Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Ekonomické zhodnocení organizací poskytujících veřejné služby v rámci alokační funkce veřejných rozpočtů
Kód
SP2020/32
Předmět výzkumu
Předmět výzkumu: Předmětem výzkumu předloženého projektu je zhodnocení výkonnosti poskytovatelů veřejných služeb financovaných zejména prostřednictvím alokační funkce veřejných rozpočtů. Samotná výkonnost vybraných poskytovatelů veřejných služeb bude hodnocena prostřednictvím nejen ekonomických, ale také technických, či dostupných výkonových ukazatelů, jež do určité míry charakterizují příslušné veřejně poskytované služby (statky). Předmět výzkumu předloženého projektu navazuje a rozvíjí závěry a poznatky dvou již dříve realizovaných projektů v rámci této oblasti. Hlavní řešitel navrhovaného projektu byl členem řešitelského kolektivu v projektu SP2016/60 „Technická efektivnost a ekonomická stabilita příspěvkových organizací“ a hlavním řešitelem projektu SP2017/129 „Ekonomické faktory ovlivňující zabezpečení veřejných služeb s kolektivní spotřebou“. Dříve učiněné poznatky ohledně modelování technické efektivity u příspěvkových organizací a zjištěné ekonomické faktory ovlivňující zabezpečení veřejných služeb s kolektivní spotřebou budou v rámci tohoto projektu dále rozvíjeny a více zasazeny do kontextu samotného financování veřejných služeb prostřednictvím alokační funkce veřejných rozpočtů. Důvodem pro zkoumání efektivnosti poskytovatelů veřejných služeb je zjištění (což je typický společný rys většiny veřejných statků), že trh bez zásahu státu (a územní samosprávy) není schopen efektivně zabezpečit produkci některých veřejných služeb pro obyvatele na daném území. Respektive bez finančního přispění z veřejných prostředků státu, krajů a obcí není reálné zabezpečit stávající úroveň veřejných statků, což lze doložit každoročně rostoucími objemy finančních prostředků v rámci alokační funkce veřejných rozpočtů. Důkazem pak mohou být rostoucí objemy absolutně vykazovaných částek v rámci veřejných rozpočtů v ČR, ale i v ostatních demokraticky řízených ekonomikách, byť primárně zaměřených na tržní prostředí, při zabezpečování fungování veřejných služeb. Údaje ekonomického charakteru budou pro potřeby projektu čerpány z veřejně dostupných národních zdrojů (Databáze Ministerstva financí ČR, Aris, Úfis, IISSP - Monitor) a jiných dostupných zdrojů v závislosti na charakteru posuzovaných subjektů. Technické a výkonové ukazatele potřebné k zhodnocení vždy vybraného vzorku organizací budou primárně čerpány z dostupných veřejných zdrojů a z výročních zpráv hodnocených organizací. Plánované výstupy projektu budou zaměřeny primárně na organizace fungující v ČR, u kterých dokáže autorský tým zabezpečit homogennost hodnocených organizací. Výstupy v oblasti kultury budou orientovány na hodnocení veřejně zřizovaných subjektů v oblasti dramatického umění (divadla), popř. všeobecného umění (muzea) či výtvarného umění (galerie). V oblasti dopravy bude hodnoceno fungování městské hromadné dopravy na úrovni veřejně zřizovaných dopravních podniků v ČR a jimi poskytovaných služeb. U hodnocení služeb poskytovaných konkrétními územně samosprávnými celky v ČR bude kladen důraz na jejich srovnatelnost. Vzhledem k specifikům jednotlivých hodnocených oblastí nebude při hodnocení organizací primárním ani sekundárním cílem jejich fungování v mezinárodním srovnání, neboť toto by nebylo z celé řady důvodů objektivní. Jako jeden z mnoha důvodů je možné uvést např. rozdílné legislativní podmínky, podmínky přerozdělování finančních prostředků subjektům a v neposlední řadě také dostupnost relevantních dat výkonového i finančního charakteru za jednotlivé hodnocené subjekty. Specifikace výstupů výzkumu (cíl projektu): Cílem projektu je vymezit faktory ovlivňující efektivitu a výkonnost vybraných organizací ve vztahu k poskytování veřejných prostředků z rozpočtů různých úrovní vládní úrovně (stát, kraj, obec). Hodnoceny budou organizace v různé právní formě, které jsou poskytovateli veřejných služeb obyvatelstvu ve standardních oblastech veřejného sektoru (např. kultura, veřejná osobní doprava, veřejná správa, aj.) Hodnoceny mohou být také stávající služby prostřednictvím nových přístupů, forem a způsobů jejich zabezpečení (např. elektronizace), které by na jedné straně měly vést ke zvýšení komfortu obyvatelstva při spotřebě veřejných služeb a na straně druhé vést k ekonomickým úsporám, resp. vyšší ekonomické soběstačnosti hodnocených organizací. Z pohledu objemu veřejně poskytovaných finančních prostředků je cílem zajistit srovnatelnou (nebo lepší) úroveň poskytovaných veřejných služeb (statků) za nižší nebo srovnatelný objem vynakládaných finančních prostředků z různých úrovní veřejných rozpočtů. Organizace poskytující služby financované z veřejných prostředků zpravidla tendují k neefektivnosti, což je důsledkem převisu na trhu na straně nabídky a zpravidla nevyváženým (nedostatečným) množstvím poptávajících na straně poptávky. Tento stav se projevuje zejména u veřejně zřizovaných organizací, které poskytují veřejné služby (statky). Projekt se bude zaměřovat primárně na zhodnocení veřejných služeb poskytovaných na úrovni územních samosprávných celků, zejména pak v oblasti kultury, veřejné hromadné dopravy a veřejné správy. Nerovnováhu na trhu v oblasti veřejných služeb nelze řešit jednoduchým způsobem, např. v oblasti kultury snížením kapacity hlediště divadel, koncertních sálů, rozlohou výstavních prostor nebo v depozitu držených kulturních předmětů, pokud chceme zachovat historickou identitu a prostorovou dostupnost kulturních služeb pro současné i budoucí obyvatelstvo. Stejné problémy je možné vnímat podobnou optikou také v dalších oblastech poskytování veřejných služeb. V oblasti poskytování služeb veřejné osobní dopravy nemohou jednotlivé dopravní společnosti rychle reagovat na snížení poptávky ze strany cestujících, resp. reagovat na změnu podmínek na trhu, neboť poskytování jimi provozovaných služeb je financováno v tzv. závazku veřejné služby. Financování v závazku veřejné služby předpokládá určitou standardizovanou úroveň při poskytování služeb na vymezeném území ve vymezeném čase a rozsah těchto služeb (potažmo kvalita) je definována v rámci platné legislativy a v rámci zřizovatelem stanovených závazných ukazatelů. Poptávané množství veřejných služeb však lze měřit, např. počtem návštěvníků, odehraných představení, evidovaných kusů, či vyřízených záležitostí nebo počtem cestujících, prodaných jízdních dokladů, aj. a tomu přizpůsobit rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů různé úrovně (nikoliv jen úrovně zřizovatele). V kontextu poskytování veřejných služeb však nesmíme zapomínat také na další aspekty, např. na dodržení zabezpečení standardu kvality. Kvalita je sice obtížně měřitelná, nicméně minimální standardy již dnes lze v řadě odvětví při poskytování veřejných služeb stanovit, odvodit nebo definovat na základě doporučení a poznatků mezinárodně uznávaných autorit. Teoretická východiska: Veřejné služby (public service) jsou dle Vrabkové a kol. (2017) veřejnými statky (public goods), kdy jejich faktické zabezpečování pro obyvatelstvo vychází z rozhodnutí volených zástupců ve volbách a praktické naplňování je následně financováno z různých úrovní veřejných rozpočtů (rozpočtu státu, kraje, obce, aj.). V ekonomické literatuře byla problematika kolektivní spotřeby některých statků zmíněna již v pracích Pareta a Schwiera (1927) v kontextu neoklasické teorie rovnováhy a Paretovského optima. Nicméně, první vymezení veřejných statků je připisováno P. A. Samuelsonovi (1954), který vychází z postulátu ekonomických statků, které člení na soukromé a veřejné. Veřejné statky pak třídí na čisté a smíšené, přičemž argumentuje principem spotřeby čili podmínkami nedělitelnosti (non-rival) spotřeby a nevylučitelnosti (non-exludability) ze spotřeby daného veřejného statku. Na pojetí veřejných statků dle Samuelsona navázali další autoři, především Musgrave (1959), který problematiku veřejných statků rozšířil o perspektivu veřejných financí, a dle kterého jsou veřejné statky realizovány zejména prostřednictvím alokační funkce veřejných rozpočtů. V současné ČR je tato funkce zastoupena dle Varadzina a Bečicy (2016) v souladu s teorií fiskálního federalismu jak na úrovni rozpočtu státu, tak i rozpočtů samosprávných krajů a obcí a svým objemem finančních prostředků tvoří největší podíl na celkovém objemu veřejných finančních prostředků. Problematika veřejných statků byla později doplněna o pohled nabídky veřejných statků, např. Niskanen (1971) a Buchanan (1998). Buchanan (1998) např. sleduje statky podle způsobu rozhodování (individuální, respektive soukromá volba versus kolektivní volba) o jejich výrobě a spotřebě, a v této návaznosti rozlišuje pouze dva typy statků - soukromé a veřejné. Další pohled institucionálního rázu nabízí Bénard (1990), a to v kontextu otázek: „Jak jsou dané statky společnosti poskytovány?” a zda “Existuje při jejich poskytování požadavek zaplacení tržní ceny nebo jsou poskytovány bezplatně?”. Statky následně člení na tržní, polotržní a netržní. Od druhé poloviny 20. století je pak problematika veřejných služeb (veřejných statků) řešena celou řadou autorů, o čemž svědčí mnohé odborné práce, např. Arrowa (1963), Pollitta (1993), Samuelsona, Nordhause (2010), Stiglitze a Rosengarda (2015). Dle Stiglitze (1997) je např. nerovnováha na trhu důsledkem selhávání soukromých firem, které sledují své úzké zájmy a většinou se snaží jen o maximalizaci zisku pro své majitele, a ne o užitek pro celou společnost. Poskytování veřejných statků pro obyvatelstvo je z hlediska právní subjektivity institucí poskytujících veřejné služby, řešeno v rámci různých států různě. Veřejné služby poskytují v rámci ČR zejména příspěvkové organizace státu, krajů a obcí. V zemích západní Evropy vykonávají tyto činnosti obdobně koncipované instituce neziskového charakteru. Stejně jako v ČR mají příspěvkové organizace vlastní právní subjektivitu a finanční vazby na svého zřizovatele, tak i v zahraničí mají tyto instituce vazby na veřejné rozpočty, které poskytují finanční prostředky na jejich chod. Dle Lovětínského a Mylkové (2011) se nacházejí např. ve Francii, Rakousku nebo Německu, kde působí jako instituce v oblasti zdravotnictví, školství nebo kultury (muzea, galerie, knihovny). Ve Francii existuje veřejná instituce - skupina tzv. les etablissements publiques, která se využívá zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání (státní školství a university) a kultury (muzea). Rakousko pak využívá právní formu veřejnoprávní instituce skupiny Anstalt des öffentlichen Rechts, která je využívána především pro kulturní zařízení či knihovny např. Rakouská národní knihovna, Státní statistický úřad. V Německé právní úpravě se pak nachází skupina tzv. öffentliche Betriebe, kdy se jedná o určité veřejné podniky nebo instituce, které se dále dělí do několika skupin a liší se určitými prvky. Jsou to tzv. řízené podniky (muzea, divadla, městské knihovny), vlastní nebo vlastněné podniky (městská hromadná doprava, nemocnice a veřejnoprávní instituce (veřejnoprávní rozhlasové nebo televizní vysílání). Z výše uvedeného je patrné, že by se veřejné rozpočty měly snažit o efektivní alokování finančních prostředků při zabezpečování poskytování veřejných služeb. Veřejné služby jsou na území demokraticky řízených zemí poskytovány v souladu s rozhodnutím občanů (voličů), kteří projevili své individuální zájmy ve volbách (národní, krajská, obecní úroveň) a prostřednictvím svých volených zástupců (politiků) tak rozhodují o množství a směru při vynakládání veřejných prostředků k zabezpečení fungování veřejných služeb (ve veřejném zájmu). Výsledkem je shoda na tom, které oblasti (resp. veřejné statky) budou pro obyvatele poskytovány v čisté podobě a které v podobě smíšené. Z hlediska veřejných rozpočtů se to pak projeví nutností realizovat výdaje buď na národní úrovni (z centrálního rozpočtu), nebo na úrovni regionální (veřejné statky financované z krajských rozpočtů), či z rozpočtů lokální úrovně (financované z rozpočtu samosprávných obcí). Obecným cílem je ale hospodárné, účelné a efektivní fungování veřejně zřizovaných institucí, které poskytují veřejné služby v dané oblasti (Varadzin a kol., 2013). Finanční náročnost při poskytování veřejných služeb bude dle pojetí manželů Musgravewových hodnocena u různých zřizovatelů. V pojetí ČR se zaměří např. na hodnocení financování veřejných služeb z lokální, regionální, resp. národní úrovně veřejných rozpočtů. V případě mezinárodního srovnávání bude vždy ČR hodnocena v rámci srovnatelných ukazatelů v evropském kontextu demokraticky řízených zemí. Při hodnocení fungování samotných poskytovatelů bude přihlíženo k platné legislativě. V rámci jednotlivých výstupů projektu budou vždy hodnoceny homogenní subjekty tak, aby byla zaručena jejich objektivní srovnatelnost (např. divadla, muzea, galerie, dopravní podniky, aj.) pomocí metody kvantitativních ukazatelů a s ohledem na právní formu fungování daného subjektu. Toto lze u řešitelského kolektivu doložit u již realizovaných publikačních výstupů, jak v oblasti financování kultury (Bečica, 2017), tak i elektronizace veřejné správy v ČR (Ardielli, 2019) a mezinárodním kontextu (Vavrek, Ardielli, 2018) nebo při hodnocení konkrétního druhu organizací, např. u muzeí (Bečica, 2018), divadel (Bečica, 2018; Ardielli, Bečica 2018) nebo dopravních podniků (Bečica, Vavrek, 2019). Výzkum bude prováděn z dostupných finančních a nefinančních ukazatelů, které instituce poskytující veřejné služby zpravidla povinně zveřejňují prostřednictvím výročních zpráv a jež jsou dostupné na informačních serverech Ministerstva financí ČR (např. IISSP – Monitor) a Českém statistickém úřadě (např. NIPOS). Na vstupy (finanční prostředky) bude v rámci projektu pohlíženo jako na zdroje, které dotyčná produkční jednotka poskytující službu spotřebovává k zabezpečení své hlavní činnosti, kdy cílem je maximalizovat uspokojení jedince, resp. zákazníka, který službu využil (počet obyvatel, návštěvníků, přepravených osob, apod.) za předpokladu nesnižující se kvality poskytované služby a nezměněného objemu poskytovaných veřejných služeb. V zásadě by mělo platit, že hodnocené veřejné služby v rámci tohoto projektu budou zajišťovány (garantovány) veřejnou správou a jejich poskytování (produkce) je nebo byla realizována prostřednictvím některé z úrovní veřejných rozpočtů ČR. Metodika řešení: Výše uvedené cíle projektu budou naplněny pomocí více matematicko-statistických metod. Vzhledem k tomu, že je projekt zaměřený na hodnocení ekonomických, technických i výkonových ukazatelů u vybraných subjektů (územní samosprávné celky, dopravní podniky, kulturní organizace – např. divadla, muzea, knihovny) a hodnocení výkonnosti poskytovatelů veřejných služeb, bude jako hlavní nástroj hodnocení použita metoda TOPSIS – vícekriteriální hodnocení variant (Technique for Order Preference by Similarity to Ideal Solution), se kterou má řešitelský kolektiv bohaté zkušenosti. Matematický aparát a základní statistické údaje jsou blíže specifikovány v příloze k projektu. Časový harmonogram projektu: Z hlediska času lze projekt rozdělit do čtyř jednotlivých etap, kdy se jednotlivé etapy shodují s kalendářními čtvrtletími a následující etapa vždy navazuje na předchozí. Jednotlivé etapy pak lze vymezit následujícími činnostmi. I. Etapa: leden – březen 2020 Vymezení dílčích cílů a úkolů projektu, rozdělení úkolů a povinností mezi jednotlivé řešitele. Zapojení studentů magisterského studia oboru Veřejná ekonomika a správa do řešení projektu při sběru ekonomických, technických a výkonových dat z výročních zpráv a účetních a finančních výkazů vybraných organizací ve vymezené oblasti výzkumu. Data budou sbírána na úrovni jednotlivých veřejných rozpočtů (zejména kraje a obce) a u organizací, které poskytují veřejné služby (jejich nejčastějším zřizovatelem je vzhledem k uvedeným oblastem výzkumu stát, kraje a obce). Sbírána budou data v souladu se zaměřením projektu a zaměřením diplomových prací zapojených studentů za delší časové období. Převážná většina dat bude čerpána z dostupných veřejných zdrojů a ze specializovaného informačního portálu Ministerstva financí ČR - IISSP – Monitor, Českého statistického úřadu, Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, Eurostatu. Finalizace příspěvku na konferenci International Conference on European Integration 2020, která se uskuteční 21 - 22. 5. 2020 (sborník je evidován v databázi WoS). II. Etapa: duben – červen 2020 Pokračování studentů ve sběru dat. Konstrukce teoretických pasáží pro příspěvky do časopisů a testování dat dle popsané metodiky. Určení specializace diplomových prací zapojených studentů. Příprava a finalizace příspěvků, účast na konferenci Development and Administration of Border Areas of the Czech Republic and Poland 2020, která se uskuteční 11-12. 6. 2020 (sborník je evidován v databázi WoS). III. Etapa: červenec – září 2020 Průběžné práce na textech diplomových prací u zapojených studentů. Příprava příspěvků v rámci odborných časopisů v databázích WoS a Scopus, popř. ERIH Plus, (např. Review of economic perspective, Scientific Papers of the University of Pardubice, EMI, Akta VŠFS, Acta academica karviniensia, Littera Scripta, aj.). Příprava a realizace prezentace průběžných výsledků projektu na odborném workshopu SGS 2020 (EKF). IV. Etapa: říjen – prosinec 2020 Finalizace příspěvků a jejich podání v rámci odborných časopisů v databázích WoS a Scopus, popř. ERIH Plus. Průběžné zpracování diplomových prací zapojených studentů. Ukončovací a hodnotící práce na projektu. Literatura: ARDIELLI, E. (2019). Use of TOPSIS Method for Assessing of Good Governance in European Union Countries. Review of Economic Perspectives, 19 (3), 211-231. ARDIELLI, E. (2019). Využívání služeb elektronické veřejné správy v České republice. Scientia et Societas, 15 (1), 75-98. ARDIELLI, E., VAVREK, R. (2015). Evaluation of transparency in local decision making through the information availability on Czech municipal websites. Ekonomická revue. 15(4), 155-164. ARDIELLI, E., BEČICA, J. (2018). Multi-criteria Evaluation of the State of Professional Theatres in the Czech Republic in Terms of Mixed Public Goods Provided to the Citizens. Review of Economic Perspectives, 18 (2), 155–176. ARROW, K. (1963). Social Choice and Individual Values. 2nd editon. New York: J. Wiley and Sons. BEČICA, J., VAVREK, R. (2019). Economical Efficiency Evaluation of Chosen Transport Companies in the Czech Republic. In Public economics and administration 2019. Ostrava: VŠB-TUO, 45-55. BEČICA, J. (2018). Income Self-Sufficiency and Profitability of Professional Theatres in the Czech Republic. Review of Economic Perspectives, 18 (3), 285-299. BEČICA, J. (2018). Technická efektivita a produktivita muzeí v ČR. Ekonomika - Management - Inovace, 10 (2), 48-58. BEČICA, J. (2017). The financing of culture in the Czech Republic. In Theoretical and Practical Aspects of Public Finance 2017. Praha: Oeconomica, 177-184. BÉNARD, J. (1990). Veřejná ekonomika I. Praha: EÚ ČSAV. BUCHANAN, J. (1998). Veřejné finance v demokratickém systému. Praha: Computer Press. HWANG, Ch. a K. YOON. (1981). Multiple Attribute Decision Making: Methods and Applications. New York: Springer. KERŠULIENE, V., ZAVADSKAS, E. K., TURSKIS, Z. (2010). Selection of rational dispute resolution method by applying new step‐wise weight assessment ratio analysis (Swara). Journal of Business Economics and Management, 11: 1611–1699. LOVĚTÍNSKÝ, V., MYLKOVÁ, P. (2011). Fungování příspěvkových organizací v České republice a vybraných zemích Evropy. Parlamentní institut, (online). 2011, duben, dostupné z:http://www.avpo.cz/wp-content/uploads/2014/01/prispevkove_organizace_v_CR_a_EU.pdf MUSGRAVE, R. A. (1959). The Theory of Public Finance. New York: McGraw-Hill. MUSGRAVE, R. A., MUSGRAVEOVÁ, J. P. (1994). Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press. NISKANEN, W. A. (1971). Bureaucracy and Representative Government. Chicago, IL: Aldine-Atherton. OLSON, D. L. (2004). Comparison of weights in TOPSIS models. Mathematical and Computer Modelling, 40(7–8): 721–727. PARETO, V., SCHWIER, A. S. (1927). Manual of Political Economy. August M Kelley Pubs. POLLITT, C. (1993). Managerialism and the Public Services: Cult for Cultural Change in the 1990s? Oxford: Blackwell. SAMUELSON, P. A. (1954). The Pure Theory of Public Expenditure. The Review of Economics and Statistics. 36(4): 387–389. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. (2010). Economics. 19th ed. New York: McGraw Hill. SINGLA, I., AHUJA, I. S., SING SETHI, A. (2017). Comparative Analysis of Technology Push Strategies Influencing Sustainable Development in Manufacturing Industries Using Topsis and Vikor Technique. International Journal for Quality Research. 12(1), 129–146. STIGLITZ, J. E. (1997). Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing. STIGLITZ, J. E., ROSENGARD, J. K. (2015). Economics of the Public Sector. 4th ed. New York: W. W. Norton Company. STREIMIKIENE, D., BALEZENTIS, T., KRISCIUKAITIENE, I., BALEZENTIS, A. (2012). Prioritizing sustainable electricity production technologies: MCDM approach. Renewable & Sustainable Energy Reviews, 16(5): 3302–3311. VARADZIN, F., BEČICA, J. (2016). Sídla a produkční potenciál. (fungování a ekonomický potenciál obcí v ČR s příklady z území Moravskoslezského kraje). Praha: Professional Publishing. VARADZIN, F., BECK, V., BEČICA, J. (2013). Ekonomika veřejného sektoru. Havířov: VŠSS. VAVREK, R., ARDIELLI, E. (2018). TOPSIS as Evaluation Tool of eGovernment Development in EU Member States. In 5th International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Sciences and Arts: SGEM 2018: conference proceedings: 26 August - 01 September, 2018, Albena Co., Bulgaria. 5 (1.2), 355-362. Sofia: STEF92 Technology Ltd. VAVREK, R. (2017). Weight of TOPSIS technique parameter and its impact on assessment of municipalities in Slovak republic. Scientific Papers of the University of Pardubice, 24(39): 236–246. VAVREK, R., ADAMIŠIN, A., KOTULIČ, R. (2017). Multi-Criteria Evaluation of Municipalities in Slovakia – Case Study in Selected Districts. Polish Journal of Management Studies, 16(2): 2. VAVREK, R., KOTULIČ, R., ADAMIŠIN, P. (2015). Evaluation of municipalities management with the topsis technique emphasising on the impact of weights of established criteria, Lex localis – Journal of Local Self-Government, 13(2): 249–264. VRABKOVÁ, I., a kol. (2017). Příspěvkové organizace: postavení, úkoly a technická efektivnost, SAEI, vol. 47. Ostrava: VSB-TUO. YALCIN, E., UNLU, U. (2018). A Multi-Criteria Performance Analysis of Initial Public Offering (IPO) Firms Using Critic and Vikor Methods. Technological and Economic development of Economy. 24(2), 534–560. YOON, K. (1980). Systems Selection by Multiple Attribute Decision Making. Kansas State University: Kansas. ZAVADSKAS, E. K., MARDANI, A., TURSKIS, Z., JUSOH, A., NOR, K. (2016). Development of TOPSIS Method to Solve Complicated Decision-Making Problems: An Overview on Developments. From 2000 to 2015. International Journal of Information Technology & Decision Making, 15(2016): 1–38. ZAVADSKAS, E. K., TURSKIS, Z., KILDIENE, S. (2014). State of art surveys of overviews on MCDM/MADM methods. Technological and Economic Development of Economy, 20(1): 165–179. ZELENY, M. (1974). Linear Multiobjective Programming. Berlin: Springer-Verlag. ZELENY, M. (1983). Multiple Criteria Decision Making. The Journal of the Operational Research Society. Vol. 34, iss. 10, pp. 1011-1013. ISSN 0160-5682. Legislativa: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Vyhláška č. 88/2002 Sb., prováděcí vyhláška Ministerstva kultury ČR ke knihovnímu zákonu. Vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek.
Rok zahájení
2020
Rok ukončení
2020
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
Workflow pro SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam