Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Zhodnocení vybraných aspektů veřejných financí: moderní ekonometrické přístupy
Kód
SP2020/110
Předmět výzkumu
Tento projekt je zaměřen na ekonometrické modelování a zhodnocení vybraných aspektů, které se pojí s veřejnými financemi. Hlavním posláním projektu je jednak přispět k exaktnímu popisu a objasnění ekonomických jevů spojených s veřejnými rozpočty, jednak předložit návrhy a doporučení, které by měly vést k efektivnějšímu využívání veřejných financí a tím ke zkvalitnění hospodářské politiky státu. Výzkum v rámci tohoto projektu bude soustředěn do 5 oblastí, kde každá z nich bude představovat konkrétní dílčí výzkumný problém. Jsou jimi: A) Příjmová nerovnost a efektivnost fiskálních opatření B) Politicko-rozpočtový cyklus C) Expansivní fiskální kontrakce D) Intervence veřejných financí v obchodní politice E) Efektivnost výdajů na sociální bydlení 1) Motivace a předmět výzkumu A) Příjmová nerovnost a efektivnost fiskálních opatření Tato oblast projektu bude zaměřena na analýzu spotřeby a úspor domácností. Důraz bude kladen především na vztah relativního příjmu a míry spotřeby a úspor analyzované na úrovni mikro-dat. Je-li rozpočtové chování domácností znatelně ovlivněno nejen absolutní výší příjmu, ale také srovnáním s referenční hodnotou důchodu (která se pro každou domácnost může lišit), pak postavení domácnosti v rámci důchodové distribuce aproximované právě relativním příjmem bude signifikantně ovlivňovat také výši sklonu ke spotřebě. Přesná podoba vztahu mezi relativním příjmem a sklonem ke spotřebě pak skrze výdajový multiplikátor ovlivní dopad změn v příjmové nerovnosti (měřené relativním důchodem) na efektivnost fiskálních opatření. Analýza vztahu relativního příjmu a spotřebního chování tak mimo svůj potenciální přínos z pohledu základního výzkumu může přinést také významné implikace a doporučení pro efektivní nastavení výdajového a příjmového rámce veřejných rozpočtů. B) Politicko-rozpočtový cyklus Tato oblast projektu bude věnovat problému politicko-rozpočtového cyklu v zemích OECD. Dosavadní analýzy se zpravidla soustředily především na sekundární salda rozpočtu, na jednotlivé části rozpočtu, na celkové výdaje a příjmy vlády. Zkoumána byla kauzalita od neinformovanosti voliče k politicko-rozpočtovým cyklům. Neinformovaní voliči, dle této hypotézy, mohli způsobovat nárůst incentiv pro politiky k manipulaci s fiskálními proměnnými v době voleb. Toto se v dosavadních analýzách potvrdilo. To se však nyní zdá jako ne zcela dostatečné, neboť ve vyspělých zemích může docházet k mnohem subtilnějším manipulacím, vzhledem k tomu, že voliči i politici již mají poměrně dlouhou zkušenost s demokratickými volbami a s možnostmi manipulace v době voleb. Nynější výzkum by se tak měl zaměřit především na testování sald státního (centrálního) rozpočtu, cyklicky očištěných primárních deficitů a konečné spotřeby vlády. C) Expansivní fiskální kontrakce Výzkum v této oblasti bude zaměřen na možné netradiční dopady fiskální kontrakce. Hospodářská krize před deseti lety představovala nejen velkou výzvu pro vlády a instituce po celém světě, ale také příležitost. A to především pro ekonomy a výzkumníky. Zaběhlé ekonomické teorie se najednou jevily jako nefunkční a zastaralé. Někteří ekonomové v návaznosti znovuobjevili teorii expansivní fiskální kontrakce, tedy situaci, kdy restriktivní vládní výdaje nevedou k restrikci, ale paradoxně k expanzi. Je-li tento jev skutečně reálný, je jeho výzkum stěžejní záležitostí při správném nastavení a načasování efektivní proti-cyklické a stabilizační politiky. D) Intervence veřejných financí v obchodní politice Výzkum v této oblasti projektu bude zaměřen na problematiku obchodních preferencí, které poskytují vyspělé země některým, zejména nejméně rozvinutým zemím, v interakci se podporou zahraničního obchodu subvencemi z veřejných zdrojů. Obchodní preference samotné jsou součástí obchodní politiky vyspělých zemí již téměř padesát let. Zatímco v 90. letech 20. století bylo účinných jen okolo 70 preferenčních dohod, v roce 2015 jich bylo v platnosti již více než 250. Očekávanými přínosy pro rozvojové země z preferenčního zacházení jsou zvýšený objem vývozu a vyšší exportní ceny, rychlejší hospodářský růst, více pracovních míst a rostoucí ekonomický blahobyt. Obdobný efekt bychom očekávali rovněž v případě přímé finanční podpory subjektům rozvojového světa, které se účastní zahraničního obchodu. E) Efektivnost výdajů na sociální bydlení Předmětem výzkumu této oblasti předloženého projektu je modelování a zhodnocení efektivnosti nabídky vybraných pobytových sociálních zařízeních, které jsou určeny pro osoby v postproduktivním věku (seniory). Trh sociálních služeb představuje typický příklad dynamicky rozvíjejícího se odvětví, kde je zřejmý značný posun za posledních 17 let. Nicméně, zejména v oblasti péče o seniory se sociální služby potýkají s problémem, jenž souvisí s demografickým stárnutím obyvatelstva a tím souvisejícím výrazným převisem poptávky nad nabídkou, a to především po sociálních službách pobytového charakteru. Současně se jednotliví poskytovatelé pobytových sociálních služeb pro seniory musí každoročně potýkat s rostoucími provozními náklady a vyššími požadavky na kvalitu poskytované sociální péče. Významnou roli při poskytování sociální péče seniorům hraje efektivnost, která úzce souvisí s výkonností jednotlivých procesů a činností v sociálních zařízeních. Zvýšení efektivity a výkonnosti jednotlivých pobytových sociálních zařízeních představuje jedno z možných řešení, jak se s problémem demografického stárnutí vypořádat. 2) Cíle projektu Obecným cílem projektu je jednak přispět k exaktnímu popisu a objasnění ekonomických jevů spojených s veřejnými rozpočty, jednak předložit návrhy a doporučení, které by měly vést k efektivnějšímu využívání veřejných financí a tím ke zkvalitnění hospodářské politiky státu. Konkrétní dílčí cíle jsou pak definovány dle jednotlivých oblastí projektu: Cílem první oblasti projektu (oblast A) je verifikovat kauzální vztah relativního příjmu a míry spotřeby a úspor českých domácností při užití mikro-datového souboru. Druhotným cílem pak je dále popsat spojitost mezi změnou příjmové nerovnosti a efektivnosti fiskální politiky. Cílem druhé oblasti projektu (oblast B) je empiricky ověřit, zda se politicko-rozpočtový cyklus v zemích OECD nachází i v dalších instrumentech fiskální politiky (státní rozpočet, cyklicky očištěný primární rozpočet a konečná spotřeba vlády). Cílem třetí oblasti projektu (oblast C) je zjistit, zda se při provádění hospodářské politiky vyskytují periody s expanzivní kontrakcí. Sekundárním cílem bude odhalit veličiny, které na tento efekt mají největší vliv. Cílem čtvrté oblasti projektu (oblast D) je zjistit dopad jednostranných preferenčních režimů a subvencí zahraničního obchodu na import ze zemí subsaharské Afriky. Cílem páté oblasti projektu (oblast E) je evaluace efektivnosti struktury nabídky vybraných pobytových sociálních služeb pro seniory v České republice, jenž se řadí mezi nejkomplexněji poptávaný druh sociální služby. 3) Rešerše a současný stav A) Příjmová nerovnost a efektivnost fiskálních opatření Teoretická východiska analýzy interdependentního pojetí užitku a spotřeby lze najít především v tzv. hypotéze relativního důchodu (Duesenberry, 1949). Tento koncept, který postuluje, že spotřebitelé jsou výrazně ovlivněni také srovnáním se svým okolím, pak dále rozvíjí kupříkladu Pollak (1976), Frank (1985), Easterlin (1995) či Clark, Frijters a Shields (2008). Vedle výše uvedených prací rozvíjejících především samotný koncept interdependentního pojetí spotřebitele existuje i řada prací, které na základě hypotézy relativního příjmu přináší také řadu implikací a doporučení pro různorodé oblasti ekonomického života, jsou jimi například Palley (2010) či Alvarez-Cuadrado a Long (2011). Pro specifické prostředí České republiky můžeme uvést práci Badura (2018). V této větvi projektu se dále bude pochopitelně vyházet také mainstreamového modelu spotřeby a úspor. Mimo keynesiánské spotřební funkce (Keynes, 1936) a standardního modelu LC-PIH (Modigliani a Brumberg, 1954, Friedman, 1957) či RE-PIH (Hall, 1978) budou brány v potaz především moderní přístupy spojující všechny výše zmíněné modely do nové makroekonomie spotřeby (Hall a Mishkin, 1982, Campbell a Mankiw, 1989, Flavin, 1985; Zeldes, 1989). Mezi další významné obohacení teorie chování spotřebitele lze zařadit model opatrnostních rezerv (Carroll, 1997), koncepty analyzující vliv cen aktiv (Berger a kol., 2015), trvanlivých a netrvanlivých zboží (Fernández-Villaverde a Krueger, 2011) či modely zkoumající protichůdné vlivy substitučního a důchodového efektu v úrokovém transmisním kanálu (Masson, Bayoumi a Samiei, 1998; Aizenman, Cheung a Ito, 2016). Mezi významné práce obecnějšího typu zkoumající základní determinanty funkce spotřeby a úspor lze řadit například Miles (1997), Loayza, Schimdt-Hebbel a Servén (2000) či pro případ České republiky Artl, Čutková a Radkovský (2001). B) Politicko-rozpočtový cyklus Jak tvrdí Brender a Drazen (2013) je poměrně možné, že politicko-rozpočtové cykly se vyskytují v určitých specifických rozpočtových položkách a ve výsledku jsou tak méně viditelné, protože příliš nemění rozpočtovou bilanci daného státu. Drazen a Eslava (2010) upozorňují na fakt, že v zemích se sofistikovanějšími a dobře informovanými voliči, kteří mohou zaujímat negativní postoj k nadměrnému vládnímu utrácení, může být fiskální manipulace více subtilní. Katsimi a Sarantides (2012) na vzorku 19 vysoko-příjmových zemí OECD v letech 1972-1999 rovněž zkoumají kompozici vládních výdajů. Zjišťují, že veřejné výdaje se pravidelně přesunují z investic do běžných výdajů. Obdobný výzkum lze nalézt například také u Brender a Drazen (2013). Bove, Efthyvoulou a Navas (2017) naproti tomu popisují typický přesun z kapitálových výdajů vlády do výdajů běžných (například z investic do infrastruktury do sociálních výdajů). V rozvinutých zemích politici dočasně mění zaměření veřejných výdajů do viditelnějších projektů v době voleb (Schneider, 2009; Aidt et al. 2011). To se však částečně děje i v rozvíjejících se zemích, kde držitelé rovněž manipulují složení veřejných výdajů bez toho, aby byly ovlivněny celkové výdaje (Drazen a Eslava, 2010). Některé další studie se věnují výdajům na mzdy státních zaměstnanců (Klein, 2004), výdajům na obranu (Mintz and Ward, 1989) či infrastrukturu (Goeminne and Smolders, 2014). Studie jako Galli a Rossi (2002), Serritzlew (2015), Veiga a Veiga (2007), Enkelman a Leibrecht (2013) a již zmínění Brender a Drazen (2013) se potom věnují hypotéze, že vlády mají tendenci přesouvat výdaje do nejviditelnějších částí rozpočtu a PBC tak lze nalézt především v nich. C) Expansivní fiskální kontrakce Aktivní fiskální politika je prováděna s cílem ovlivnění ekonomických indikátorů. Tradiční keynesovský přístup říká, že fiskální restrikce (ve formě snížených vládních výdajů a/nebo navýšení zdanění) vede ke snížení ekonomické výkonnosti. Teorie expanzivní kontrakce předpokládá, že efekt bude přesně opačný. K tomu je třeba, aby byly splněny některé podmínky. Pro správné fungování teorie je klíčové očekávání ekonomických subjektů. Dle Barro-Ricardiánské ekvivalence snížení vládních výdajů může vést k předpokladu snížení daní v budoucnu, což může vést k navýšení soukromé spotřeby a investic. Dalším kanálem může být politika zvyšování daní s cílem snižování vládního dluhu. Tento krok může v ekonomice slibovat stabilitu a vést k navýšení spotřeby, jak uvádí např. Barry a Devereux (1995). Alesina a Perotti (1997) pak rozeznávají dva typy fiskálních opatření. První je, když jsou výdaje snižovány výdaje za pomocí krácení sociálních výdajů a platů veřejného sektoru. Druhý nastává, když je deficit snižován navýšením daní. Autoři udávají, že tato opatření mají rozdílné účinky v ekonomice. D) Intervence veřejných financí v obchodní politice V posledních letech se dopady nerecipročních obchodních preferencí zabýval například Ornelas a Ritel (2018), kteří ve své práci zkoumali, jak nereciproční obchodní preference, poskytované zejména prostřednictvím Všeobecného systému preferencí, ovlivňují vývozy zemí, které jsou příjemci podpory. Gil-Pareja (2017) zaujal opačný přístup a zabýval se tím, jak nereciproční obchodní preference ovlivňují export zemí poskytujících tyto preference. Gil-Pareja společně s Llorca-Viverem a Martinez-Seranem (2016) zase hledaly odpověď na otázku, zda jsou pro rozvojové země výhodnější reciproční či nereciproční obchodní preference. Gil-Pareja společně s Llorca-Viverem a Martinez-Seranem (2016) zase hledaly odpověď na otázku, zda jsou pro rozvojové země výhodnější reciproční či nereciproční obchodní preference. E) Efektivnost výdajů na sociální bydlení V České republice nabízí sociální služby cca 2 150 poskytovatelů sociálních služeb, jenž mají zaregistrovaných 5 602 sociálních služeb v 33 druzích v podobě terénních, ambulantních a pobytových. V posledních letech se významná část poskytovatelů sociálních služeb zaměřuje na poskytování sociální péče osobám v postproduktivním věku (65+). Trh sociálních služeb pro seniory disponuje terénními, ambulantními a pobytovými službami, který se však z dlouhodobého hlediska jeví jako značně neefektivní a značně nevyrovnaný. (Registr poskytovatelů sociálních služeb, online, 2019; Průša, 2007a; Průša, 2007b) Přestože se trh sociálních služeb se potýká nejen s ekonomickými problémy, vzhledem k současnému a zejména očekávanému demografickému vývoji se přesto předpokládá rostoucí poptávka po kompetentních profesích i poptávka po interdisciplinárních a koordinovaných sociálních službách. (Malík Holasová, 2014; Matoušek a kol., 2011). Měření efektivnosti a její následné hodnocení se řadí ke klíčovým tématům ekonomie, jež se odráží v mnoha výzkumných analýzách řady autorů v posledních několika desetiletí. Modelování a evaluace efektivnosti systému financování, kvality péče a struktury dostupnosti nabídky pobytových sociálních služeb pro osoby v postproduktivním věku je předmětem zájmu několika tuzemských i zahraničních autorů, například Fizel, Nunnikhoven (1992), Průša (2007b), Björkgren et al. (2001), Hougaard et al. (2004), Laine et al. (2005), Yamauchi (2015), Lin, Chen, Peng (2017). 4) Metodika Viz soubor v příloze s názvem "Metodika". 5) Vstupní data Zdrojem dat pro ekonometrickou analýzu v tomto projektu budou databáze následujících institucí: Český statistický úřad, Česká národní banka a další centrální banky, Ministerstvo financí České republiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, OECD, Eurostat, databáze OSN, COMTRADE, BIS databáze, FRED, Datastream a také některé soukromé databáze jako například Database of Political Institutions (Cruz, Keefer and Scartascini, 2016) či databáze autorů Ilzetzki, Reinhart and Rogoff (2017). 6) Časový harmonogram řešení Leden – únor 2020: příprava na výzkum, rešerše literatury a sběr dat. Březen – duben 2020: první testování dat a výběr nejvhodnějšího datového souboru, formulace výchozích modelů, prvotní výsledky. Květen – červenec 2020: pokročilá analýza dat, formulace finálních modelů a testy robustnosti, prezentace dílčích výsledků. Srpen – listopad 2020: prezentace na konferencích a čerpání námětů ke zlepšení, závěrečné úpravy, absolvování recenzních řízení pro publikace v odborných časopisech. Prosinec 2020: sepsání závěrečné zprávy. 7) Seznam literatury AIDT, T. S., VEIGA, F. J., a VEIGA, L. G., 2011. Election results and opportunistic policies: A new test of the rational political business cycle model. Public choice. Vol. 148, No. 2, pp. 21-44. AIZENMAN, J., CHEUNG, Y. a H. ITO, 2016. The Interest Rate Effect on Private Saving: Alternative Perspectives. NBER Working Paper No. 22872. DOI: 10.3386/w22872. ALESINA, A. a PEROTTI, R., 1997. Fiscal Adjustments in OECD countries: Composition and Macroeconomic Effects. International Monetary Fund Staff Papers. Vol. 44, No. 2, pp. 210-248. ALVAREZ-CUADRADO, F. a N. V. LONG, 2011. The Relative Income Hypothesis. Journal of Economic Dynamics and Control. Vol. 35, pp. 1489-1501. DOI: 10.1016/j.jedc.2011.03.012. ARDAGNA, S., 2004. Fiscal Stabilizations: When do they Work and Why. European Economic Review. Vol. 48, No. 5, pp. 1047-1074. ARELLANO, M. a S. BOND, 1991. Some tests of specification for panel data: Monte Carlo evidence and an application to employment equations. Review of Economic Studies. Vol. 58, No. 2, pp. 277–297. ARELLANO, M. a O. BOVER, 1995. Another look at the instrumental variable estimation of error-components models. Journal of Econometrics. Vol. 68, No. 1, pp. 29–51. ARTL, J., ČUTKOVÁ, J. a Š. RADKOVSKÝ, 2001. Analýza spotřební funkce v podmínkách ČR. Praha: Česká národní banka. ISBN 8023879936. BADURA, O., 2018. Vliv relativního příjmu na sklon ke spotřebě – případ České republiky. Politická ekonomie, Vol. 66, No.4, pp. 430-449, DOI: 10.18267/j.polek.1223 BALTAGI, B. H., 2005. Econometric analysis of panel data. Hoboken, NJ: J. Wiley & Sons. ISBN 0470014563. BARRY, Frank & Michael B. DEVEREUX, 1995. The Expansionary Fiscal Contraction Hypothesis: A Neo-Keynesian Analysis. Oxford Economic Papers, 47. BERGER, D. a kol., 2015. House Prices and Consumer Spending. NBER Working Paper No. 21667. DOI: 10.3386/w21667. BERGMAN U. Michael & Michael M. HUTCHINSON, 2010. Expansionary Fiscal Contractions: Re–evaluating the Danish Case. International Economic Journal. Vol. 24, No. 1, pp. 71-93. BHAGWATI, Jagdish N., 1987. International trade: selected readings. Cambridge, Mass.: MIT Press. ISBN 978-0-262-52119-2. BJÖRKGREN, M. A., U. HÄKKINEN and M. LINNA, 2001. Measuring Efficiency of Long-Term Care Units in Finland. Health Care Management Science. Vol. 4, No. 3, pp. 193-200. ISSN 1572-9389. BLUNDELL, R. W. a S. BOND, 1998. Initial conditions and moment restrictions in dynamic panel data models. Journal of Econometrics. Vol. 87, No. 1, pp. 115–143. BOVE, V., EFTHYVOULOU, G., a NAVAS, A., 2017. Political cycles in public expenditure: Butter vs guns. Journal of Comparative Economics. Vol. 45, No. 3, pp. 582-604. BRENDER, A., a DRAZEN, A., 2013. Elections, leaders, and the composition of government spending. Journal of Public Economics. Vol. 97, pp. 18-31. BRENDER, A. and DRAZEN, A., 2005. Political Budget Cycles in New Versus Estabilished Democracies. Journal of Monetary Economics. Vol. 52, No. 7, pp. 1271-1295. CAMPBELL, J. Y. a G. N. MANKIW, 1989. Consumption, Income, and Interest Rates: Reinterpreting the Time Series Evidence. NBER Macroeconomics Annual. DOI: 10.3386/w2924. CARROLL, Ch. D., 1997. Buffer-Stock Saving and the Life Cycle/Permanent Income Hypothesis. Quarterly Journal of Economics. Vol. 107, No. 1, pp. 1-56. DOI: 10.3386/w5788. CLARK, A. E., FRIJTERS, P. a M. A. SHIELDS, 2008. Relative Income, Happiness, and Utility: An Explanation for the Easterlin Paradox and Other Puzzles. Journal of Economic Literature. Vol. 46, No. 1, pp. 95-114. DOI: 10.1257/jel.46.1.95. DRAZEN, A., a ESLAVA, M., 2010. Electoral manipulation via voter-friendly spending: Theory and evidence. Journal of development economics. Vol. 92, No. 1, pp. 39-52. DUESENBERRY, J. S., 1949. Income, Saving, and the Theory of Consumer Behavior. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 978-0674447509. EASTERLIN, R. A., 1995. Will raising the incomes of all increase the happiness of all? Journal of Economic Behavior and Organization. Vol. 27, pp. 35-47. DOI 10.1016/0167-2681(95)00003-B. ENKELMANN, S., a LEIBRECHT, M., 2013. Political expenditure cycles and election outcomes: Evidence from disaggregation of public expenditures by economic functions. Economics Letters. Vol. 121, No. 1, pp. 128-132. FERNÁNDEZ-VILLAVERDE, J. a D. KRUEGER, 2011. Consumption and Saving over the Life Cycle: How Important are Consumer Durables? Macroeconomic Dynamics. Vol. 15, No. 5, pp. 725-770. DOI: 10.1017/S1365100510000180. FIZEL, L. John and Thomas S. NUNNIKHOVEN, 1992. Technical efficiency of for-profit and non-profit nursing homes. Managerial Decision Economics. Vol. 13, No. 5, pp. 429–439. ISSN 1099-1468. FLAVIN, M. A., 1985. Excess Sensitivity of Consumption to Current Income: Liquidity Constraints or Myopia? Canadian Journal of Economics. Vol. 18, No. 1, pp. 117-136. DOI: 10.3386/w1341. FRANK, R. H., 1985. The Demand for Unobservable and Other Nonpositional Goods. American Economic Review. Vol. 75, No. 1, pp. 101-116. FRIEDMAN, M., 1957. A Theory of the Consumption Function. New York: Princeton University Press. ISBN 0-691-04182-2. GALLI, E., a ROSSI, S. P., 2002. Political budget cycles: the case of the Western German Länder. Public choice. Vol. 110, No. 3-4, pp. 283-303. GANDOLFO, Giancarlo, 2013. International Trade Theory and Policy: with Contributions by Federico Trionfetti. New York: Springer. ISBN 978-3-642-37313-8. GIAVAZZI, F. a PAGANO, M., 1990. Can Severe Fiscal Contractions be Expansionary? Tales of Two Small European Countries. NBER Macroeconomics Annual 1990, MIT Press. GIAVAZZI, F. a PAGANO, M., 1996. Non-keynesian Effects of Fiscal Policy Changes: International Evidence and the Swedish Experience. Swedish Economic Policy Review. Vol. 3, No. 1, pp. 67-103. GIL-PAREJA, S., LLORCA-VIVERO, R., MARTÍNEZ-SERRANO, J., 2014. Do nonreciprocal preferential trade agreements increase beneficiaries' exports? Journal of Development Economics. Vol. 107, pp. 291-304. GOEMINNE, S., a SMOLDERS, C., 2014. Politics and public infrastructure investments in local governments: empirical evidence from Flemish municipalities (1996–2009). Local Government Studies. Vol. 40, No. 2, pp. 182-202. GUAJARDO, J., Daniel LEIGH a Andrea PESCATORI, 2011. Expansionary Austerity: New International Evidence. International Monetary Fund Working Paper Series. HALL, R. E., 1978. Stochastic Implication of the Life Cycle – Permanent Income Hypothesis: Theory and Evidence. Journal of Political Economy. Vol. 86, No. 6, pp. 971-987. ISSN 0022-3808. HALL, R. E. a F. S. MISHKIN, 1982. The Sensitivity of Consumption to Transitory Income: Estimates from Panel Data on Households. Econometrica. Vol. 50, No. 2, pp. 461-481. DOI: 10.3386/w0505. HANSEN, L. P., 1982. Large Sample Properities of Generalized Method of Moments Estimators. Econometrica. Vol. 50, No. 4, pp. 1029-1054. HOLASOVÁ MALÍK, Věra, 2014. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4315-8. HOUGAARD, J. L., D. KRONBORG and CH. OVERGÅRD, 2004. Improvement Potential in Danish Elderly Care. Health Care Management Science. Vol. 7, No. 3, pp. 225-235. ISSN 1572-9389. JANKŮ, J. and LIBICH, J., 2019. Ignorance isn't bliss: Uninformed voters drive budget cycles. Journal of Public Economics. Vol. 173, pp. 21-43. KATSIMI, M., a SARANTIDES, V., 2012. Do elections affect the composition of fiscal policy in developed, established democracies? Public Choice Vol. 151, No. 1-2, pp. 325-362. KEYNES, J. M., 1936. The general theory of employment, interest and money. London: Macmillan and Co. KLEIN, N., 2004. Political Cycles and Economic Policy in Israel: 1980-1999. Israel Economic Review. Vol. 2, No. 1. KRUGMAN, Paul R., Maurice OBSTFELD a Marc J. MELITZ, 2015. International Economics: Theory and Policy. Boston: Pearson Education. Pearson series in economics. ISBN 978-1-292-01955-0. LAINE, J., U. H. FINNE-SOVERI, M. BJORKGREN, M. LINNA, A. NORO and U. HÄKKINEN, 2005. The Association Between Quality of Care and Technical Efficiency in Long-term Care. International Journal for Quality in Health Care. Vol. 17, No 3, pp. 259-267. ISSN 1353-4505. LIN, JR., CY. CHEN and TK. PENG, 2017. Study of the Relevance of the Quality of Care, Operating Efficiency and Inefficient Quality Competition of Senior Care Facilities. International Journal of Environmental Research and Public Health. Vol. 14, No. 9, pp. 1-18. ISSN 1660-4601. LOAYZA, N., SCHMIDT-HEBBEL, K. a L. SERVÉN, 2000. What Drives Private Saving across the World. Review of Economics and Statistics. Vol. 82, No. 2, pp. 165-181. MASSON, P. R., BAYOUMI T. a H. SAMIEI, 1998. International evidence on the determinants of private saving. The World Bank Economic Review. Vol. 12, No. 3, pp. 483-501. MATOUŠEK, Oldřich a kolektiv, 2011. Sociální služby: Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0041-3. MCLAREN, John, 2013. International Trade: Economic Analysis of Globalization and Policy. Hoboken, NJ: WILEY. ISBN 978-0-470-40879-7. MILES, D., 1997. A household level study of the determinants of incomes and consumption. Economic Journal. Vol. 107, No. 440, pp. 1-25. ISSN: 0013-0133. MINTZ, A., a WARD, M. D., 1989. The political economy of military spending in Israel. American Political Science Review. Vol. 83, No. 2, pp. 521-533. MODIGLIANI, F. a R. BRUMBERG, 1954. Utility Analysis and the Consumption Function: An Interpretation of Cross-Section Data. In: KURIHARA, K. (ed.), Post-Keynesian Economics. New Brunswick: Rutgers University Press. ISBN 978-0415607896. ORNELAS, Emanuel, RITEL, Marcos, 2018. The Not-So-Generalized Effects of the Generalized System of Preferences. CEP Discussion Papers dp1578, Centre for Economic Performance, LSE. PALLEY, T. I., 2010. The Relative Income Theory of Consumption: A Synthetic Keynes - Duesenberry - Friedman Model. Review of Political Economy. Vol. 22, No. 1, pp. 41-56. DOI: 10.1080/09538250903391954. PEROTTI, R., 1999. Fiscal Policy in Good Times and Bad. Quarterly Journal of Economics. Vol. 114, No. 4, pp. 1399-1436. PERSSON, Maria, WILHELMSSON, Fredrik, 2015. EU Trade Preferences and Export Diversification. The World Economy. Vol. 39, No 1. POLLAK, R. A. 1976. Interdependent Preferences. American Economic Review. Vol. 66, No. 3, pp. 309-320. PRŮŠA, Ladislav, 2007a. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI. ISBN 978-80-7357-255-6. PRŮŠA, Ladislav, 2007b. Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. ISBN 978-80-87007-73-0. SERRITZLEW, S., 2005. Breaking budgets: an empirical examination of Danish municipalities. Financial Accountability & Management. Vol. 21, No. 4, pp. 413-435. SCHNEIDER, C. J., 2010. Fighting with one hand tied behind the back: Political budget cycles in the West German states. Public Choice. Vol. 142. SUTHERLAND, A., 1997. Fiscal Crises and Aggregate Demand: Can High Public Debt Reverse the Effects of Fiscal Policy? Journal of Public Economics. Vol. 65, No. 2, pp. 147-162. VEIGA, L. G., a VEIGA, F. J., 2007. Does opportunism pay off? Economics Letters, Vol. 96, No. 2, pp. 177-182. VRABKOVÁ, Iveta a Ivana VAŇKOVÁ, 2015. Evaluation Models of Efficiency and Quality of Bed Care in Hospitals. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. ISBN 978- 80-248-3755-0. YAMAUCHI, Yasuhiro, 2015. Decomposing Cost Efficiency in Regional Long-term Care Provision in Japan. Global Journal of Health Science. Vol. 8, No. 3, pp. 89-100. ISSN 1916-9736. ZELDES, S. P., 1989. Consumption and Liquidity Constraints: An Empirical Investigation. Journal of Political Economy. Vol. 97, No. 2, pp. 305-346. DOI: 10.1086/261605.
Rok zahájení
2020
Rok ukončení
2020
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
Workflow pro SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam