklady mají vliv na nákupní a prodejní ceny. Podíl dopravních nákladů na ceně je dán mnoha faktory, druhem zboží, typ dopravního prostředku, podmínkami trhu, dohodnutou dodací paritou. S vybraným druhem dopravy je následně spjato řešení nahodilých skutečností vzniklých přepravou, a to jak jsme uvedli vhodným druhem pojištění. Zároveň je třeba určit další parametry obchodu, jako kdy přejde riziko z prodávajícího na kupujícího, kdo odpovídá za jaké náklady atd. Aby mohly být minimalizovány ztráty (případně i spory) a odstranily se problémy spojené s rozdílností práva různých zemí, používají obchodníci pravidla INCOTERMS. Bergami (2013) považuje správně používané Incoterms 2010 za účinný nástroj pro řízení rizik. Stojanović a Ivetić (2020) zase považují dodací pravidla za jakési „kanály“, které spojují obchod a logistiku. Incoterms je soubor pravidel, který se běžně s výše uvedených důvodů začleňuje do mezinárodních kupních smluv. Incoterms nejsou závaznou normou z hlediska mezinárodního i vnitrostátního práva. (Rozehnalová, 2010; Dobiáš, Malacka, 2019) SV rámci mezinárodního obchodu byla v roce 2020 provedena zásadní změna, představující vydání nových základních obchodních podmínek pro prodej zboží – INCOTERMS 2020. provedených změn je více, zmiňme např. modifikaci pravidel CIF (Cost Insurance and Freight) a CIP (Carriage and Insurance Paid To), jenž jsou vyhrazena pro použití v námořním obchodu. Nyní už není možné pojistit přepravovaný náklad pouze v pojistném rozsahu krytí doložky úrovně (C), jak tomu bylo v minulosti. Byla zavedena povinnost pojistit náklad nejméně v rozsahu pojistného krytí doložky úrovně (A), která se vztahuje na veškerá rizika smlouvou nevyloučena (Čech, 2020; ICC, 2020). Úpravou prošlo i pravidlo DAT (Delivered at Terminal), které nově najdeme pod zkratkou DPU (Delivered at Place Unloaded). Tato modifikace byla provedena za účelem zdůraznění místa určení, které ne vždy tvoří pouze terminál. A článek A6/B6 pravidla FCA (Free Carrier), který upravuje požadavek na nákladní list (ICC, 2020). V minulosti bylo přepravní smlouvou zakázáno vystavit nákladní list před naložením zboží, čímž docházelo k problematické situaci, kde prodávající neobdržel nákladní list, přestože již předal zboží dopravci. Po změně článku FCA je však stranám umožněno dohodnout se na příkazu přepravci k vydání nákladního listu prodávajícímu (Čech, 2020). V neposlední řadě byly vytvořeny články A9 a B9, kde jsou vyjmenovány náklady vztahující se buď k prodávajícímu (A9) nebo kupujícímu (B9), čímž došlo k velkému zorganizování a zjednodušení nákladů týkající se k jednotlivých stran smlouvy (ICC, 2020). Změny v obchodních pravidlech jsou zatím v článcích zpracovány velmi omezeně, taktéž studií zaměřených na analýzu využívání Incoterms mezi kupujícím a prodávajícím, což potvrzuje ve své studii i Vogt a Davis (2020). Z toho důvodu je analýza využívání jednotlivých pravidel Incoterms a identifikace přínosu změn daných pravidel pro obchodníky zcela originální. Rovněž dotazníkové šetření k využívání pravidel Incoterms v rámci českých subjektů je inovativní. CÍLE PROJEKTU Hlavním cílem projektu je analýza nového prostředku pro regulaci dodání zboží – INCOTERMS 2020 a zodpovězení otázky, nakolik jsou pomocí užití těchto podmínek minimalizována rizika související s dodáním zboží oproti situaci, kdy užity nejsou. Zohledněno bude jak užití vnitrounijní, tak vněunijní. A zodpovězení otázky, na kolik jsou využívány obchodní podmínky INCOTERMS podnikateli v České republice. Dílčím cílem je zjištění míry, jakým se pojišťovací produkty užívaných českou praxí promítají do otázky nesení rizika zkázy a náhodného zničení, a to jak ve vztahu prodávající vs. kupující, tak i ve vazbě na nezávislého přepravce. Dílčím cílem je rovněž analýza vazby mezi povinností platit DPH a dodacími podmínkami INCOTERMS. METODIKA POSTUPU ŘEŠENÍ - ČASOVÝ HARMONOGRAM Práce na řešení projektu budou rozděleny do jednotlivých etap, které ve svém souhrnu povedou ke splnění hlavního cíle projektu. Řešení předkládaného projektu bude metodicky vycházet z analýzy legislativních norem, obsahové analýzy článků a odborných knih, analýzy statistických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem, Českou asociací pojišťoven, Českou národní bankou a také dat zveřejněných komerčními pojišťovnami na českém trhu. Metodiku lze shrnou do pěti etap, byť se budou časově prolínat. Zároveň však budou na sebe jednotlivé etapy i navazovat a předpokládá se, že při splnění všech etap dojde zároveň i k naplnění hlavního a dílčích cílů projektu. Pro jednotlivé etapy budou ustanoveny dílčí řešitelské týmy, do kterých bude zapojen vždy některý ze zaměstnanců a někteří ze zapojených studentů. Dle potřeby pak budou v rámci některých etap spolupracovat i všichni členové řešitelského týmu zároveň. Za rozdělování úkolů a sledování jejich plnění bude zodpovídat odpovědný řešitel projektu. Každá etapa bude ukončena plánovaným výstupem dle specifikace výstupů. V případě potřeby budou do práce týmu zapojeni dle rozhodnutí odpovědného řešitele projektu i další studenti a zaměstnanci. V první etapě bude provedena analýza jednotlivých dodacích podmínek INCOTERMS a porovnání změn s cílem identifikovat výhody nových podmínek a posoudit návaznost a volbu dodacích podmínek na strategické rozhodování podnikatelů. Vedoucím týmu pro tuto etapu budou Ing. Petrová a prof. Rozehnalová. V týmu budou zároveň zapojení tři studenti navazujícího magisterského programu. Tato etapa je považována za základní, na výsledky této etapy budou navazovat další etapy. Výstupem této etapy bude článek Analýza nového prostředku pro regulaci dodání zboží (INCOTERMS 2020 a změny) a článek Vliv Incoterms 2020 na strategické rozhodování podnikatelů. Články budou zpracovány studenty pod vedením Ing. Petrové a prof. Rozehnalové. Pod vedením prof. Rozehnalové se bude také v této etapě již pracovat na článku, který bude poskytnut k publikování v impaktovaném časopise. Druhá etapa bude plynule navazovat na první etapu, nicméně dílčí práce na této etapě budou realizovány ihned po zahájení projektu. V rámci této etapy se bude řešitelský tým zabývat zkušenostmi s využíváním Incoterms v praxi, bude realizován dotazníkový průzkum mezi podnikateli. Etapa bude realizována pod vedením Ing. Petrové s tím, že do realizace budou dále zapojeni všichni zaměstnanci (dr. Krügerová, dr. Kozieł, prof. Rozehnalová) a vybraní studenti (dle potřeby). Výstupem této etapy bude článek Využívání Incoterms, zkušenosti a česká praxe. Ve třetí etapě se provede analýza nabídky pojištění, s cílem porovnat nabídku pojistných produktů v mezinárodní přepravě užívaných českou praxí s přesahem k pojistnému podvodu v pojištění přepravy. Pro tyto účely bude ustanoven tým pod vedením dr. Krügerové. Dále budou do týmu zapojení 3 studenti navazujícího magisterského programu. Tým bude ve svém výzkumu navazovat na výsledky z první etapy. Výstupem této etapy budou články Pojistné produkty v dopravě při realizaci Incoterms a Pojistný podvod v pojištění přepravy. Ve čtvrté etapě, která bude probíhat souběžně s třetí etapou, budou analyzovány vazby mezi povinností platit DPH a INCOTERMS. Pro tuto etapu bude ustanoven tým pod vedením dr. Kozieła, společně se třemi studenty navazujícího magisterského studia. Výstupem této etapy je článek Analýza vazby mezi povinností platit DPH a INCOTERMS. Tým bude ve svém výzkumu navazovat rovněž na výsledky z první etapy. Výstupem této etapy bude článek Analýza vazby mezi povinností platit DPH a INCOTERMS. Pátá etapa bude zaměřena na srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelovém případě; Srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelovém případě (modelový případ s a bez Incoterms). Zde bude ustanoven tým pod vedením dr. Kozieła a dr. Krügerové, výstupem této etapy budou články Srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelovém případě a Srovnání rizik v mezinárodním obchodě na modelovém případě (modelový případ s a bez Incoterms). Průběžně v rámci řešení projektu budou realizovány schůzky, na kterých budou jednotliví vedoucí týmů v rámci dílčích etap prezentovat výstupy svých týmů. V případě, že některé z dílčích částí nebude naplněna, přijme odpovědný řešitel projektu adekvátní opatření k nápravě.V závěrečné fázi projektu dojde k zhodnocení, zda byly naplněny všechny cíle projektu a rovněž výstupy projektu, které budou zpracovány a obhájeny v závěrečné zprávě projektu. VSTUPNÍ DATA Zdrojem dat pro analýzu v tomto projektu budou databáze institucí jako Český statistický úřad, Česká asociace pojišťoven, České národní banky, vybrané pojišťovny. V rámci projektu je plánováno dotazníkové šetření. V první fázi bude probíhat sběr dat získaných od oslovených subjektů, kdy tato data budou následně rozdělena na jednotlivé segmenty. Dále budou využita data z veřejně dostupných rejstříků jako obchodní rejstřík. Pro komparaci pojistných produktů bude čerpáno z dat jednotlivých pojišťoven a jejich nabídky pojistných produktů. Data pro pojistný podvod budou čerpána z výročních zpráv pojišťoven, České asociace pojišťoven a statistických ukazatelů České národní banky. REŠERŠE LITERATURY [1] BERNAL, Germán Castro. Incoterms 2020. KS OmniScriptum Publishing, 2020. ISBN 6200934487 [2] Bergami, R, (2013). Managing Incoterms 2010 risks: tension with trade and banking practices Int. J. Econ. Bus. Res., 6 (3), pp. 324-338. [3] BÖHM, Arnošt a František JANATKA. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. Praha: Grada Publishing, 2004. Finance (Grada). ISBN 80-247-0816-7. [4] DOBIÁŠ, Petr a Michal MALACKA. Obchodní podmínky v mezinárodním obchodním styku. Praha: Leges, 2019. ISBN 978-80-7502-296-7 [5] FAWCETT, J., HARRIS, J., BRIDGE, M. International sale of goods in the conflict of laws. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 2005. 1458 s. ISBN 0199244693. [6] FEENSTRA, Robert C. Advanced international trade: theory and evidence. Second edition. Princeton: Princeton University Press, [2016]. ISBN 978-0-691-16164-8. [7] GANDOLFO, Giancarlo. International trade theory and policy: Giancarlo Gandolfo ; with contributions by Federico Trionfetti. Second edition. Berlin: Springer, [2014]. Springer texts in business and economics. ISBN 978-3-642-37313-8. [8] ICC Česká republika. Incoterms® 2020. [9] JANKŮ, Martin. WTO a právo mezinárodního obchodu. Praha: C. H. Beck, 2019. ISBN 978-80-7400-735-4 [10] MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0. [11] PALÁT, Milan, Aleš PEPRNÝ a Daniel Kwabena TWEREFOU. Mezinárodní obchod: International trade. I. Přeložil Alena VAŠÍČKOVÁ, přeložil Jaromír VOJTAJ. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-064-5. [12] PALÁT, Milan, Aleš PEPRNÝ a Daniel Kwabena TWEREFOU. Mezinárodní obchod: International trade. II. Přeložil Alena VAŠÍČKOVÁ, přeložil Jaromír VOJTAJ. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-065-2. [13] POLÁČEK, Bohumil. Právo mezinárodního obchodu. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-770-7. [14] REUVID, Jonathan a Jim SHERLOCK. International trade: an essential guide to the principles and practice of export. London: Kogan Page, 2011. ISBN 978-0-7494-6237-6. [15] ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Kupní smlouva v mezinárodním obchodním styku. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 58 s. ISBN 8021007931. [16] ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Mezinárodní obchodní transakce: multimediální učební text. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 103 s. ISBN 8021035757. S. [17] ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-562-5. [18] ROZEHNALOVÁ, Naděžda, Klára DRLIČKOVÁ, Petra BOHŮNOVÁ, et al. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží - ano či ne?. Brno: Masarykova univerzita, 2012. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně; svazek 418. ISBN 978-80-210-5956-6. [19] RŮŽIČKA, Květoslav, Bohumil POLÁČEK, Radek NOVÁK a Petr DOSTALÍK. Vliv římského práva na vybrané instituty práva mezinárodního obchodu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018. Právní monografie. ISBN 978-80-7598-143-1. [20] SURARAKSA, J., AMCHANG, Ch., SAWATWONG, N. (2020). Decision-Making on Incoterms 2020 of Automotive Parts Manufacturers in Thailand. Journal of Asian Finance, Economics and Business, Vol 7, No 10 (2020), 461–470. doi:10.13106/jafeb.2020.vol7.no10.461 [21] SATO, Alexej. Pojištění mezinárodní přepravy. Praha: Oeconomica, 2002. Aktuální otázky mezinárodního obchodu, 4/2002. ISBN 80-245-0440-5. Skripta. Vysoká škola ekonomická v Praze. [22] Stojanović, & Ivetić, J. (2020). Possibilities of using incoterms clauses in a country logistics performance assessment and benchmarking. Transport Policy, 98, 217-228. doi:10.1016/j.tranpol.2020.03.012 [23] ŠUBERT, Miroslav. Uplatňování pravidel Incoterms v praxi zahraničního obchodu. 1. vyd. Praha: ICC Česká republika, 2011, 124 s. ISBN 9788090465107. [24] Vogt, J., & Davis, J. (2020). The state of incoterm® research. Transportation Journal, 59(3), 304-324. doi:10.5325/TRANSPORTATIONJ.59.3.0304 ČLENOVÉ TÝMU Hlavním řešitelem projektu bude studentka doktorského studia Ing. Michaela Petrová. Z řad akademických pracovníků se do projektu zapojí celkem tři pracovníci – prof. JUDr. Rozehnalová Naděžda, CSc. (školitelka) a dále pak Ing. Krügerová Martina, Ph.D. a Dr Mgr. Kozieł Michal, Ph.D. Do projektu budou dále zapojeni studenti magisterského studia v celkovém počtu osm. Z toho čtyři studenti jsou nyní v 2. ročníku navazujícího studia a u těchto studentů se předpokládá, že budou pokračovat na doktorské studium. Jedná se o studentku Bc. Anetu Urbanovou, Bc. Veroniku Kubenkovou, Bc. Terezu Hradilovou a studenta Bc. Ondřeje Vavrečku. Zbývající čtyři studenti jsou studentkami 1. ročníku navazujícího studia - Bc. Adéla Novosadová, Bc. Jana Varčoková, Bc. Katarzyna Zahrajová a Bc. Veronika Kovářová. Se všemi studenty se tedy počítá, že budou zapojeni do projektu po celou dobu jeho realizace.
Rok zahájení
2021
Rok ukončení
2021
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
Workflow pro SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam