Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Analýza právní gramotnosti studentů v průběhu studia vysoké školy
Kód
SP2023/044
Předmět výzkumu
Předmětem výzkumu v rámci projektu je vymezit význam právní gramotnosti a dovednosti orientace v právu v souvislosti s právními informačními systémy a analyzovat stav a vývoj právní gramotnosti na vybraném vzorku vysokoškolských studentů. Základem je porovnat a vysvětlit vztah právní gramotnosti s jinými gramotnostmi, především s finanční a informační gramotností, vysvětlit vztah právní gramotnosti k dalším pojmům souvisejících s právem ve společnosti a dovednost orientace v právu. Běžný občan by měl umět vyhledat základní informace a porozumět jim (Cvrček, Novák, 2017; Kořenský, Cvrček, Novák, 1999), popsat základní problém, najít právní instituci (soud nebo příslušný orgán), který může na námitky občana reagovat (nebo kdy se má třeba obrátit na policii), naplánovat si základní kroky k řešení problému (ať už se jedná o běžné životní situace, jako např. uzavření smlouvy, pořízení závěti, koupě nemovitosti nebo problém vyústí v podání žaloby) a k tomu potřené vyhledání (případně i příprava) dokumentace. Zarisky (2014) přidává i právní komunikaci, tedy umět vést spor bez pomoci právníka. Což znamená nejen správně použít získané znalosti k argumentaci, jak v ústní, tak písemné komunikaci, ale také dovednost zvládat konflikty. I když hlavním tématem projektu je právní gramotnost, okrajově bude zkoumána i gramotnost finanční. Jednak se autoři projektu domnívají, že právní a finanční gramotnost by se neměla oddělovat, ale jejich rozvoj, popis musí jít ruku v ruce, a současně právní a finanční gramotnost spolu úzce souvisí. Dále byť je finanční gramotnost již aktérem výzkumů delší dobu (např. Alsemgeest, 2015; Bohanesová, 2018; Chmelíková, 2017; Chmelíková, 2015; Khan, 2022; Mejía, 2022; Ministerstvo financí, 2015; Navrátilová, Jiříček, Zlámal, 2013; Noveský, Balabán, 2009; OECD, 2006; 0ECD, 2016; Ševčík, 2014; Škvára, 2011), je stále poměrně složité vymezit jasnou definici i mantinely výzkumu. Dosavadní výzkum v oblasti finanční gramotnosti tak bude pro autory zdrojem informací a inspirací. Ukázka propojení právní a finanční gramotnosti bude aplikována na téma kryptoměn. S právní gramotností a právní dovedností souvisí i schopnost vyhledání potřebných pramenů. Novotná (2021) uvádí, že množství právních pramenů již není možné z hlediska objemu informací vyhledávat a zpracovávat bez využití informačních technologií a digitálních formátů. Proto bude analyzován stav právních informačních systémů v České republice a jejich využívání bude předmětem dotazníkového šetření u vybraného vzorku studentů vysokých škol. Stěžejní část výzkumu bude orientována na právní gramotnost studentů vysokých škol a jejich vývoj v rámci studia jednotlivých ročníků v závislosti na výuce/ne výuce právních předmětů. Právní a finanční gramotnost jsou pro studenty dle názoru řešitelů zásadními dovednostmi, které je potřeba rozvíjet. Orientace v právním prostředí, stejně tak jako orientace v otázkách spojených s financemi, je totiž klíčová pro jejich budoucí fungování ve společnosti. SOUČASNÝ STAV a REŠERŠE Právní gramotnost definuje Urban (2014) jako „schopnost porozumět slovům použitým v právním kontextu, vyvodit z nich odpovídající závěry, a posléze na základě těchto závěrů přiměřeným způsobem jednat“, přičemž vychází z definice kanadské advokátní komory. Definice vyjadřuje nejen znalosti a povědomí práva, ale obsahuje i důležitou oblast jednat podle práva, resp. umět svá práva uplatnit i vymáhat. Také Zariski (2014) vysvětluje, že právní gramotnost neznamená jen znalosti práva, ale především pochopení práva a schopnost ho využívat také ke změně pro sebe i pro ostatní, a pro zlepšení společnosti. Protože Zarisky (2014) vyzdvihuje právní gramotnost ve spojení s obecnou gramotností a považuje právní gramotnost jako nedílnou součást být členem společnosti, tedy společnosti, která je regulována právem. Studie k právní gramotnosti jsou sporadické, a svým záměrem pokrývají často specifickou oblast. Nejucelenější publikace je od Urbana (2014) s názvem Efektivní strategie formování právního vědomí středoškolských studentů: příklady z praxe, která se zaměřuje na středoškolskou výuku práva. Krupová (2017) ve svém výzkumu zkoumala propojení mezi právní gramotností (resp. orientací v právu) a výukou práva na vysoké škole. O propojení právní gramotnosti a vysokého školství pojednává také Friedel, Krupová (2014). Večeřa, Urbanová a kol. (2015) uvádí, že výsledky reprezentativních výzkumů společenské znalosti práva opakovaně ukazují na poměrně nízkou úroveň právní znalosti a je odlišné dle zkoumaných sociodemografických oblastí. Také metody ke zkoumání právní gramotnosti jsou omezeny převážně na dotazníkové šetření (Krupová, 2017, Ministerstvo vnitra ČR, 2008). Poměrně častější jsou již studie ohledně právních informačních systémů (Cvrček a kol. 2020; Harašta, 2020; Harašta a kol., 2021; Korhoň, 2013; Myška a kol, 2016; Ptašnik, 2007; Šavelka, 2011) a dále studie z pohledu využití vhodných metod pro vyhledávaní právních informací, např. Novotná (2021) popisuje výhody síťové analýzy pro práci s právními informacemi nebo Dvořák (2013) objasňuje poslání značkovacích jazyků a jejich využití v oblasti elektronické úpravy právních dokumentů. Vymezení právní gramotnosti se stále vyvíjí, jednotliví autoři mají různé postupy pro její uchopení, rozvíjení, ale problémem zůstává, jakým způsobem lze právní gramotnost nejlépe posoudit, měřit. S tímto problémem se potýkáme i při vymezení finanční gramotnosti. Vhodně stanovené měření právní (i finanční) gramotnosti je základem pro pochopení a správné využití v rámci právního rozhodování. Problémem a omezením při výzkumu je také často nevhodná intepretace ukazatelů a výsledků. Dílčím cílem projektu je zpracování rešerše a získání přehledu o metodách, které je možné využít ke zkoumání úrovně právní gramotnosti ve společnosti. Přehled metod bude prezentován s cílem upozornit na možné nedostatky a omezení těchto metod. S právní gramotností souvisí i vyhledávání právních informací. Je stejně důležité znát zdroje, pomocí kterých můžeme vyhledávat potřebné informace o právu, vyhledat si konkrétní právní normy nebo jen potřebné informace o obchodním partnerovi nebo o konkurenci. Pro orientaci v právních předpisech i pochopení jejich smyslu a obsahu můžeme použít několik prostředků, např. právní informační systémy, databáze soudních rozhodnutí, veřejné registry či online zdroje, případně další již úžeji zaměřené databáze. (Cvrček a kol. 2020; Harašta, 2020; Harašta a kol., 2021; Korhoň, 2013; Kozieł, 2014; Myška a kol, 2016; Novotná, 2021; Šavelka, 2011). Přístup k online verzi právních předpisů je zcela zásadní pro základní orientaci (Cvrček a kol., 2020, Novotná, 2021). V části projektu budeme analyzovat zdroje informací o právu (dílčí cíl projektu), mimo jiné i právní informační systémy, které představují jedinečný zdroj informací o právu a které jsou často využívány a předpláceny vysokými školami pro výuku studentů. Záměrem projektu bude posoudit jejich využívání u vybraného vzorku studentů vysokých škol. REŠERŠE LITERATURY ALSEMGEEST, L. 2015. Arguments for and against financial literacy education: Where to go from here? International Journal of Consumer Studies. BOHANESOVÁ, Eva. 2018. Finanční gramotnost. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. ISBN 978-80-244-5397-2. CVRČEK, František a František NOVÁK, 2017. Legislativa: teoretická východiska a problémy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-698-9. CVRČEK, František a kol. 2020. Elektronizace výuky práva. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0981-5. DVOŘÁK, Pavel. 2013. Úprava právních dokumentů pomocí značkovacích jazyků. Revue pro právo a technologie, 7/2013. s. 148 -164. FRIEDEL, T. A T. KRUPOVÁ. 2014. Sociálněvědní gramotnost – role akademika při zvyšování vzdělanosti. Acta Universitatis Carolinae – Iuridica 1. s. 183–189. GRAÑA-ALVAREZ, Roberto, et al. 2020. Financial literacy in SMEs: A systematic literature review and a framework for further inquiry. Journal of Small Business Management, 2022, 1-50. HARAŠTA, Jakub. 2020. Srovnávací studie právních informačních systémů: rozdíly mezi systémy při využití různých vyhledávacích strategií. Revue pro právo a technologie. roč. 11, č. 22, s. 219-260. HARAŠTA, Jakub a kol. 2021. Citační analýza judikatury. Praha: Wolters Kluwer, 2021. Právní monografie. ISBN 978-80-7598-751-8.s. CHMELÍKOVÁ, Barbora. 2017. Financial Decision-Making among Finance Students: An Empirical Study from the Czech Republic. In Proceedings of the 19th International Conference on Finance and Accounting. Zurich: World Academy of Science, Engineering and Technology. ISSN 2010-3778. CHMELÍKOVÁ, Barbora. 2015. Personal Money Management of Finance Students. In Md. Mahbubul Hoque Bhuiyan. Proceedings of 32nd International Business Research Conference. Melbourne: World Business Institute Australia, 2015. ISBN 978-1-922069-89-4. JAREŠ, Adam. 2020. Kryptoměny a občanské právo. Revue pro právo a technologie. Roč. 2020, č. 21, str. 21 – 46. KHAN, Falak et al. 2022. Role of financial literacy in achieving financial inclusion: A review, synthesis and research agenda. Cogent Business & Management. KORHOŇ, O. 2012. Accessing Judicial Decisions with Electronic Sources. Revue pro právo a technologie s. 267. KOŘENSKÝ, Jan, František CVRČEK a František NOVÁK. Juristická a lingvistická analýza právních textů: (právněinformatický přístup). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0730-X. KOZIEŁ, Michal. 2014. Právní předpisy v podnikání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. Series of textbooks, Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava, 2014, vol. 17. ISBN 978-80-248-3606-5. KRUPOVÁ, Tereza. (2017) Právní vědomí vysokoškoláků neprávního zaměření – výzkum a jeho výsledky. ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE – IURIDICA 1. p. 37-66. MEJÍA, Sergio Hernández et al. 2022. Financial literacy and ist relationship with sociodemographic variables. Economics & Sociology, No. 15.1, p. 40-55. Ministerstvo financí České republiky. 2016. Měření finanční gramotnosti 2015: Kompletní výsledky. Praha: 28. 7. 2016 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://financnigramotnost.mfcr.cz/cs/pro-odborniky/mereni-urovne-financni-gramotnosti/2015/mereni-urovne-financni-gramotnosti-2784 Ministerstvo vnitra České republiky. 2008. Analýza přístupu veřejnosti k regulaci v České republice. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/analyza-pristupu-verejnosti-k-regulaci-v-ceske-republice.aspx MYŠKA, Matěj a kol. 2016. Možnosti citační analýzy v České republice. Revue pro právo a technologie. Roč. 2016, č. 13, rubrika Téma, str. 147–189. NAVRÁTILOVÁ, Petra, Michal JIŘÍČEK a Jaroslav ZLÁMAL, 2013. Finanční gramotnost. Vyd. 2. Kralice na Hané: Computer Media. ISBN 9788074021503. NOVESKÝ, Ivan, BALABÁN, Zdeněk, ed. 2009. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. Praha: COFET. ISBN 978-80-254-4207-4. NOVOTNÁ, Tereza. 2021. Síťová analýza v právu: síťové metody a jejich využití pro získávání a vyhledávání právních informací. Revue pro právo a technologie, roč. 2021, č. 24, s. 39-76. OECD, 2016. International Survey of Adult Financial Literacy Competencies, OECD Publishing, Dostupné z: http://www.oecd.org/daf/fin/financial-education/OECD- INFE-International-Survey-of-Adult-Financial-Literacy-Competencies.pdf OECD, 2006. The Importance of Financial Education. Dostupné z: https://www.oecd.org/finance/financial-education/37087833.pdf PTAŠNIK, Adam. 2007. Automatizované zpracování právních textů. Ostrava: Key Publishing. Právo (Key Publishing). ISBN 978-80-87071-47-2. ŠAVELKA, Jaromír a kol. 2011. Právní informační systémy. Tribun EU. ISBN 978-80-7399-248-4. ŠEVČÍK, K. (2014). Finanční gramotnost v českém kurikulu a kurikulu vybraných zahraničních zemí: od vymezení pojmů k výzkumnému nástroji. In K. Pešková & T. Janko, et al., Kuri-kulum základní školy: metodologické přístupy a empirická zjištění Brno: MU. ŠKVÁRA, Miroslav, 2011. Finanční gramotnost. Praha: M. Škvára. ISBN 978-80-904823-0-2. URBAN, Michal, 2014. Efektivní strategie formování právního vědomí středoškolských studentů: případy z praxe. Praha: Leges. Teoretik. ISBN 978-80-7502-013-0. VEČEŘA, Miloš, URBANOVÁ, Martina a kol. 2015. Právní vědomí v teoreticko-empirickém pohledu. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 194 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, Edice Scientia č. 512. ISBN 978-80-210-7783-6. ZARISKY, Archie. 2014. Legal Literacy. An Introduction to Legal Studies. Edmonton, AU Press, Athabasca University. ISBN 978-1-927356-44-9.
Rok zahájení
2023
Rok ukončení
2023
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam