Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Mezinárodní zhodnocení výkonnosti zdravotních a sociálních služeb se zaměřením na uplatnění vícekriteriálních metod
Kód
SP2021/67
Předmět výzkumu
Předmětem předloženého projektu (dále jen projekt) je vícekriteriální hodnocení výkonnosti zdravotních a sociálních služeb v mezinárodním srovnání, přičemž akcent je kladen na efektivnost a její trendy ve zkoumaném časovém období 2012-2019. Projekt navazuje na řešení a dosažené výstupy dvou dřívějších projektů SGS, které řešily Ing. Ivana Vaňková, Ph.D. a doc. Ing. Iveta Vrabková, Ph.D.: - Modely hodnocení efektivity a kvality lůžkové zdravotní péče (SP 2014/74, řešitelka Ing. Ivana Vaňková, Ph.D.) a - Technická efektivnost a ekonomická stabilita příspěvkových organizací (SP 2016/60, řešitelka doc. Ing. Iveta Vrabková, Ph.D.). V porovnání s řešením a výsledky výše uvedených projektů tento návrh projektu přináší nové a originální pojetí metodologie a rozšiřuje zkoumanou problematiku o mezinárodní rozměr. V metodologické části bude nově uplatněna vedle tradičního modelu DEA, Malmquistova indexu, také analýza časových oken (Window analýza) k hodnocení dynamické technické efektivnosti. Data (vstupy a výstupy) a výsledky výpočtů technické efektivnosti budou analyzovány pomocí statistických metod a pozornost bude v tomto smyslu soustředěna na variační rozpětí, korelace, konfidenční intervaly dle bootstramp. K rozšíření záběru evaluace výkonnosti zdravotních a sociálních služeb bude aplikována vícekriteriální metoda TOPSIS, a to samostatně i v kombinaci s modelem DEA. Klíčové metody, jež budou použity pro naplnění cíle projektu, jsou vymezeny v Příloze 1. Výkonnost zdravotních a sociálních služeb v České republice, z hlediska garantů (stát a kraje) a poskytovatelů (organizace) bude nově komparována s vybranými státy Evropské unie a hlouběji pak se spolkovou zemí Baden-Württemberg. Spolková země Baden-Württemberg byla zvolena z několika důvodů: a) Spolková republika Německo uplatňuje zdravotnický i sociální systém založený na principu veřejného pojištění, tzn. bismarkovský model stejně jako Česká republika; b) spolková země Baden-Württemberg je z hlediska velikosti (počet obyvatel 10 718 327) srovnatelná s Českou republikou; c) spolková země Baden-Württemberg se územně člení na okresy, které jsou dle evropské statistické nomenklatury v kategorii NUTS III. (viz Příloha 2) stejně jako samosprávné kraje v České republice; d) výše uvedená spolková země byla vybrána také z toho důvodu, že do projektu bude jako externí konzultantka (bez nároku na odměnu) zapojena zahraniční doktorandka Sabrina Lee (školitelka doc. Vrabková) kombinovaného studia žijící v této zemi. Zdravotní a sociální služby představují významný segment veřejného sektoru nejen v České republice, ale i v ostatních vyspělých zemích. Efektivnost a udržitelnost nabídky zdravotních a sociálních služeb je tedy v přímé vazbě s individuální poptávkou i výkonností managementu (veřejné správy), (Lane, 2000, Ochrana, 2011, Stiglitz, Rosengard, 2015). Zdravotní stav populace je důležitým determinantem rozvoje společnosti. Podkladem pro stanovení cílů a priorit v oblasti zdravotnictví jsou zejména demografické a socio-ekonomické faktory, předurčující vývoj potřeb zdravotních služeb. Poptávka po zdravotních službách má svá specifika, která jsou dána povahou těchto služeb. Jednoznačně jí lze charakterizovat svou nepravidelností, nepředvídatelností. Intenzita a pružnost zdravotních služeb je ovlivněna zdravotním stavem jedince (Feldstein, 2018, Fuchs, 2018). Na základě analýzy zdravotního stavu obyvatel daného státu, může stát vymezit hlavní cíle a směry zdravotní politiky s ohledem na zdroje, které má k dispozici (Maaytová, 2012, Vaňková, Vrabková, 2015). Nabídka zdravotních služeb je dána sítí poskytovatelů a musí reflektovat zdravotní potenciál populace v souladu se zajištěním kvalitní, dostupné a efektivně poskytované zdravotní péče. Odpovědnost za dostupnou nabídku zdravotních služeb v České republice má stát a také zdravotní pojišťovny jako plátci hrazené zdravotní péče za své pojištěnce. Tato odpovědnost je dána legislativními předpisy (zejména zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 302/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb). Dostupnost zdravotních služeb není hodnocena jen z těchto pohledů, ale hodnocení dostupnosti má i další rozměry (institucionální, finanční, informační dostupnost). V rámci České republiky, ale i dalších států (např. Německa) prošel systém zdravotnictví v posledních desetiletích výraznými reformami, ať už z hlediska změny vlastnictví poskytovatelů zdravotních služeb, tak z hlediska změn týkajících se financování zdravotní péče se zacílením na kvalitu a efektivnost poskytované zdravotní péče. Podobně jako u zdravotních služeb je produkce a spotřeba sociálních služeb akcentována v kontextu sociálního státu a dopadu sociálních politik a sociálního zabezpečení. Neformální sociální péče na úrovni domácnosti se přesouvá na formalizované trhy, právě tehdy, kdy klesne schopnost neformální péče v oblasti výživy a osobní péče na prahovou úroveň. Významným faktorem na trhu sociálních služeb je pak indukovaná poptávka a podstatný je rovněž fakt, že sociální služba je tzv. statkem důvěry, kdy skutečný charakter statku je poznán a oceněn až v okamžiku spotřeby, (Netten, Davies, 1990; Průša, 2007; Mertl, 2007). Odpovědnost za dostupnou nabídku sociálních služeb v České republice mají krajské územní samosprávy. Jedná se o 13 krajů a hlavní město Praha (dále kraje). Kraje v oblasti sociálních služeb jsou ze zákona (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) odpovědny za dostupnost sociálních služeb na území kraje a v této souvislosti tvoří síť sociálních služeb v potřebném rozsahu a typu (pobytové, terénní a ambulantní). Trendy ve vyspělých zemích Evropy ukazují, že pobytové sociální služby, zejména pro seniory, jsou nahrazovány terénní a ambulantní sociální péčí, (Sirovátka, Válková, 2017). Příkladem je švédský trh sociálních služeb, kde se zvyšuje jak podíl domácí péče, tak podíl soukromých poskytovatelů sociální péče, (Meagher, Szebehely, 2013). Z pohledu ekonomické teorie lze považovat sociální služby za služby se specifickými charakteristikami (Mertl, 2007, Vaňková, 2019), především pak za služby smíšené, kdy na úhradě nákladů s nimi spojenými se podílejí jak veřejné, tak soukromé subjekty. Samotná interpretace pojmu sociální služby v mezinárodním pojetí není jednotná a pokrývá různé aspekty veřejného zájmu spolufinancované z veřejných zdrojů. Pokud jsou tyto služby vztahovány ke konkrétní pomoci a péči o osoby se sníženou soběstačností, používají označení jako například: (a) social care services (Vaalavuo, 2019; Sipilä, 2018), (b) social welfare services (Grohs et al., 2013), (c) personal social services (Wollmann, 2016), nebo se hovoří o human services (Higgins, 2017). V zemích Evropské unie se ve významu sociální péče používají označení long-term care a social assistance services (Evropská komise 2019; Rodríguez et al., 2018). Rada Evropy (2007) také hovoří v tomto kontextu o personal social services, přičemž za typické uživatele těchto služeb považuje seniory, děti a rodiny a osoby se zdravotním hendikepem. Služby sociální péče jsou považovány za services of general interest a jsou řazeny mezi základní nástroje sociální politiky většiny evropských zemí, avšak jejich nabídka je zabezpečována zpravidla na liberalizovaném trhu s různou mírou zastoupení subjektů veřejného i soukromého sektoru (Sipilä, 2018; Henriksen et al., 2011; Grohs et al., 2013). Evaluace výkonnosti zdravotních a sociálních služeb vychází z pojetí evaluace veřejných statků, a to včetně omezení, které přináší absence ceny a zisku ve veřejném sektoru. Mandl et al. (2008) označují efektivnost za součást koncepčního rámce výkonnosti veřejných programů realizovaných v rámci veřejného sektoru. Pro hodnocení výkonnosti veřejných služeb se uplatňuje pojetí technické a alokační efektivnosti na principu vstupně-výstupních produkčních modelů, (Porcelli, 2009; Dooren et al., 2015; Vrabková, a kol., 2019). Hodnocení výkonnosti, potažmo efektivnosti zdravotních a sociálních služeb, je kontinuálním a důrazným společenským požadavkem v ekonomicky vyspělých státech, které kladou vedle efektivnosti také důraz na rovnost, a to nezávisle na faktu, že rovnost ve spotřebě je v konfliktu s produkční efektivností, (Stiglitz, Rosengard, 2015, Vrabková, Vaňková, 2015). V podmínkách konkrétních zemí je míra substitučního vztahu mezi rovností a efektivností ovlivněna řadou faktorů, a to jak přirozeného rázu (kultura, zvyklosti, geografie, demografie), tak politicko-ekonomického rázu. Při hodnocení efektivnosti jak organizací, tak systémů zdravotní a sociální péče, je potřebné, vedle relevantních vstupů a výstupů, brát v úvahu výše uvedené faktory, které mohou zcela změnit pohled na výsledky výpočtů efektivnosti. Míra vztahu mezi efektivností a rovností může také indikovat udržitelnost těchto systémů nejen v čase, ale též v mimořádných situacích typu pandemie COVID19. K uznávaným metodám hodnocení na principu vstupně-výstupních modelů ve veřejném sektoru patří DEA model a jeho variace včetně Malmquistova indexu a Windows analýzy. Technická efektivnost umožňuje vyjádřit efektivnost jak z pohledu vstupů (minimální zdroje), tak z pohledů výstupů (maximální produkce). Hollingsworth, Peacock (2008) vymezují technickou efektivnost jako schopnost organizace produkovat stanovené množství výroby (produkce) v rámci dané technologie s minimálními náklady. Abdourahmane, Bravo-Ureta and Rivas (2001) vymezují technickou efektivnost jako schopnost organizace produkovat maximální objem výstupu s daným objemem vstupů a při dané technologii. Produktivita je pak dosahování zlepšování efektivnosti v čase. Evaluace efektivnosti zdravotních a sociálních služeb dle modelu DEA a Malmquistova indexu je v České republice, na rozdíl od jiných oblastí veřejného sektoru, realizována v menší míře, než je tomu v zahraničí, přitom zdravotnictví (např. Šťastná, Votápková, 2014; Vrabková, Vaňková, 2015) je oblíbenějším objektem než sociální služby (Vrabková a kol., 2019; Vaňková, 2019; Vaňková, Vavrek, 2020). Tento fakt je však pozorován celosvětově, a to studií autorů Emrouznejad and Yang (2018). Uvedení autoři analyzují používání modelu DEA na vzorku 10 300 odborných článků publikovaných v odborných časopisech v letech 1978-2016. Z výsledků uvedené studie mimo jiné vyplývá, že efektivnost sociálních služeb je dle modelu DEA hodnocena oproti nemocniční péči velmi sporadicky. K podobnému závěru dochází autoři Challis, Clarkson, Warburton (2008), kteří konstatují, že vláda UK dává při hodnocení výkonnosti sociálních služeb přednost jednoduchým ukazatelům výkonnosti a kvality. Aplikace window analýzy jako metody, která je vhodná pro odhalení trendů výkonnosti v časových řadách, není v českém prostředí proti zahraničí tak častá, i když odborné publikace poukazují na přednosti této metody (např. Dlouhý, Jablonský, Zýková, 2018). Například Flokou et al. (2017) použili metodu DEA rozšířenou o window analýzu k měření efektivnosti řeckých nemocnic v letech 2009-2013. Metodu DEA window analýzy zvolili z důvodu toho, že tato metoda vede ke zvýšení diskriminačních výsledků při výpočtech technické efektivnosti malého souboru produkčních jednotek a umožňuje roční srovnání výsledků. Štefko, Gavurová, Kocisová (2018) se zabývali hodnocením efektivnosti nemocniční péče v jednotlivých krajích Slovenské republiky v letech 2008-2015. V článku představili rozšířený DEA model využívající analýzu časových oken k identifikaci nejlépe fungujících nemocnic v různých časových obdobích. V závěru použili Malmqustův index k ověření produktivity hodnocených produkčních jednotek v čase a v účinnosti navrženého přístupu. Mirmozaffari, Alinezhad (2017) použili window analýzu pro hodnocení nemocnic za období 2011-2016 jako model, který se používá k výpočtu celkové technické efektivnosti, čisté technické efektivnosti a tzv. efektivnosti z rozsahu. Tento specifický rozklad vysvětluje zdroje neefektivnosti neboli zda je příčinou neefektivnosti provoz nebo nevhodné podmínky, popř. obě záležitosti. Jia, Yuan (2017) ve svém, článku rovněž aplikovali pro hodnocení trendů v efektivnosti nemocnic metodu window analýzy v rámci zkoumaného sedmiletého období. Opět využili rozklad výsledků technické efektivnosti pro nastavení postoptimalizačních opatření, aby se dané produkční jednotky staly efektivními. Hlavním cílem navrhovaného řešení projektu je mezinárodní zhodnocení vybraných parametrů výkonnosti nemocnic a poskytovatelů sociálních služeb za období 2012-2019. Pro dosažení hlavního cíle byly vymezeny tři dílčí cíle (DC): DC1: Prvním dílčím cílem je vymezení vhodných kritérií výkonnosti pro mezinárodní srovnání zdravotních a sociálních služeb na úrovni NUTS III. Odpovědnost za naplnění DC1 bude mít doc. Ing. Iveta Vrabková, Ph.D. ve spolupráci s Ing. Ivanou Vaňkovou, Ph.D. a Ing. Evou Molnárovou. DC2: Druhým dílčím cílem je vícekriteriální komparace výkonnosti zdravotních a sociálních služeb vybraných zemí EU. Odpovědnost za naplnění DC2 bude mít Ing. Eva Ardielli, Ph.D. ve spolupráci s Ing. Evou Molnárovou. DC3: Třetím dílčím cílem je zhodnocení vývoje technické efektivnosti a dostupnosti vybraných nemocnic z České republiky a spolkové země Baden-Württemberg za období 2012-2019, zejména dle Windows analýzy a geografického informačního systému. Odpovědnost za naplnění DC3 bude mít Ing. Ivana Vaňková, Ph.D. ve spolupráci s doc. Ing. Ivetou Vrabkovou, Ph.D. Na základě výše uvedeného, aktuálních publikačních aktivit členů řešitelského týmu a rešerše předmětné odborné literatury si dovolujeme konstatovat, že řešení návrhu projektu má potenciál generovat zcela originální výsledky vědy a výzkumu uchopitelné také prakticky, a to v kontextu řešení příslušných veřejných politik. Harmonogram projektu: I. Etapa projektu: leden-březen 2021 Studenti doktorského i navazujícího magisterského studijního programu budou rozděleni do týmů, které budou zodpovídat, pod vedením akademických pracovníků ,za splnění dílčích cílů projektu. Studenti navazujicího magisterského program budou od počátku pracovat na sběru potřebných statistických dat a studiu odborné knižní literatury a článků z dostupných databází. Sběr potřebných dat bude probíhat přes odborné databáze: Eurostat, OECD, Statistisches Bundesamt, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Český statistický úřad, informace krajských úřadů, výročních zpráv jednotlivých poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb. Ekonomická data veřejných poskytovatelů budou sbíráná skrze MONITOR Ministerstva financí. Následně bude provedeno třídění dat pro naplnění cílů publikačních výstupů projektu. Studenti doktorského studia a akademičtí pracovníci budou zpracovávat odborné články (budou zaslány do časopisů: Health & Social Care in the Community, PLOS ONE) a postupně pracovat na odborné monografii, která je jedním ze stěžejních výstupů projektu. Rovněž budou realizovány odborné konzultace na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje (Ing. Kamila Onysko, Ing. Tereza Halfarová), odboru zdravotnictví pro praktické uchopení předmětné problematiky. II. Etapa projektu: duben-červen 2021 Akademičtí pracovníci a studenti doktorského studia budou vyhodnocovat výsledky ze statistických výpočtů pro účely zpracování praktické části monografie a odborných článků. Seznámí studenty navazujicího magisterského studia s vybranými metodami pro naplnění cílů článků a vypracují, ve spolupráci se studenty, jejich předběžné zadání diplomových prácí (cíl, osnova, metodologie, rešerše literatury). Akademičtí pracovníci a studenti (celkem 4 osoby) se budou účastnit 3rd International Academic Conference on Management and Economics, 10-12. 6. 2021 v Berlíně. Výstupy projektu budou publikovány také v červnu na 4. ročníku mezinárodní vědecké konference RASPO (Development and Administration of Border Areas of the Czech Republic and Poland – Support for Sustainable Development). III. Etapa projektu: červenec-září 2021 Cílem projektu bude mj. vyhodnotit institucionální a místní dostupnost zkoumaných veřejných služeb. Za tímto účelem budou shromážďována data, tj. adresy jednotlivých poskytovatelů a další potřebné údaje pro strukturaci mapových výstupů. Tým rovněž zpracuje prezentaci průběžných výsledků projektu na odborný workshop SGS 2021. Studenti navazujicího magisterského studia budou zpracovávat teoretickou část své diplomové práce a metodologii. Dále bude akademickými pracovníky a studenty doktorského studijního programu finalizována monografie a zaslána recenzentům. IV. Etapa projektu: říjen-prosinec 2021 V rámci poslední etapy projektu se členové týmu budou aktivně účastnit mezinárodní vědecké konference Veřejná ekonomika a správa 2021, kterou pořádá Katedra veřejné ekonomiky, Ekonomická fakulty. Dále budou zpracovávany finální výstupy projektu a zaslány k recenznímu řízení. Studenti navazujícího magisterského programu budou pracovat na svých diplomových pracích pod vedením akademických pracovníků. Pozn.: Pokud bude v rámci období řešení projektu nemožná aktivní účast na konferencích, budou konference probíhat online formou a publikační výstupy budou publikovány ve sbornících. Literatura: [1] ABDOURAHMANE, T., BRAVO-URETA, B. E., RIVAS, T. E. (2001). Technical efficiency in developing country agriculture: a meta-analysis. Agricultural Economics. 235–243 [2] DOOREN, W., BOUCKAERT, G., HALLIGAN, J. (2015). Performance management in the Public Sector. New York: Routledge. [3] COOPER, W. W., SEIFORD, L. M., TONE, K. (2007). Data envelopment analysis: a comprehensive text with models, applications, references and DEA-solver software. New York: Springer. [4] DLOUHÝ, M., JABLONSKÝ, J., ZÝKOVÁ., P. (2018). Analýza obalu dat. Praha: Professional Publishing. [5] DLOUHÝ, M. (2018). Measuring Geographic Inequalities: Dealing with Multiple Health Resources by Data Envelopment Analysis. Frontiers in Public Health, 6, article 53. [6] EMROUZNEJAD, A., YANG, G. (2018). A survey and analysis of the first 40 years of scholarly literature in DEA: 1978–2016. Socio-Economic Planning Sciences. Vol. 61, pp. 4-8. https://doi.org/10.1016/j.seps.2017.01.008 [7] FELDSTEIN, J. P. (2018). Health Policy Issues (An economic Perspective). Chicago: Health Administration Press. [8] FLOKOU, A., ALETRAS, V., NIAKAS, D. (2017). A window-DEA based efficiency evaluation of the public hospital sector in Greece during the 5year economic crisis. PLoS ONE, 12(5): e0177946. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0177946 [9] FUCHS, V. R. (2018). Health economics and policy: selected writings by Victor Fuchs. Singapore: World Scientific. [10] GROHS, S., SCHNEIDERS, K., HEIZE G.R. (2013). Social Entrepreneurship Versus Intrapreneurship in the German Social Welfare State: A Study of Old-Age Care and Youth Welfare Services. In Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly. Vol. 44, Issue 1, https://doi.org/10.1177/0899764013501234. [11] HENRIKSEN, L. S., SMITH, R. S., ZIMMER, A. (2011). At the Eve of Convergence? Transformations of Social Service Provision in Denmark, Germany, and the United States. VOLUNTAS: International Journal of Voluntary and Nonprofit Organization, 2011. Vol. 23, Issue. 2, pp. 458-501. https://doi.org/10.1007/s11266-011-9221-5. [12] HIGGINS, B. (2017). Reinventing Human Services. Community- and Family-Centered Practice. New York, Routledge. [13] HOLLINGSWORTH, B. (2003). Non-Parametric and Parametric Applications Measuring Efficiency in Health Care. Health Care Management Science, 6, 203–218. [14] HOLLINGSWORTH, B., PEACOCK, J. S. (2008). Efficiency Measurement in Health and Health Care. Routledge. [15] CHALLIS, D., CLARKSON, P., WARBUTON, R. (2008). PErformace Indicators in Social Care for Older People. Ageing & Society. Vol. 28, Issue 3, pp. 437-438. [16] JABLONSKÝ, J., DLOUHÝ, M. (2015). Modely hodnocení efektivnosti a alokace zdrojů. Praha: Professional Publishing. [17] JIA, T., YUAN, H. (2017). The application of DEA (Data Envelopment Analysis) window analysis in the assessment of influence on operational efficiencies after the establishment of branched hospitals. BMC Health Services Research, 17:265. DOI 10.1186/s12913-017-2203-6. [18] LANE, J. E. (2000). New Public Management. 5th ed. London, New York: Routledge. [19] MAAYTOVÁ, A. (2012). Otázky ekonomiky zdravotnictví s ohledem na zvyšování efektivnosti. Praha: Wolters Kluwer ČR. [20] MANDL, U., DIERX, A., ILZKOVITZ, F. (2008). "The effectiveness and efficiency of public spending," European Economy - Economic Papers 2008 - 2015 301, Directorate General Economic and Financial Affairs (DG ECFIN), European Commission. [21] MEAGHER G., SZEBEHELY, M. (2013). Long-Term Care in Sweden: Trends, Actors, and Consequences. In Reforms in Long-Term Care Politicies in Europe. New York: Springer. [22] MERTL, J. (2007). Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství: syntéza teoretických východisek a konceptů. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. [23] MIRMOZAFFARI, M., ALINREZHAD, A. (2017). Window Analysis Using Two-stage DEA in Heart Hospitals. 10th Conference on Innovation in Science, Engineering, Computers and Technology. [24] MPSV. (2020). Statistiky sociálních služeb. Interní materiály ministerstva. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/statisticka-rocenka-z-oblasti-prace-a-socialnich-veci [25] NETTEN, A., DAVIES, B. (1990). "The Social Production of Welfare and Consumption of Social Services," Journal of Public Policy. Cambridge: University Press, vol. 10(3), pp. 331-347. [26] OCHRANA, F. (2007). Manažerské metody ve veřejném sektoru: teorie, praxe a metodika uplatnění. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007. [27] OCHRANA, F. (2011). Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. [28] OZCAN, A. Y., TONE, K. (2014). Health Care Benchmarking and Performance Evaluation. An Assessment using Data Envelopment Analysis. London: Springer. [29] PORCELLI, F. (2009). Measurement of Technical Efficiency. A Brief Survey on Parametric and Non-Parametric Techniques. http://www.warwick.ac.uk/fac/soc/economics/staff/phd_students/porcelli/porcelli_dea_sfm.pdf. [30] PRŮŠA, L. (2007). Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. [31] RODRÍGUEZ, M., CAMACHO BALLESTA J.A., LOZANO-PEŇA, A. (2019). Long-term care benefits granted to the elderly in Andalusia. European Journal of Social Work, 2019. vol. 22, issue 6, pp. 887-896. https://doi.org/10.1080/13691457.2018.1461070. [32] SIPILÄ, J. Introduction. In Sipilä, J. (ed). (2018). Social Care Services: The Key to the Scandinavian Welfare Model. New York: Routledge. [33] SIROVÁTKA, T., VÁLKOVÁ, J. (2017). Understanding Care Policies in Changing Times: Experiences and Lessons from the Czech Republic and Norway. Brno: Masarykova univerzita. [34] STATISTISCHES BUNDESAMT (2020). Grunddaten der Krankenhäuser. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/Themen/Gesellschaft-Umwelt/Gesundheit/Krankenhaeuser/_inhalt.html#sprg235856 [35] STIGLITZ, J. E., ROSENGARD, J. K. (2015). Economics of the Public Sector. 4th ed. New York: W. W. Norton Company. [36] ŠTEFKO, R., GAVUROVÁ, B., KOCISOVÁ, K. (2018). Healthcare efficiency assessment using DEA analysis in the Czech Republic. Health Economics Review. Vol. 8, Issue 6. https://doi.org/10.1186/s13561-018-0191-9. [37] ŠŤASTNÁ, L., VOTÁPKOVÁ, J. (2014). Efficiency of hospitals in the Czech Republic: Conditional efficiency approch, IES Working Paper, Charles University in Prague, Institute of Economic Studiues, Prague. [38] TIEMANN, O., SCHREYÖGG, J., BUSSE, R. (2012). Hospital ownership and efficiency: a review of studies with particular focus on Germany. Health Policy. 104(2):163-71. doi: 10.1016/j.healthpol.2011.11.010. [39] TONGYING, J., HUIYUN, Y. (2017). The application of DEA window analysis in the assessment of influence on operational efficicencies after the establishment of branched hospitals. Health Services Research. 17(1) DOI: 10.1186/s12913-017-2203-6. [40] ÚZIS ČR, (2020). Zdravotnická ročenka České republiky. Dostupné z: www.uzis.cz [41] VAALAVUO, M. (2019). Use of public health and social care services among the elderly in Finland: An underexamined mechanism of redistribution. Journal of European Social Policy. Vol. 30, Issue 2, doi.org/10.1177/0958928719879283. [42] VARABYOVA, Y., BLANKART, R.C., TORBICA, A., SCHREYÖGG, J. (2017). Comparing the Efficicency of Hospitals in Italy and Germany: Nonparametric Conditional Approach Based on Partial Frontier. Health Care Manag Sci. 20(3):379-394. doi: 10.1007/s10729-016-9359-1. [43] VRABKOVÁ, I., VAŇKOVÁ, I. (2015). Evaluation models of efficiency and quality of bed care in hospitals. Ostrava: VŠB-TUO. [44] VAŇKOVÁ, I. (2019). Technical Efficiency of retirement homes aggregated in particular districts of the Czech Republic. Proceedings of the 13th International Scientific Conference Public Economics and Administration. Ostrava: VŠB-TU. [45] VAŇKOVÁ, I., VAVREK, R. (2020). Evaluation of local accessibility of homes for seniors using multi-criteria approach – Evidence from the Czech Republic. Health & Social Care in the Community, Wiley. [46] WOLLMANN, H. (2016). Comparative Study of Public and Social Services Provision: Definitions, Concepts and Methodologies. In Wollmann, H. Koprić, I., Marcou, G. (eds). Public and Social Services in Europe. From Public and Municipal to Private Sector Provision. London: Palgrave Macmillan. pp. 1-12. [47] VRABKOVÁ, I., ERTINGEROVÁ, I., VAVREK, R. (2019). Information gaps in the market for social services: retirement homes in the Czech Republic. Review of Economic Perspectives. 19(3), 175-191. [48] ZHU, J. (2014). Quantitative Models for Performance Evaluation and Benchmarking. London: Springer.
Rok zahájení
2021
Rok ukončení
2021
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
Workflow pro SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam