Schválené projekty SGS

Analýza podvodů u přeshraničních transakcí a jejich dopady na identifikaci rizik v rámci podnikatelských aktivit

SP2022/71

Podvody v oblasti veřejných financí a finančního práva jsou palčivým tématem, který neustále ovlivňuje dění kolem nás. V případě podvodu se jedná obecně o situaci, kdy se někdo obohatí na úkor někoho jiného tím, že jej uvede v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, které následně povedou ke vzniku škody na cizím majetku. Mezi nejčastější typy podvodů patří daňové podvody související s tím, že v rámci obchodního řetězce vznikne u některého z článků daňový únik na úkor veřejného rozpočtu, a tato ztráta není ze strany daňového subjektu uhrazena. Daňové podvody však nejsou jedinými podvody, se kterými se můžeme setkat. Dále můžeme identifikovat podvody pojistné, úvěrové podvody nebo třeba podvody dotační. Pojistným podvodem je situace, kdy někdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně podstatné údaje zamlčí v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, likvidací pojistné události nebo při uplatní práva na plnění z pojištění nebo jiného obdobného plnění. O úvěrovém podvodu pak hovoříme v případě, že někdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uveden nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo podstatné údaje zamlčí, případně bez souhlasu věřitele použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený úvěr. Nakonec dotační podvod je spojen s tím, že někdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Tento projekt bude primárně zaměřen na problematiku daňových podvodů u přeshraničních transakcí a jejich dopadů na identifikaci rizik v rámci podnikatelských vztahů. Dílčí aktivity budou následně věnovány zbývajícím druhům podvodů. Tato volba je dána zásadními dopady daňových podvodů na příjmy veřejných rozpočtů. Podle zprávy Evropské komise (VLKOVA, 2021) se za rok 2019 nevybralo na dani z přidané hodnoty v členských státech Evropské unie přibližně 134 miliard EUR. Za rok 2020 zatím tato částka není i s ohledem na pandemii COVID-19 známá, nicméně lze předpokládat, že bude v podobné výši. Nemalou část daňových podvodů tvoří podvody v rámci přeshraničních transakcí, kdy subjekty páchající daňový podvod spoléhají mezi jinými i na to, že spolupráce mezi veřejnými orgány jednotlivých členských států není natolik flexibilní, aby dokázala tyto podvody odhalovat včas. Navzdory tomu, že jsou zaváděna stále nová opatření pro boj s těmito podvody, je jejich rozsah stále markantní. Podvody mají samozřejmě zásadní dopady na fungování jak státní správy, tak také samotných podnikatelů. Dopady podvodů jsou značné, některé se dají označit a vyčíslit jednoduše, jiné již složitěji nebo se jedná o nepřímé dopady. Jednodušeji vyčíslitelné jsou přímé finanční ztráty, sankce, pokuty, nápravy podvodů. Ale např. poškození značky, dobrého jména, ztráta pozice na trhu, odchod zaměstnanců se již vyčísluje obtížně a mají také dlouhodobý efekt. Dopady jsou i do majetku organizací a společností, neboť ty jsou různého charakteru - náklady na jejich odhalování, náklady na řešení, náklady předcházení podvodům, náklady na následné škody. Neméně významné je zamyšlení nad okolnostmi, proč se subjekty dopouští podvodu. V tomto případě si pro projekt vymezíme dvě skupiny. První skupinou je úmyslné spáchání podvodu, kterou se nebudeme podrobněji zabývat, nicméně je třeba i s touto skupinou v rámci výzkumu počítat. Druhou skupinou jsou spotřebitelé i podnikatelé, kteří ani nemusí vědět, že se dělají něco podvodného, zde se v rámci výzkumu zaměříme na pochopení jevu podvodu. Každý podvod má své charakteristiky, okolnosti, které lze vyhodnotit jako transakci s podvodem. Důvod ke špatnému vyhodnocení obchodního případu může být neporozumění, neznalost či přehlížení okolností. Cílem je identifikovat tyto spouštěče, některé lze definovat na základě statistických dat, např. v době krize nebo i nyní v době covidu. Dále lze vyhodnotit stupeň povědomí o podvodech. Úspěch boje proti podvodům závisí na dvou aspektech, za prvé na úrovni priority, kterou mají zákonodárci, orgány činné v trestním řízení, úrovni regulace, a za druhé pak záleží na zdrojích jednotlivých organizací, které s podvody bojují či se jich dotýkají např. pojišťovny, banky, úřady. V boji s podvody se využívají jak legislativní možnosti, tak různé technologie, analyzují se specifická kritéria, varovné signály a obchodní případy, které signalizují možný podvodný prvek. Mezi nejúčinnější patří datové a umělé technologie, ty jsou v boji zásadní, ale také zkracují čas k rozpoznání podvodů. Ve většině případů se kombinují různé nástroje, aby došlo k co nejefektivnějšímu odhalování podvodů. Používají se a vyvíjejí se stále sofistikovanější techniky, aby úspěšně odhalily stále více podvodů. Další okolností, která může napomoci odhalit podvodná jednání, je tzv. due dilligence. Ale i přesto, že úroveň zjišťování podvodů roste, rostou i potenciální tzv. slepá místa. SOUČASNÝ STAV a REŠERŠE Podvod je charakterizován uvedením v omyl nebo využitím omylu jiné osoby nebo zamlčením podstatné skutečnosti (Jelínek and kolektiv, 2020). Uvedení v omyl je jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci. Uvedení v omyl může být spácháno konáním, opomenutím nebo konkludentním jednáním. (Šámal and kolektiv, 2010; Vantuch, 2011) O podvod se jedná tehdy, jestliže vyvolání nebo využití omylu nebo zamlčení podstatných skutečností směřuje ke zmenšení majetku, které má přinést obohacení pachatele nebo jiné osoby (Jelínek and kolektiv, 2020). Předmětem útoku podvodu je vždy cizí majetek. Aby šlo o trestný čin musí být podvodným jednáním způsobena škoda nikoli nepatrná. Vysvětleme si krátce co znamená omyl nebo využití omylu. Omyl vysvětluje (Chmelík and kolektiv, 2010), jestliže podváděná osoba nemá o důležité okolnosti žádnou představu nebo se domnívá, že se nemá čeho obávat. Uvedení v omyl je předstírání okolností, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci. Využití omylu pak podle Chmelíka and kolektiv (2010) představuje stav, kdy pachatel k vyvolání omylu nepřispěl, ale po poznání omylu jiného a v příčinném vztahu k němu jednal tak, aby ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatil. Zamlčením podstatné skutečnosti je rovněž podvodné jednání, zde by poškozený jednal zcela jinak nebo by nejednal vůbec, pokud by měl pravdivé informace. Podvody jsou globální ekonomický problém. Uvedené potvrzují nadnárodní pracovní skupiny, které připravují strategie k zamezení ekonomických podvodů na mezinárodní úrovní. Porušení práva v souvislosti s podvody se může lišit v závislosti na právním systému jurisdikce (Thirion a Scherrer, 2017). Avšak bez ohledu na povahu zvláštní kultury, politiky a legislativního prostředí, které odráží povahu právního rámce, bude právní rámec podle (Turksen and Abukari, 2020) nejúčinnější, pokud se ve skutečnosti bude snažit nejen jasně definovat trestné činy, ale také mít jasně stanovené tresty podle závažnosti podvodů, aby pachatelé nemohli těchto rozdílů využít. Je nutné zkoumat nejen stávající podněty, ale i ty nově vznikající. Fórum vedoucích pro vyšetřování daňové kriminality pracovní skupiny OECD pro daňové a jiné trestné činy projednává pravidelně i aktuální a nově vznikající rizika, včetně těch, která vyplývají z pandemie COVID-19. (OECD, 2021) Z mezinárodních zdrojů vyplývá (Turksen and Abukari, 2020; OECD, 2021), že aktéři podvodů stále více operují přes hranice, včetně zneužívání nových technologických nástrojů, a je proto zásadní efektivní a včasná mezinárodní spolupráce a kooperace. Proto je významné i předkládaný projekt zaměřit na mezinárodní transakce. CÍLE PROJEKTU Hlavním cílem projektu je identifikace podvodů u přeshraničních transakcí a jejich kalkulace ve spojení s povědomím o podvodech a schopností vyhodnotit transakci jako podvodnou. Dílčím cílem je analyzovat povědomí o podvodech a vyhodnotit spouštěče/rizika, které přímo či nepřímo vedou k nesprávnému vyhodnocení obchodní transakce a v konečném důsledku ke spáchání podvodu. Dílčím cílem je rovněž analýza nástrojů pro boj s podvody a zhodnocení dopadů na rozvoj přeshraničních transakcí. METODIKA POSTUPU ŘEŠENÍ - ČASOVÝ HARMONOGRAM Práce na řešení projektu budou rozděleny do jednotlivých etap, které ve svém souhrnu povedou ke splnění hlavního cíle projektu. Řešení předkládaného projektu bude metodicky vycházet z analýzy legislativních norem, obsahové analýzy článků a odborných knih, analýzy statistických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem, Eurostatem, OECD, případně neziskovými organizacemi zaměřenými na boj s podvody jako takovými, a také prostřednictvím placeného přístupu do databáze statista.com. Dále bude provedeno dotazníkové šetření ke zjištění povědomí o podvodech, resp. právní gramotnosti o podvodech. Metodiku lze shrnout do pěti etap, které na sebe budou plynule navazovat a předpokládá se, že některé etapy budou s ohledem na své zaměření řešeny i souběžně, budou se tedy prolínat. Naplněním dílčích předpokladů v rámci jednotlivých etap dojde dle záměru řešitelského týmu rovněž k naplnění dílčích cílů projektu, a zároveň i hlavního cíle projektu. Pro jednotlivé etapy budou ustanoveny dílčí řešitelské týmy, do kterých bude zapojen vždy některý za zaměstnanců a dále někteří ze studentů. Dle potřeby pak budou v rámci vybraných etap spolupracovat i všichni členové řešitelského týmu zároveň. Za rozdělování úkolů a sledování jejich plnění bude zodpovídat odpovědný řešitel projektu. Každá etapa bude ukončena plánovaným výstupem dle specifikace výstupů. V případě potřeby bude složení jednotlivých dílčích týmů rozšiřováno nebo naopak zužováno. Počítá se rovněž s možností zapojit do řešení i další zaměstnance a studenty. V první etapě bude realizována identifikace podvodů v přeshraničních transakcích, s primárním zaměřením na podvody daňové (ale nejen). Dojde ke specifikaci jednotlivých druhů podvodů, se kterými je možné se nejčastěji setkat. Dále bude provedeno jejich teoretické vymezení a rozdělení do jednotlivých skupin. Součástí první etapy bude dále rovněž identifikace ekonomických aspektů podvodů v přeshraničních transakcích ve spojení se statistickou analýzu dostupných zdrojů ve vztahu k podvodům. Dojde ke zpracování výstupů zachycujících dopady podvodů na podnikatelské aktivity, státní rozpočet a zvyšující se administrativní a finanční zátěž pro subjekty, které chtějí podnikat v souladu s právními předpisy. Vedoucím týmu pro tuto etapu bude dr. Kozieł. Výstupem této aktivity bude článek zaměřený na konkrétní oblast podvodu v souvislosti s daňovými úlevami (Dwos - ICEI 2022). Druhá etapa se zaměří na analýzu důvodů subjektů, které vedou k páchání podvodů, v souvislosti s povědomím o podvodech. Bude provedena analýza statistických dat a dotazníkové šetření o právní gramotnosti o podvodech. Vedoucími týmu pro tuto etapu bude dr. Krügerová. Výsledkem budou dva výstupy. První výstup bude výsledkem dotazníkového šetření o povědomí o podvodech, druhý výstup se zaměří na analýzu právních textů v souvislosti s podvody. (Jost - MEKON 2022, doktorská konference 0PF) Ve třetí etapě budou analyzovány nástroje odhalování podvodů, budou porovnány mechanismy používané v České republice s mechanismy ve vybraných státech, přičemž se budou posuzovat nástroje napříč typy podvodů. Vedoucím týmu pro tuto etapu bude dr. Krügerová. Výsledkem bude článek Nové technologie při odhalování podvodů (Jsc - Journal of Financial crime). Čtvrtá etapa bude věnována právním důsledkům podvodů pro podnikatelské subjekty. Budou zkoumány důsledky právní, tedy sankce z celého spektra (od finančních postihů přes zákazy činnosti až po trestněprávní sankce), ale i jejich vtah k důsledkům ekonomickým, které byly zkoumány ve druhé etapě), tedy jaké jsou ekonomické dopady na subjekty páchající podvod, stejně tak jako na subjekty, které podvod nepáchají, ale jsou na nich kladeny čím dál vyšší požadavky ze strany orgánů veřejné moci. V této souvislosti bude zkoumána judikatura a také postavení právního zastoupení podnikatelských subjektů v mezinárodních transakcích. Vedoucím týmu pro tuto etapu bude Ing. Petrová. Výstupem bude článek zaměřený na právní dopady a právní zastoupení v souvislostech s podvody (Dwos - ICEI 2022). V páté etapě dojde k vyhodnocení dosavadních zjištění a aplikaci získaných poznatků z oblasti daňových podvodů na rizika v mezinárodních transakcích. Vedoucím týmu bude dr. Kozieł, nicméně se budou podílet všichni členové. Výsledkem bude článek s výsledky výzkumu (Jimp - aktuálně ve fázi ověřování publikačních možností). VSTUPNÍ DATA Zdrojem dat pro analýzu v tomto projektu budou databáze institucí - Českým statistickým úřadem, Eurostatem, OECD, České asociace pojišťoven, ČNB, případně neziskovými organizacemi zaměřenými na boj s podvody jako takovými, a také prostřednictvím placeného přístupu do databáze statista.com. Dále bude provedeno dotazníkové šetření ke zjištění povědomí o podvodech, resp. právní gramotnosti o podvodech. REŠERŠE LITERATURY BALOUN, Vladimír. (2004). Finanční kriminalita v České republice. Praha, 2004. Dílčí studie úkolu ,,Výzkum ekonomické kriminality“. Institut pro kriminologii a sociální prevenci. HRADEC, Milan. Pojistné podvody. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2014. ISBN 978-80-7408-089-0. HRUBÁ SMRŽOVÁ, Petra, Petr MRKÝVKA a kol. Finanční a daňové právo. 3. akt. a rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2020. 493 s. ISBN 978-80-7380-796-2. CHMELÍK, Jan a Eduard BRUNA. Hospodářská a ekonomická trestná činnost. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2015. ISBN 978-80-7408-109-5. CHMELÍK, J. and kolektiv (2010) Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1st edn. Praha: Linde. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 8. akt. vyd. Praha: Leges, 2020. ISBN 978-80-7502-395-7. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018. 269 stran. ISBN 9788075981653. LAVICKÝ Petret et al. Občanský zákoník I. Obecná část (§1−654). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-529-9. MARVIN, Daniel a Roberto, ALONSO. (2020). Blockchain can block insurance fraud. Disruptive new tech makes dociments impossible to forge or alter. [online]. COALITION AGAINST INSURANCE FRAUD [cit. 2020-04-06]. Dostupné z: https://www.insuranc efraud.org/jifa/aug-2018/blockchain-can-block-insurance-fraud OECD (2021) Heads of tax crime investigation welcome new OECD report on fighting tax crimes - OECD, OECD. Available at: https://www.oecd.org/tax/crime/heads-of-tax-crime-investigation-welcome-new-oecd-report-on-fighting-tax-crimes.htm (Accessed: 15 December 2021). PICHRT, Jan, Radim BOHÁČ a Jakub MORÁVEK, eds. Sdílená ekonomika - sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-874-2. SMEJKAL, Vladimír. Kybernetická kriminalita. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018. ISBN 978-80-7380-720-7. SOJKA, V., M. BARTOŠOVÁ, P. FEKAR, J. MAŠEK, M. NEŠLEHA a I. VAŇOUSOVÁ. Mezinárodní zdanění příjmů: smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-688-5. ŠÁMAL, P. and kolektiv (2010) Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1st edn. Prague: C. H. beck. ŠIROKÝ, Jan. Základy daňové teorie. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 128 s. ISBN 978-80-7478-785-0. ŠČERBA Filip a kol. Trestní zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2020. 3376 s. ISBN 978-80-7400-807-8. THIRION, E. and SCHERRER, A. (2017), “Member states’ capacity to fight tax crimes: ex-post impact assessment”, EPRS TURKSEN, U. and ABUKARI, A. (2020) ‘OECD’s global principles and EU’s tax crime measures’, Journal of Financial Crime, 28(2), pp. 406–419. doi:10.1108/JFC-09-2019-0118. VANTUCH, P. (2011) Trestní zákoník s komentářem k 1.8.2011. 1st edn. Prague: Anag. VLKOVA, N. (2021) Výpadek příjmů z DPH: Ačkoli výpadek příjmů nadále klesá, nedokázaly země EU v roce 2019 vybrat DPH ve výši 134 miliard eur, Czech Republic - European Commission. Available at: https://ec.europa.eu/czech-republic/news/211202_VAT_gap_cs (Accessed: 16 December 2021). ČLENOVÉ TÝMU Hlavním řešitelem projektu bude Dr Mgr. Kozieł Michal, Ph.D. Z řad akademických pracovníků se do projektu zapojí Ing. Krügerová Martina, Ph.D. a studentka doktorského studia Ing. Michaela Petrová. Do projektu budou dále zapojeni studenti magisterského studia v celkovém počtu 5 studentů. Z toho 3 studentky jsou nyní v 2. ročníku navazujícího studia a jedna studentka bude pokračovat v doktorském studium. Jedná se o studentky Bc. Adélu Novosadovou, Bc. Katarzynu Zahrajovou a Bc. Veroniku Kovářovou. Zbývající 2 studenti studují v 1. ročníku navazujícího studia: Bc. Ellen Vaculová, Bc. Matouš Sikora, tito studenti budou zapojeni do projektu po celou dobu jeho realizace. V druhé půli projektu se počítá se zapojením studentky 3. ročníku bakalářského studia, Simony Kurtinové, po přijetí na navazující magisterské studium.

2022

2022

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Kozieł Michal Dr Mgr., Ph.D.