Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Socioekonomické a environmentální výzvy pro současnou společnost
Kód
SP2024/068
Předmět výzkumu
Současná česká potažmo evropská společnost čelí řadě bezprecedentních socioekonomických a environmentálních výzev. Jedná se o výzvy související s pandemií COVID-19, narušením globálních dodavatelských řetězců, inflačními tlaky, probíhající válkou na Ukrajině, energetickou krizí, krizí dostupnosti bydlení, stárnutím obyvatelstva a rovněž transformací ekonomiky v souvislosti s hojně diskutovanou Zelenou dohodou pro Evropu. Načasování a souhra všech těchto zmíněných faktorů představuje výzvy pro ekonomický vývoj současné společnosti v mnoha jeho aspektech. Tyto socioekonomické výzvy souvisejí jak s proměnami trhu práce, spotřebitelským chováním, vývojem cen nemovitostí, tak rovněž s oblastí energetiky a ochrany životního prostředí. Předmět výzkumu je v rámci projektu rozdělen na dvě hlavní výzkumné větve: socioekonomické výzvy pro současnou společnost a environmentální výzvy pro současnou společnost. V rámci socioekonomické výzkumné větve jsou obsažena témata s akcentem na mnohé aspekty současného trhu práce od uplatnitelnosti absolventů VŠB-TUO na trhu práce, fenoménu nesouladu vykonávané práce a vystudovaného vzdělání až po analýzu determinant nezaměstnanosti či problematiku osob se zdravotním postižením na trhu práce. Nedílnou součástí této výzkumné větve je rovněž analýza vývoje sentimentu ke spotřebě a analýza determinant cen nemovitostí, jejichž dostupnost je aktuálním celospolečenským tématem nejen v podmínkách České republiky. Obsahem environmentální výzkumné větve je analýza chování spotřebitelů v kontextu energetické krize, problematika environmentální racionality či environmentální migrace na úrovni evropských měst. Výzkum je rozdělen na dvě hlavní výzkumné větve: socioekonomické výzvy pro současnou společnost a environmentální výzvy pro současnou společnost. Výzkumná větev Socioekonomické výzvy pro současnou společnost zahrnuje tyto výzkumné oblasti: 1. Uplatnitelnost absolventů VŠB-TUO na trhu práce Schopnost absolventa vysoké školy najít si vhodné zaměstnání a udržet se v něm, je předmětem mnoha výzkumů. V období po roce 2008 se země začaly mnohem více zabývat problematikou uplatnitelnosti absolventů vysokých škol na trhu práce. V tomto období došlo k zařazení uplatnitelnosti absolventů do hodnocení kvality vysokých škol. Velkou bariérou uplatnění absolventů jsou často nedostatečné praktické zkušenosti, které jsou zaměstnavateli považovány za důležité. Řešení tohoto problému lze zajistit pomocí větší spolupráce mezi zaměstnavateli a vysokými školami a také využitím možnosti absolvování stáže při studiu na vysoké škole, ať už v České republice nebo v zahraničí. Waldorf a You (2016) zmiňují jako významným problém, který ovlivňuje přechod absolventů na trh práce v USA, také finanční problémy. Absolventi vysokých škol se často potýkají s problémy ohledně financí, které jsou způsobeny stále dražším vysokoškolským vzděláním. Někteří absolventi po dostudování VŠ splácejí vysoké půjčky. Proto se i z těchto důvodů uchylují k zaměstnání, které neodpovídá jejich vzdělání. Z těchto důvodů tak často pobírají nižší mzdy. Na základě výzkumu v letech 1990–2012 bylo např. zjištěno, že přibližně jeden ze tří vysokoškolsky vzdělaných jedinců pracuje v zaměstnání, které nepožaduje vysokoškolský titul. (Abel, Deitz, Su, 2014). OECD (2019) se zabývá významnými bariérami vstupu absolventů vysokých škol na trh práce v Mexiku. Problém je spatřován především v nesouladu mezi dovednostmi absolventů a potřebami trhu práce. Jako další problém je zaměstnavateli zmiňován opět nedostatek praktických zkušeností, které se týkají jak technického zaměření, tak dalších odborných dovedností. Salas-Valesco (2007) a Aracil a Van der Velden (2008) se ve svých studiích zabývali rozdíly při přechodu absolventů vysokých škol na trh práce mezi severem a jihem Evropy. Autoři uvádějí, že absolventi, kteří studují na vysokých školách na jihu Evropy, především v zemích jako je Itálie a Španělsko, mají větší potíže při uplatnění na trhu práce. Kdežto absolventi ze zemí na severu Evropy jako je Velká Británie a Norsko nemají výraznější problémy při hledání prvního zaměstnání. Autoři zmiňují, že neexistuje jednotná politika v zemích Evropské unie, která by usnadňovala přechod mezi vysokou školou a prvním zaměstnáním. Gottvald a kol. (2008) analyzovali uplatnitelnost absolventů Vysoké školy báňské – technické univerzity Ostrava. Z výzkumu vyplynulo, že kompetence (soft skills) absolventů vysoké školy jsou velmi důležité pro jejich uplatnění na trhu práce. Balcar a Knob (2016) se zaměřují na to, zda se na českém trhu práce klade větší důraz na specifické nebo obecné kompetence. Na základě předchozích studií konstatují, že zaměstnavatelé přisuzují oběma typům kompetencí přibližně stejnou váhu, avšak preference specifických kompetencí mírně převažuje. Pokud však dojde k zaměření na pouze obecné kompetence, pak tzv. měkké kompetence jsou zaměstnavateli považovány za důležitější. Balcar, Šimek a Filipová (2018) uvádějí, že měkké kompetence jsou stejně důležité a přínosné jako tvrdé kompetence, a že ideálním řešením by bylo, kdyby se již v průběhu vzdělávání prohlubovaly a zdokonalovaly u jednotlivců jak měkké, tak tvrdé kompetence. Koucký a Bartušek (2016) uvádějí dvě možnosti, jak sledovat uplatnitelnost absolventů na trhu práce. První možností jsou ukazatele zaměstnatelnosti absolventů, které lze zjistit pomocí mnoha administrativních zdrojů. Pomocí těchto zdrojů je zjišťováno, jak velká je možnost, že absolventi budou po dokončení vysoké školy ihned zaměstnáni, a jak dlouho v daném zaměstnání vydrží. Druhou možností je sledování určitých charakteristik o uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. Důležité jsou informace o odměňování, míře využití jejich znalostí a dovedností, spokojenosti absolventů s vykonávanou prací, o práci na pozici v oboru studia atd. 2. Nesoulad vykonávané práce a vystudovaného vzdělání na trhu práce v České republice Řada autorů zabývajících se strukturou trhu práce si v posledních desetiletích všimla rostoucího zájmu o vysokoškolské vzdělání. S tímto rostoucím zájmem a stále vyššími počty absolventů, došlo dle Freemana (1976) také k poklesu výnosů z dodatečného vysokoškolského vzdělání vůči středoškolským absolventům z 40 % na 16 % (tedy, že vysokoškolští absolventi pobírají pouze o 16 % vyšší plat oproti těm středoškolským). Dle jeho odhadů trend růstu převisu vysokoškoláků nad jejich poptávkou bude růst i nadále. Samotná incidence vzdělanostního nesouladu není konstantní v čase, při mezinárodním porovnání nebo ani mezi oběma pohlavími. Leuven a Oosterbeek (2011) ve své meta-analýze použili nevážené průměry (a mediány) více než 30 starších studií, aby zjistili výskyt převzdělanosti a podvzdělanosti dle kontinentů, dekády, způsobu měření a pohlaví. V průměru 26 % (resp. 30 %) pracovníků vykazuje podvzdělanost (resp. převzdělanost). V závislosti na použité metodě měření nesouladu se výsledky pohybují od 10 do 32 % podvzdělaných v průměru a od 14 do 37 % převzdělaných. Existence vzdělanostního nesouladu s sebou nese určitá negativa, která se dle McGuinnesse (2006) projevují jak na mikro, tak na makro úrovni. Z pohledu trhu práce se pak negativní efekty projevují nejen u jednotlivých pracovníků, ale i na poptávkové straně. Z pohledu pracovníků jsou zejména diskutovány dva hlavní důsledky – příjmová penalizace a nižší spokojenost. Jak podotýkají Nordin et al. (2010), jestliže pracovník vykazuje vzdělanostní nesoulad je zde mnohem větší pravděpodobnost, že bude pobírat nižší plat oproti pracovníkovi, který vykonává povolání, v němž získal i vzdělání. Zejména převzdělanost má dle McGuinnesse (2006) největší negativní vliv na výši mezd, kdy převzdělaní pracovníci na základě zprůměrování 21 výsledků dříve vydaných studií, pobírají o 15,3 % nižší mzdu než pracovníci, kteří vykazují vzdělanostní soulad. Vzdělanostní nesoulad dále dle Battu a Bendera (2020) negativně ovlivňuje spokojenost pracovníka, jelikož on sám může cítit určitou bezradnost a nenaplněnost svého potenciálu. Převzdělaní pracovníci také mají vyšší tendenci ke střídání pracovních míst a mohou nepříznivě působit na pracovní kolektiv. 3. Determinanty dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU Machin (1999) uvádí, že jedním z nejvýraznějších rysů a největších problémů evropských trhů práce je vysoký výskyt dlouhodobé nezaměstnanosti. Podle mnoha odborníků má dlouhodobá nezaměstnanost katastrofální dopady na jednotlivce jak z hlediska jejich možnosti dalšího uplatnění na trhu práce, tak z hlediska jejich fyzického a duševního zdraví. Pro zkoumání dlouhodobé nezaměstnanosti a její délky existují dva hlavní zdroje informací, a to šetření a administrativní měření. Všechny země mají určité administrativní prostředky pro registraci jednotlivců jako nezaměstnaných, obvykle spojené se systémem sociálního zabezpečení nebo veřejnými agenturami práce. Vzhledem k metodologickým rozdílnostem spojených s administrativními údaji v jednotlivých zemích se začalo více využívat měření nezaměstnanosti na základě průzkumů. Výběrová šetření pracovních sil ve většině zemí kladou otázky, jejichž cílem je zjistit, jak dlouho jsou nezaměstnaní v tomto stavu. Z výsledků vyplývá, že dlouhodobá nezaměstnanost v Evropě je vážným problémem, který uvrhl mnoho milionů lidí do chudoby s malou vyhlídkou na zlepšení jejich životní situace. Dlouhodobě nezaměstnaných je nyní mnohem více než dříve a ve většině evropských zemích je tento podíl vyšší než v jiných zemích světa, zejména v USA (Machin, 1999). Kumulativní příspěvek sociálních a zdravotních determinant dlouhodobé nezaměstnanosti v raném produktivním věku mladých dospělých je málo známý. Nezaměstnanost je celosvětovým sociálním problémem, který se týká zejména mladých lidí. Mladí lidé jsou nezaměstnaností ohroženi, protože jejich pracovní místa jsou obvykle nejistá. Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti, včetně zvýšeného rizika sebevražd zkoumal ve své studii Lallukka (2019). Data pro tuto studii byla získána z finské databáze narozených z roku 1987. Databáze zahrnovala kompletní soupis všech dětí, které se narodily ve Finsku v průběhu roku 1987. Analýza byla provedená pomocí logistické regrese a jednotlivé determinanty byly zkoumány. Výsledky byly porovnány mezi dlouhodobou nezaměstnaností a jakoukoli délkou trvání nezaměstnanosti, aby bylo zjištěno, zda jsou determinanty pro tyto skupiny podobné. Hlavním zjištěním bylo, že kumulace rodičovských a vlastních sociálních a se zdravím souvisejících nevýhod relativně zvyšovala pravděpodobnost časné dlouhodobé nezaměstnanosti. Riziko nezaměstnanosti mělo tendenci být vyšší v obcích s vysokou mírou nezaměstnanosti než v obcích s nízkou mírou nezaměstnanosti. Z hlediska pohlaví byly výsledky u mužů a žen značně podobné. Špatné známky ve škole byly velmi silně spojeny s nezaměstnanosti, což poukazuje na nutnost řešit problémy s učením v průběhu povinné školní docházky. Určitá tendence ke zvýšenému riziku dlouhodobé nezaměstnanosti byla také v souvislosti s nízkou porodní hmotností, což bylo potvrzeno ale pouze u mužů (Lallukka, 2019). Další studií zabývající se determinanty nezaměstnanosti je studie Hegelund (2023). Nárůst nezaměstnanosti od 80. let 20. století byl převážně chápán jako důsledek krátkodobých šoků nebo dlouhodobých podmínek v podobě rigidních institucí trhu práce či „růstu“ bez práce. Obvykle se předpokládá, že agregátní poptávka nemá dlouhodobý vliv na nezaměstnanost, nicméně byl prokázán opak. Z empirického hlediska je negativní vztah mezi nezaměstnaností a potenciálním produktem znám jako Okunův zákon. K odhadu modelu byl použit roční panelový soubor dat pro deset zemí zahrnující období od roku 1913-2016 pro Austrálii, Belgii, Kanadu, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Spojené království a USA. Pro zjištění výsledků byla použita waveletová analýza, ve které vystupovaly makroekonomické agregáty jako investice, růst HDP, úroková míra a inflace, přičemž závislá proměnná byla dlouhodobá nezaměstnanost. Byly zjištěny statisticky významné negativní korelace mezi nezaměstnaností a investicemi, které byly měřené jako procento HDP a to i na základě testů robustnosti. Dlouhodobá složka investic má robustní vztah k nezaměstnanosti, což znamená, že existují reálné agregátní determinanty dlouhodobých změn v nezaměstnanosti. Ostatní proměnné modelu vykazovaly jak pozitivní, tak negativní korelace. Autor uvedl, že možnou interpretací těchto výsledků je, že na rozdíl od vlivných teorií o nezaměstnanosti jsou pro pochopení vývoje nezaměstnanosti rozhodující dlouhodobé změny v tvorbě kapitálu nebo i makroekonomické výkonnosti obecně. Výsledky jsou kompatibilní s různými teoriemi, jako je např. dlouhodobá korelace mezi tvorbou kapitálu a jedinečnou rovnováhou nezaměstnanosti (Hegelund, 2023). 4. Determinanty dlouhodobé nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Determinantům dlouhodobé nezaměstnanosti je věnováno mnoho odborných studií jako například Bejaković a Mrnjavac (2019), Bentolila, García-Pérez a Jansen (2017), Botrić (2009), Dănăcică a Mazilescu (2014), Fuchs a Weber (2017), Kelly, McGuinness a O'Connell (2012), Kwiatkowski a Kucharski (2009), Marksoo a Tammaru (2011), Miyamoto a Suphaphiphat (2021), Svabova a Durica (2015) či Wojdyło-Preisner a Zawadzki (2015). Tyto studie identifikovaly hlavní determinanty dlouhodobé nezaměstnanosti, mezi které patří jak osobnostní charakteristiky (pohlaví, věk, rodinný stav, zdravotní stav, vzdělání, pracovní zkušenosti, znalost cizích jazyků, příslušnost k etnické menšině atd.), tak dále například délka trvání nezaměstnanosti, míra industrializace regionu, bydliště v periferní či jádrové oblasti, nastavení systému sociálního zabezpečení atd. Při zkoumání výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti se prokazuje význam osobních charakteristik jako je věk, praxe či nárok na podporu v nezaměstnanosti. Výsledky ukazují, že hlavními rizikovými faktory jsou věk, nedostatečná praxe a nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nízké vzdělání je však také významnou determinantou zvyšující pravděpodobnost pádu do dlouhodobé nezaměstnanosti (Bentolila, García-Pérez a Jansen, 2017). Nesporova (2017) zkoumala dlouhodobou nezaměstnanost v pěti středoevropských zemích. Podle této studie mezi faktory ovlivňující dlouhodobou nezaměstnanost patří například nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, daňové zatížení práce, velkorysost dávek v nezaměstnanosti, restriktivní legislativa na ochranu zaměstnanosti nebo výskyt smluv na dobu určitou. Svabova a Durica (2015) se zaměřili na osobnostní rysy uchazečů o zaměstnání. Mezi tyto znaky patřilo pohlaví, rodinný stav, dosažené vzdělání a počet měsíců v evidenci na úřadu práce. Mueller a Spinnewijn (2023) studovali předvídatelnost dlouhodobé nezaměstnanosti a její determinanty na datech ze Švédska. Zjistili, že predikční síla predikčního modelu je více než dvojnásobná při zohlednění historie příjmů, zaměstnání a dávek ve srovnání s predikčními modely, které využívají pouze základní sociodemografické proměnné, jak je zmiňují Svabova a Durica (2015). Kucharski a Kwiatkowski (2022) ve své studii zaměřené na Polsko zjišťovali aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. Výzkum byl zaměřen na faktory dlouhodobé nezaměstnanosti a na trendy, strukturu a intenzitu dlouhodobé nezaměstnanosti mezi různými skupinami pracovních sil v Polsku. Bylo zjištěno, že nejvíce ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností byli zejména lidé ve věku 45 a více let, lidé s nižším středním, základním nebo neukončeným základním vzděláním, nezaměstnaní hledající zaměstnání přes úřady práce nebo obyvatelé měst. Nejméně ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností byli absolventi vysokých škol, lidé s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním, lidé v manželství nebo aktivní uchazeči o zaměstnání (Kucharski a Kwiatkowski, 2022). Kwiatkowski a Kucharski (2009) navíc potvrdili, že různé skupiny dlouhodobě nezaměstnaných jedinců mají výrazně odlišné šance na nalezení zaměstnání. Dlouhodobě nezaměstnané ženy našly práci méně často než dlouhodobě nezaměstnaní muži, obyvatelé měst méně než obyvatelé venkova, starší lidé méně často než mladší lidé a méně vzdělaní jedinci méně než ti s vyšším vzděláním. Významným determinantem byla i délka nezaměstnanosti. Čím delší je délka nezaměstnanosti, tím menší jsou šance na nalezení zaměstnání. Délka zaměstnání na posledním pracovišti také významně ovlivnila dlouhodobou nezaměstnanost. Jedinci, kteří pracovali relativně krátce, méně než rok, měli vyšší pravděpodobnost pádu do dlouhodobé nezaměstnanosti. Na druhou stranu zkušení pracovníci měli vyšší šanci získat novou práci (Kwiatkowski a Kucharski, 2009). 5. Zdravý životní styl jako možná cesta ke zvýšení příjmů Vlivu tělesné hmotnosti na mzdu a zaměstnanost se v Číně věnovali Ping et al. (2021 a 2022). V první studii se autoři zabývali rozdíly ve mzdách pracovníků s normálním BMI, nadváhou a podváhou, přičemž tyto rozdíly byly sledovány zvlášť u mužů i u žen. Bylo zjištěno, že nadváha u žen souvisela s nižšími mzdami, přičemž tento efekt sílil s rostoucí pracovní pozicí. Naproti tomu u mužů byla nižší mzda spojena s podváhou a rozdíly se prohlubovaly s nižšími pracovními pozicemi. Naopak nadváha souvisela u mužů s vyšší mzdou. Autoři tuto skutečnost vysvětlují tím, že muži s nadváhou bývají svalnatější, zatímco mužům s podváhou svaly spíše chybí. Absence svalů pak na nižších, často manuálních pozicích, není zrovna žádoucí. Ve druhé zmíněné studii se Ping et al. (2022) zabývali vlivem tělesné hmotnosti na délku pracovních smluv. Bylo zjištěno, že zatímco pro muže je vztah mezi BMI a délkou úvazku statisticky nevýznamný, vyšší BMI u žen ovlivňuje délku smluv negativně. Další ze studií zaměřených na vliv BMI na mzdy je studie Bauma a Forda (2004), kteří potvrdili, že obézní pracovníci pobírají nižší mzdy a v průběhu života mají plošší profil příjmů. Wada a Tekin (2010) pracovali s tělesnou skladbou, resp. podílem tělesného tuku (body fat – BF) a ostatními složek tělesné hmotnosti (fat free mass – FFM). Prokázali, že přírůstek tělesného tuku měl negativní vliv na mzdy jak u mužů, tak u žen. Oproti tomu zdravý nárůst FFM ovlivňoval mzdy pozitivně. V Evropě sledovali vliv BMI na výši mezd např. Brunello a D’Hombres (2007), kteří prokázali, že obezita způsobovala pokles mezd jak u mužů, tak u žen, přičemž na nižších pozicích nebyl tento pokles tak výrazný. Autoři také zjistili, že negativní vliv obezity na mzdu byl v jihoevropských zemích výraznější než v zemích střední či severní Evropy; v daných zemích pak autoři dále sledovali i regionální rozdíly a zjistili, že v regionech s větší koncentrací obézních lidí pobírali obézní muži nepatrně vyšší mzdy, což mohlo souviset s menší mírou stigmatizace obézních lidí v těchto regionech. Naproti tomu obézní ženy pobíraly nižší mzdy i v regionech s větším výskytem obezity. To mohlo souviset s jejich přiřazováním na podobná pracovní místa, kde je v důsledku velkému množství uchazečů, resp. uchazeček, možné vyplácet nižší mzdy. Dlouhodobým dopadem sportu na mzdu a zdravotní stav se v Německu zabýval Lechner (2009). Zjistil, že pravidelné sportování zvyšovalo takto aktivním pracovníkům mzdy, přičemž tento nárůst se v průběhu času zvyšoval. Autor zde hovoří o určité podobnosti s výnosností dalšího vzdělání. Podle Lechnera (2009) souvisel sport s určitým zlepšením vnímání svého zdraví, i když se toto zlepšení nijak neprojevilo na počtu dní v krátkodobé pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Nicméně u žen se potvrdila snížená pravděpodobnost dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu postižení. Muži, kteří pravidelně sportovali, pak vykazovali větší spokojenost se životem. Fyzická aktivita rostla se vzděláním a výší příjmů, naopak s rostoucím věkem klesala. Negativní vliv na fyzickou aktivitu mělo také manželství a děti. Vliv fyzické aktivity na mzdu a zaměstnanost v Německu studoval i Kamionka (2022). Prokázal, že vliv fyzické aktivity se sice projevuje se zpožděním v řádu měsíců, že však fyzická aktivita zvyšuje šanci najít si zaměstnání. Autor také tvrdí, že sportující pracovníci pravděpodobně v práci vynakládají větší úsilí, a jsou tedy i produktivnější. Pokud jsou tito pracovníci v důsledku vysoké produktivity povýšeni, je jejich mzdový přírůstek vyšší než u méně produktivních pracovníků. U zdraví škodlivých návyků byla situace jiná. Vlivem kouření na výši mezd se v Indonésii zabýval Wahyuni (2016). Dospěl k závěru, že nekuřáci jsou v práci produktivnější než kuřáci a že kouření snižuje vlivy všech faktorů, které souvisejí s růstem mezd, jako je např. normální hodnota BMI. Levine et al. (1997) zkoumali vliv kouření na mzdy amerických pracovníků. Zjistili sice, že kuřáci pobírali nižší mzdy než nekuřáci, zároveň však upozornili, že tyto rozdíly pramenily spíše z rozdílných rozhodnutí v oblasti vzdělání než přímo z rozhodnutí, zda kouřit či nikoliv. Také zjistili, že rozdíly byly u mužů výraznější než u žen. V USA se problematikou kouření a výše mezd zabývali i Grafova a Stafford (2009), kteří mimo jiné zjistili, že kouření bylo spojeno s horším zdravotním stavem, a tedy i s nižšími mzdami a také, že kouření mělo vliv pouze na mzdy kuřáků současných. Van Ours (2004) se zabýval vlivem konzumace alkoholu a kouření na mzdy v Nizozemsku. Zjistil, že konzumace alkoholu byla spojena s vyšší mzdou, zatímco kouření souviselo se mzdou nižší. Jako možné vysvětlení kladného vlivu alkoholu Van Ours (2004) nastiňuje možnost networkingu tedy navazování pro kariéru výhodných kontaktů. Zajímavostí je, že všechny zmíněné výsledky platily pouze pro muže, zatímco u žen se nepotvrdil statisticky významný vliv ani alkoholu ani tabáku. Vztah mezi konzumací alkoholu a výší mezd na 4 amerických pracovištích sledovali French a Zarkin (1995), kteří došli k závěru, že umírněná konzumace alkoholu byla spojena s vyššími mzdami, přičemž tento rozdíl byl nejvýraznější při průměrně 1,69-2,4 alkoholických nápojích denně; u osob ve věku 30-59 let vzrostlo toto množství na 2,34-3,11 nápojů za den. Abstinenti i náruživější konzumenti alkoholických nápojů pobírali nižší mzdy. Ziebarth a Grabka (2009) sledovali vliv konzumace konkrétních druhů alkoholu na výši mezd v Německu. Nejvýznamnější kladný vliv byl prokázán v případě pravidelné konzumace vína. Autoři nabízejí vysvětlení, že víno pijí spíše inteligentnější a ambicióznější lidé; o vínu přitom hovoří jako o určité vymoženosti a upozorňují, že konzumenti vína vykazovali i lepší zdravotní stav, včetně duševního zdraví. Konzumenti vína byli také spokojenější se svými životy. Vzhledem k vyšším mzdám konzumentů vína však autoři také upozorňují na možnost tzv. zpětné kauzality. Zajímavým zjištěním bylo, že zatímco ve městech souvisely vyšší mzdy s konzumací koktejlů, ve venkovských oblastech byly spojeny s pitím piva. Neméně zajímavá byla i absence statisticky významných vlivů u respondentů do 35 let. 6. Posouzení spolehlivosti personální psychodiagnostiky z pohledu jejího vědomého ovlivnění uchazeči o zaměstnání Výzkum se zaměřuje na využívání personální psychodiagnostiky v náborovém procesu. Konkrétně pak na reliabilitu jejich výsledků, a to zejména v souvislosti jejich vědomého ovlivnění samotnými uchazeči ve vlastní prospěch. Psychodiagnostika je v personalistice poměrně rozšířená metoda výběru zaměstnanců, avšak je s ní spojena vysoká finanční náročnost. Mezi tu se řadí zejména náklady na její pořízení a na zaškolení zaměstnanců k jejímu využití a vyhodnocení. Zároveň zde existuje riziko volby nevhodného testu, který pak není schopen měřit firmou požadované osobnostní rysy uchazečů. Z těchto důvodů je pro firmy klíčové mít informace o spolehlivosti těchto testů a míře, do jaké je možné záměrně ovlivnit jejich výsledky. Psychodiagnostika je v personalistice stále častěji využívanou metodou při výběru zaměstnanců, a to zejména proto, že má pomoci odhalovat uchazečovy povahové rysy a tím jeho kompatibilitu s daným pracovním místem. Personální psychodiagnostika však bývá podrobena řadou kritiky. Tu nejvýznamnější představuje hrozba falšování odpovědí respondenty, a to jak záměrná, tak nezáměrná. Respondenti mohou totiž záměrně falšovat své odpovědi, aby se jejich výsledky jevily jako více atraktivní pro potenciálního zaměstnavatele. (Bäccman et al., 2015; Hu a Connelly, 2021) K odhalení záměrného falšování bývají ve studiích použity různé metody, jako například měření reakčního času respondenta, míry jeho zjevných extrémních odpovědí či zařazení pouze otázek s možností pouze nucené volby odpovědí (Landers et al., 2018; Lee, 2023; Roma et al., 2018). Nezáměrné falšování je pak často problémem osobnostních psychodiagnostických testů. Ty se vyznačují zejména časovou náročností, která u respondentů vyvolává ztrátu pozornosti či motivovanosti a vyčerpanost, čímž může opět docházet k získávání irelevantních odpovědí. Co se projektivních testů týče, největší kritikou je nedostatečnost empirické literatury, která by prokazovala jejich reliabilitu a validitu. (Hilliard et al., 2022; Sartori et al., 2020) Naprostá většina odborníků na toto téma se shoduje na tom, že personální psychodiagnostika může představovat užitečnou metodu při výběru zaměstnanců, avšak je nutné, aby využívané testy měly empiricky prokázanou spolehlivost (McCord et al., 2019; Georgiou et al., 2019; Wu et al., 2022). 7. Osoby se zdravotním postižením na trhu práce Marginalizované skupiny osob na trhu práce se mnohdy potýkají s kombinací různých znevýhodnění. Zdravotní postižení bývá typicky spojeno s nižší kvalifikací. S rostoucí délkou nezaměstnanosti se snižují šance na budoucí nalezení zaměstnání. Ukazuje se, že v rozhodování o přijetí nabízené práce mohou hrát roli i neekonomické faktory, neboť v některých případech nezaměstnaní přijali práci za mzdu, která nebyla o mnoho vyšší než sociální podpora, kterou daná osoba jako nezaměstnaná pobírala. Marginalizaci mohou podporovat předsudky zaměstnavatelů, v určitých případech i státní služby zaměstnanosti a absence sociálního kapitálu (Sirovátka, 1997). Vyšší kvalifikace je pozitivně spojena se zaměstnaností osob se zdravotním postižením. S rostoucí úrovní kvalifikace klesají rozdíly v zaměstnanosti mezi pracovníky se zdravotním postižením a bez zdravotního postižení (Bliksvær, 2018). Rovněž se ukazuje, že vztah mezi úrovní dosaženého vzdělání a zaměstnaností je silnější u hendikepovaných osob (Ballo, 2019; Bliksvær, 2018), a že efekt vzdělání na zaměstnanost je silnější u hendikepovaných žen oproti hendikepovaným mužům. Zdravotní postižení pak v otázce participace na trhu práce více dopadá na muže než na ženy (Ballo, 2019). 8. Vliv sentimentu založeného na vyhledávání na výdaje domácností: Evropa vs. USA Výdaje domácností ovlivňuje mnoho faktorů. Ellingsen et al. (2022) ve své nedávné studii použili unikátní soubor dat novinových článků k provedení srovnávací studie se standardními daty a zjistili, že tato data hrají důležitou roli při předpovídání spotřeby. Předchozí práce často potvrzovaly vliv sentimentu na spotřebu, přičemž používaly různé míry sentimentu. Dříve převládala metoda kvantifikace sentimentu prostřednictvím průzkumu a zástupných ukazatelů, jako je index důvěry a index spotřebitelského sentimentu, viz například Ludvigson (2004). Easaw et al. (2005) zjistili, že index spotřebitelské důvěry může předpovídat soukromou spotřebu ve Spojeném království. Malovaná et al. (2021) vytvářejí nový index HOME s cílem studovat faktory, které skutečně ovlivňují spotřebitelskou důvěru, a které mohou lépe odrážet názory domácností na základní ekonomické podmínky v mnoha evropských zemích. Makroekonomické ukazatele jsou zveřejňovány se zpožděním, stejně jako ukazatele založené na průzkumech. Údaje o internetovém vyhledávání, například Google Trends, jsou k dispozici v reálném čase. Kholodilin et al. (2010) docházejí k závěru, že vyhledávání na Googlu skutečně pomáhá zlepšit prognózu soukromé spotřeby v USA. Vosen a Schmidt (2011) představují nový ukazatel sentimentu, který je založen na datech z Google Trends extrahovaných z faktorů souvisejících se spotřebou. Výsledky ukazují, že indikátor založený na datech z webového vyhledávání má lepší predikční schopnost než tradiční indikátor založený na průzkumech ve všech předpovědích v rámci vzorku i mimo něj (in-sample a out-of-sample). 9. Analýza determinantů cen nemovitostí Jednu z prvních aplikací ekonometrických metod na regionální ceny nemovitostí v České republice provedli Hlaváček a Komárek (2011). Do té doby byly studie orientovány na Českou republiku jako celek. Jejich cílem bylo určit, jaké faktory ovlivňovaly růst cen nemovitostí a dále také identifikovat bubliny na tomto trhu. Za použití panelové regrese dokázali, že proměnné působící na straně nabídky nejsou důležitými faktory růstu cen bytů. Z demografických faktorů se ukázala být významná míra rozvodovosti, přirozený přírůstek obyvatelstva a v některých specifikacích také čistá migrace. Proměnné týkající se trhu práce, jako jsou míra ekonomické aktivity a počet volných pracovních míst se jeví jako statisticky nevýznamné. Mezi proměnné s významným vlivem na ceny bytů lze zařadit míru nezaměstnanosti s negativním vlivem a růst mezd s pozitivním vlivem. Z dalších poptávkových faktorů významně pozitivně ovlivňuje ceny bytů tržní nájemné. Překvapivě nebyl potvrzen vliv úvěrů na bydlení jako hlavního poptávkového mechanismu růstu cen nemovitostí. Jako nevýznamné se ukázaly také úrokové sazby, které však byly použity pro všechny regiony stejné. Kalabiška a Hlaváček (2022) analyzovali determinanty cen nemovitostí. Tradiční panelové regresní modely porovnávali s dynamickými panelovými regresními modely. Následně identifikovali rozšířený panelový dynamický model popisující dlouhodobou rovnováhu mezi cenami bytů a jejich determinanty. Z nabídkových faktorů byl identifikován jako statisticky významný pouze bytový fond. Na straně poptávky mají statisticky významný vliv na cenu bytů mzdy a nezaměstnanost, mezi další významné faktory patří hypotéky, migrace, míra rozvodovosti a také reálný efektivní kurz. Na základě jejich výsledků lze konstatovat, že ceny bytů v České republice jsou určovány především fundamenty na poptávkové straně. Autoři dále ověřovali robustnost modelu vyloučením odlehlých regionů a jejich samostatným zkoumáním. V Praze a Středočeském kraji našli pozitivní vliv ceny stavebních pozemků na ceny bytů. V ostatních krajích byl tento vliv nevýznamný. Faktory související s pracovní sílou, jako jsou mzdy a věková struktura, jsou významnější v nízkopříjmových regionech než v Praze. Výzkumná větev Environmentální výzvy pro současnou společnost zahrnuje tyto výzkumné oblasti: 1. Energetická krize – modifikovaná hra na veřejné dobro Framing, neboli rámování, se řadí mezi standardně zkoumané behaviorální efekty (Schmidt a kol.; 2011). Lze se s ním setkat v řadě odborných studií, včetně studií v environmentální oblasti (viz Homar a Cvelbar; 2021). Steinhorst a Matthies (2016) ve svém dlouhodobém experimentálním výzkumu zjistili pozitivní působení monetárního a environmentálního framingu na pro-environmentální chování. Pozitivní působení framingu na pro-environmentální chování bylo zjištěno také v práci Godawska (2020). Jedním z důležitých poznatků z přiložených studií je, že framing mívá různou účinnost podle toho, jak je situace prezentována (např. jak jsou formulovány dopady znečištění apod.). Tato zjištění jsou důležitá pro tvůrce hospodářských politik, kteří mohou získat levný a účinný nástroj, který lze v případ správného nastavení mnohostranně využít. V oblasti cen energií Grog a Ziegler (2022) zjistili, že náklady na energie ovlivňují chování vedoucí k energetickým úsporám více než ostatní faktory, např. socio-ekonomické, demografické. Dietz (2015) však zdůrazňuje, že tradiční předpoklady o efektu cen na spotřebu energií narážejí na to, že skutečná spotřeba energií je dána ve skutečnosti jinými vlivy. To dokládají např. Mizobuchi and Kateuchi (2013), kteří v porovnání s behaviorálními a sociálními vlivy vidí působení tradičních monetárních instrumentů jako problematické. V oblasti public good games, podle našich zjištění zatím neexistuje studie, která by se zabývala účelovým fondem v kontextu chování podporujícího energetické úspory. Z tohoto důvodu plánujeme využít public good game, která se prokázala jako ověřená metoda v širokém spektru behaviorálních intervencí (Catwright, 2018; Schmidt, 2011), pro analýzu účinnosti různého framingu v kontextu rostoucích cen energií. Získané poznatky přispějí k diskusi ohledně akceptace pro-environmentálních politik veřejností (Steinhorst a Matthies, 2016; Faure a kol., 2022). 2. Generativní racionalita, prosocialita a pro-environmentální chování: ekonomický přístup V ekonomii se poslední dobou objevilo několik přístupů k modelům chování člověka, stavících se proti ortodoxnímu (neoklasickému) pojetí racionality. V této souvislosti lze hovořit až o jakési „inflaci racionalit“. Zvláště významnou pozici zde získala behaviorální ekonomie a její dvojí možné pojetí omezené racionality: (A) kognitivní D. Kahnemana a A. Tverskeho (popř. R. Thalera), nebo (B) evoluční H. Simona. Obě pojetí se významně liší vnímáním heuristik a zkreslení (biasů). Jako evoluční výhodu je vnímá koncepce omezené racionality H. Simona, jež se stala podnětem pro novější koncepci ekologické racionality (G. Gigerenzer, V. Smith ad.). V případě ekologické racionality jde o propojení mentálních charakteristik člověka a vlivu prostředí a jedná se tak o zajímavou alternativu jak vůči racionalitě v ortodoxní ekonomii, tak i racionalitě v podání dosavadní mainstreamové behaviorální ekonomie. Nová koncepce tzv. generativní racionality se staví ke koncepci ekologické racionality kriticky, přičemž přichází s odlišným přístupem k pochopení lidského chování, lépe odpovídajícímu multidimenzionálnímu charakteru a komplexitě (nejen ekonomické) reality. Vzhledem k dosavadní neprobádanosti významu a využití uvedeného nového pojetí a normativním implikacím alternativních pojetí racionality je cílem práce nastínit a porovnat různé koncepce racionality v ekonomii, zejména pak odlišit generativní racionalitu od ekologické a aplikovat prvně jmenovanou na multidimenzionální charakter ekonomické reality v kontextu pro-sociálního a pro-environmentálního chování. Domníváme se totiž, že právě koncepce generativní racionality může přispět k pochopení různorodosti přístupů, motivů a preferencí v otázce postojů lidí ke klimatické změně. Zároveň se domníváme, že právě generativní racionalita zde může představovat významnou alternativu vůči soudobým přístupům vycházejícím z tradiční a behaviorální ekonomie. Je to právě model člověka, který vstupuje do různých ekonomických modelů a na jehož základě se formují hospodářské a environmentální politiky. Standardní model lidského chování v ekonomii (neoklasický, ortodoxní), stavící na teorii racionální volby, je mnoha autory považován za omezený z hlediska aplikovatelnosti a postavený na velkém množství nerealistických předpokladů (Vera, 2018; Mäki, 2021). V tomto smyslu se hovoří o axiomatické a instrumentální racionalitě, přičemž se jedná o cesty nebo způsoby dosahování cílů v závislosti na propracované axiomatické struktuře (Field, 2004; Rich, 2023). Někdy je možné se setkat s tím, že v širším pojetí je tento model člověka vnímán jako sebe-zahleděný a sobecký (Gorton, 2006; Mäki, 2021; Sen, 2002). Jiné, např. prosociální motivace, byly v tomto modelu totiž upozaděny (Bruni, 2008; Dakopoulos, 2016). Kořeny komplexnějšího charakteru lidského ekonomického chování lze přitom pozorovat už u klasických ekonomů A. Smitha nebo A. Genovesiho (Bruni, 2008). V reakci na nastíněný standardní model a jeho nedostatky vznikla řada alternativních koncepcí lidského chování postavených na odlišné formě racionality. Patří zde např. koncepce omezené racionality (Hertwig a kol., 2022; Simon, 1993), axiologické a substanciální racionality (Hortal, 2019; Jeanes a kol. 2019), ekologické racionality (Gigerenzer, 2019; Smith, 2003) a generativní racionality (Felin a Koenderink, 2022). Všechny tyto přístupy do určité míry reagují na multidimenzionální charakter ekonomické reality a její komplexitu, např. na různorodost lidských motivů. Upozaďování odlišných přístupů k ekonomickému chování, vč. různorodosti lidských motivů a socio-kulturních vlivů, mohlo částečně přispět k tomu, že se standardní model začal ukazovat jako méně efektivní a vhodný z hlediska hospodářských a pro-environmentálních politik v porovnání např. s přístupy behaviorální ekonomie (Foxon, 2006; Konchak a Pascual, 2006; Venkatachalam, 2008). Ukázalo se, že prosociální chování může představovat důležitý nástroj v rámci boje s klimatickou změnou, a to s ohledem na individuální motivaci nebo díky stimulaci prostřednictvím sociálních norem (Dominics a kol., 2017; Wang a kol., 2018). Faktorů, které však mohou hrát v rámci pro-environmentálního chování roli, může existovat celá řada: kromě finančních aspektů se může jednat o hodnoty, internalizované morální rámce, reciprocitu nebo kulturní vlivy (Barclay a Barker; 2020; Camerer and Thaler, 1995; Dietz a kol., 2005; Misch a kol., 2021). Domníváme se, že v tomto směru mohou hrát důležitou roli ekologická a generativní racionalita, přičemž právě generativní racionalita se ukazuje být perspektivní alternativou s ohledem na veškeré nastíněné odlišnosti. Je to dáno zejména tím, že nabízí odlišný pohled na vztah mezi lidskou myslí a prostředím, ve kterém se jedinec nachází. Tento pohled je typický zejména kontextuálním charakterem relevantnosti, kterou člověk přisuzuje různým vodítkům (cues) v prostředí, v němž se pohybuje (Felin and Koenderink, 2022). 3. Environmentální migrace na úrovni evropských měst Znečištění životního prostředí může být jedním z významných potenciálních „push“ faktorů migrace. Řada studií se snaží objasnit, zdali je tento faktor skutečně motivem pro odchod obyvatelstva ze zasažených oblastí. Výsledky těchto prací jsou smíšené. Xu a Sylwester (2016) tvrdí, že znečištěné životní prostředí je pozitivně spjato s mezinárodní migrací. Tato proměnná však není rozhodujícím faktorem přeshraniční mobility obyvatelstva a týká se především vysoce vzdělaných osob. Stav životního prostředí může hrát významnou roli také v rámci migrace uvnitř konkrétní země. Cebula a Vadder (1973) si ve své práci pokládají otázku, zda je současná meziregionální migrace ve Spojených státech amerických ovlivněna faktory jako kvalita ovzduší, kriminalita a klima. Výsledkem jejich výzkumu je, že špatná kvalita ovzduší není významným „push“ faktorem vysvětlujícím migraci populace. Oproti tomu Hsieh a Liu (1983) tvrdí, že kvalita životního prostředí je jedním z důležitých faktorů meziregionální migrace v USA. Li, Zhang a Ma (2017) zkoumali dopad znečištěného ovzduší na meziregionální migraci v Číně. Závěrem jejich výzkumu je, že znečištěné ovzduší je spjato s odlivem pracovní síly, především pak s emigrací pracovníků s vyšší úrovní vzdělání. Tyto 13 závěry potvrzuje Lu, Yue, Chen a Long (2018), kteří tvrdí, že smog v čínském regionu JingJin-Ji je jedním z faktorů, který ovlivňuje rozhodování kvalifikovaných pracovníků o případné migraci do méně znečištěných oblastí. Vysoce relevantní jsou studie zabývající se nadměrně znečištěným ovzduším v Pekingu (Anderlini, 2013) a Hong Kongu (DeGolyer, 2008). V obou případech bylo zjištěno, že kvalita ovzduší hraje významnou roli při úvahách obyvatelstva o případném stěhování do méně znečištěných oblastí. Hlavní příčinou jsou zdravotní problémy, které sužují místní populaci. DeGolyer (2008) uvádí, že téměř polovina obyvatel Hong Kongu se potýká s obtížemi s dýcháním a s nemocemi zraku. Ochota k migraci se zároveň odvíjí od úrovně vzdělání a výše příjmů. Lidé s vysokoškolským vzděláním a s vysokými příjmy jsou nejvíce ochotni k mobilitě. DeGolyer (2008) tvrdí, že migraci z důvodu silně znečištěného ovzduší zvažuje více než třetina obyvatel Hong Kongu s vysokoškolským vzděláním. Obě města současně zaznamenávají potíže při zaměstnávání mezinárodních odborníků a talentů. „Odliv mozků“ a problémy se zaměstnáváním talentů a expertů ohrožují potenciál a budoucnost oblastí s ekologickou zátěží. Nezanedbatelným faktem jistě je, že silně znečištěné ovzduší je spjato se značnými přímými i nepřímými náklady. Na jednu stranu se jedná o výdaje vynaložené v důsledku předčasných úmrtí, hospitalizací a návštěv lékařů; na druhou stranu obyvatelé těchto měst často zůstávají doma namísto cesty do školy či práce, a to kvůli silně znečištěnému ovzduší nebo nemoci, která je znečištěným ovzduším způsobena (Anderlini, 2013; DeGolyer, 2008). Zdroje: ABEL, Jaison; DEITZ, Richard a SU, Yaguin. Are Recent College Graduates Finding Good Jobs? Current Issues in Economics and Finance. 2014, 20 (1), s. 1-8. ANDERLINI, Jamil. ‘Airpocalypse’ Drives Expats out of Beijing. Financial Times. 04/01/2013 [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: https://www.ft.com/content/46d11e30-99e9-11e2-83ca00144feabdc0. BÄCCMAN, Charlotte; SJÖBERG, Lennart a ALMQVIST, Kjerstin. A Comparison of Applicants’ and Incumbents’ Mean Scores on Health Constructs and Personality Constructs. A Follow-up Study of Military Recruits in a Selection Setting: Comparison of Applicants’ and Incumbents’ Mean Score. A Follow-Up Study. Online. International Journal of Selection and Assessment. 2015, 23(2), s. 120–130. ISSN 0965075X. Dostupné z: doi:10.1111/ijsa.12101. BALCAR, Jiří a KNOB, Stanislav. Rozvoj měkkých kompetencí na základních, středních a vysokých školách. Ostrava: VŠB-TUO, 2016. ISBN 978-80-248-3928-8. BALCAR, Jiří; ŠIMEK, Milan a FILIPOVÁ, Lenka. Soft Skills of Czech Graduates. Review of Economic Perspectives. 2018, 18(1), s. 45-61. ISSN 1804-1663. DOI:10.2478/revecp-2018-0003. BALLO, Jannike Gottschalk. Labour Market Participation for Young People with Disabilities: The Impact of Gender and Higher Education. Work, Employment and Society. 2019, vol. 34, s. 1-20. ISSN 1469-8722. DOI: 10.1177/0950017019868139.65. BARCLAY, Pat a BARKER, L. Jessica. Greener Than Thou: People who protect the Environment are more cooperative, compete to be Environmental, and Benefit from Reputation. Journal of Environmental Psychology. 2020, 72. ISSN 02724944. BATTU, Harminder a BENDER, Keith. Educational mismatch in developing countries: A review of the existing evidence. The Economics of Education. 2020, s. 269–289. DOI: 10.1016/b978-0-12-815391-8.00020-3. BAUM, Charles L. a FORD, William F. The Wage Effects of Obesity: A Longitudinal Study. Online. Health Economics. 2004, vol. 13, no. 9, s. 885-899. ISSN 1057-9230. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/hec.881. [cit. 2023-08-22]. BEJAKOVIĆ, Predrag a MRNJAVAC, Željko. The danger of long-term unemployment and measures for its reduction: the case of Croatia*. Economic Research-Ekonomska Istraživanja. 2019, 31(1), s.1837-1850. ISSN 1331-677X. BENTOLILA, Samuel; GARCÍA-PÉREZ, J. Ignacio a JANSEN, Marcel. Are the Spanish long-term unemployed unemployable? SERIEs. 2017, 8(1), s.1-41. ISSN 1869-4187. BLIKSVÆR, Trond. Disability, Labour Market Participation and the Effect of Educational Level: Compared to What? Scandinavian Journal of Disability Research. 2018, vol. 20, s. 6-17. ISSN 1745-3011. DOI: 10.16993/sjdr.3. BOTRIĆ, Valerija. Unemployed and Long-Term Unemployed in Croatia: Evidence from Labour Force Survey. Revija za socijalnu politiku. 2009, 16(1), s. 25-44. ISSN 1845-6014. BRUNELLO, Giorgio a D’HOMBRES, Beatrice. Does Body Weight affect Wages? Evidence from Europe. Online. Economics & Human Biology. 2007, vol. 5, no.1, s. 1-19. ISSN 1570-677X. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ehb.2006.11.002. [cit. 2023-08-21]. BRUNI, Luigino. Reciprocity, Altruism and the Civil Society: In praise of heterogenity. 1. vyd. Abingdon: Routledge. 2008. ISBN 978-0-203-92666-6. BRYANT, Anthony W. D. a MACRI, Joseph. Does Sentiment explain Consumption? Journal of Economics and Finance. 2005, 29(1), s. 97-110. ISNN 1938-9744. CAMERER, Colin a THALER, H. Richard. Anomalies: Ultimatums, Dictators and Manners. Journal of Economic Perspectives. 1995, 9(2), s. 209-219. ISSN 0895-3309. CARTWRIGHT, Edward. Behavioral economics. Third edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2018. Routledge advanced texts in economics and finance. ISBN 9781138097124. CEBULA, Richard J. a. VEDDER, Richard K. A Note on Migration, Economic Opportunity, and the Quality of Life. Journal of Regional Science. 1973, vol. 13, no. 2, s. 205–211. DOI: 10.1111/j.1467-9787.1973.tb00395.x. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [ČNB]. Current Financial Stability Issues in the Czech Republic and in the Region. Online. 18. dubna 2023. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/en/public/.galleries/media_service/conferences/speeches/download/kral_20230419_basel.pdf. DĂNĂCICĂ, Daniela-Emanuela a MAZILESCU, Raluca. Long-term Unemployment Spells and Exit States of Men in Romania and Hungary. Procedia Economics and Finance. 2014, 8, s. 236-245. ISSN 22125671. DE DOMINICIS, Stefano; SCHULTZ, P. Wesley a BONAIUTO, Marino. Protecting the Environment for Self-interested Reasons: Altruism Is Not the Only Pathway to Sustainability. Frontiers in Psychology. 2017, 8. ISSN 1664-1078. DEGOLYER, Michael E. Hong Kong’s Silent Epidemic: Public Opinion Survey on Air Pollution, Environment and Public Health. Online. Hong Kong: Civil Exchange. 12/2008 [cit. 2017-01-03]. Dostupné z: http://www.hongkongcan.org/doclib/200901_HongKongsSilentEpidemic.pdf 26. DIETZ, Thomas; FITZGERALD, Amy a SHWOM, Rachael. Environmental Values. Annual Review of Environment and Resources. 2005, 30(1), s. 335-372. ISSN 1543-5938. DRAKOPOULOS, A. Stavros. Comparisons in economic thought: Economic interdependency reconsidered. New York: Routledge, 2016. ISBN 978-1-138-85054-5. DUFWENBERG, Martin, GÄCHTER, Simon a HENNIG-SCHMIDT, Heike. The Framing of Games and the Psychology of Play. Games and Economic Behavior. 2011, 73(2), s. 459-478. ISSN 08998256. EASAW, Joshy Z.; GARRATT, Dean a HERAVI, Saeed M. Does Consumer Sentiment accurately Forecast UK Household Consumption? Are there any Comparisons to be made with the US? Journal of Macroeconomics. 2005, 27(3), s. 517-532. ISNN 1873-152X. ELLINGSEN, Jon; LARSEN, Vegard H. a THORSRUD, Leif A. News Media versus FRED‐MD for Macroeconomic Forecasting. Journal of Applied Econometrics. 2022, 37(1), s. 63-81. ISNN 1099-1255. FAURE, Corinne; GUETLEIN, Marie-Charlotte; SCHLEICH, Joachim; TU, Gengyang; WHITMARSH, Lorraine a WHITTLE, Colin. Household Acceptability of Energy Efficiency Policies in the European Union: Policy Characteristics Trade-offs and the Role of Trust in Government and Environmental Identity. Ecological Economics. 2022, 192. ISSN 09218009. FELIN, Teppo a KOENDERINK, Jan. A Generative View of Rationality and Growing Awareness. Frontiers in Psychology. 2022, 13, 807261. ISSN 1664-1078. FIELD, Alexander J. Altruistically Inclined?: The Behavioral Sciences, Evolutionary Theory, and the Origins of Reciprocity. 1. University of Michigan Press. 2004. ISBN 978-0472089475. FOXON, Tim. Bounded Rationality and Hierarchical Complexity: Two Paths from Simon to Ecological and Evolutionary Economics. Ecological Complexity. 2006, 3(4), s. 361-368. ISSN 1476945X. FREEMAN, Richard B. The overeducated American. New York: Academic Press. 1976. ISBN: 978-0122672507. FRENCH, Michael T. a ZARKIN, Gary A. Is Moderate Alcohol Use related to Wages? Evidence from Four Worksites. Online. Journal of Health Economics. 1995, vol. 14, no. 3, s. 319-344. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/0167-6296(95)90921-R. [cit. 2023-08-25]. FUCHS, Johann a WEBER, Enzo. Long-term unemployment and labour force participation: a decomposition of unemployment to test for the discouragement and added worker hypotheses. Applied Economics. 2017, 49(60), s. 5971-5982. ISSN 0003-6846. GARCÍA-ARACIL, Adela a VAN DER VELDEN, Rolf. Competencies for young European higher education graduates: labor market mismatches and their payoffs. The International Journal of Higher Education Research. 2008, 55(2), s. 219–239. ISSN 2277-260X. GEORGIOU, Konstantina; GOURAS, Athanasios a NIKOLAOU, Ioannis. Gamification in employee selection: The development of a gamified assessment. Online. International Journal of Selection and Assessment. 2019, 27(2), s. 91–103. ISSN 0965-075X, 1468-2389. Dostupné z: doi:10.1111/ijsa.12240. GIGERENZER, Gerd. Axiomatic Rationality and Ecological Rationality. Synthese. 2021, 198(4), s. 3547-3564. ISSN 0039-7857. GILLITZER, Christian a PRASAD, Nalini. The Effect of Consumer Sentiment on Consumption. Online. Research Discussion Paper. 2016, No. 10. Reserve Bank of Australia. Dostupné z: https://www.rba.gov.au/publications/rdp/2016/pdf/rdp2016-10.pdf. GODAWSKA, Justyna. Framing Effect and Public Support for the Environmental Policy. Ekonomia i Srodowisko - Economics and Environment. 2020, 1(72), s. 24-39. ISSN 0867-8898. GORTON, William A. Karl Popper and the Social Sciences. State University of New York Press. 2006. ISBN 978-0-7914-6662-9. GOTTVALD, Jaromír, et al. Uplatnitelnost absolventů vybraných vysokých škol: dodatek ke studii Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích Moravskoslezského kraje. Ostrava: VŠB-TUO, 2008. ISBN 978-80-248-1811-5. GRAFOVA, Irina B. a STAFFORD, Frank P. The Wage Effects of Personal Smoking History. Online. Industrial & Labor Relations Review. 2009, vol. 62, no.3, s. 381-393. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/001979390906200307. [cit. 2023-08-25]. GROH, Elke D. a ZIEGLER, Andreas. On the Relevance of Values, Norms, and Economic Preferences for Electricity Consumption. Ecological Economics. 2022, 192. ISSN 09218009. HEGELUND, Erik, et al. What determines unemployment in the long run? Band spectrum regression on ten countries 1913-2016. Structural Change and Economic Dynamics. 2023, s. 144-167. ISSN 0954-349X. HERTWIG, Ralph; LEUKER, Christina; PACHUR, Thorsten; SPILIOPOULOS, Leonidas a PLESKAC, J. Timothy. Studies in Ecological Rationality. Topics in Cognitive Science. 2022, 14(3), s. 467-491. ISSN 1756-8757. HILLIARD, Airlie; KAZIM, Emre; BITSAKIS, Theodoros a LEUTNER, Franziska. Measuring Personality through Images: Validating a Forced-Choice Image-Based Assessment of the Big Five Personality Traits. Online. Journal of Intelligence. 2022, 10(1), 12. ISSN 2079-3200. Dostupné z: doi:10.3390/jintelligence10010012. HLAVÁČEK, Michal a KOMÁREK, Luboš. Regional Analysis of Housing Price Bubbles and Their Determinants in the Czech Republic. Czech Journal of Economics and Finance. 2011, 61(1), s. 67-91. ISSN 0015-1920. HORTAL, Alejandro. Nudging and Educating: Bounded Axiological Rationality in Behavioral Insights. Behavioural Public Policy. 2020, 4(3), s. 292-315. ISSN 2398-063X. HSIEH, Chang-Tseh a LIU, Ben-Chieh. The Pursuance of Better Quality of Life: In the Long Run, Better Quality of Social Life Is the Most Important Factor in Migration. American Journal of Economics and Sociology. 1983, vol. 42, no. 4, s. 431–440. DOI: 10.1111/j.1536- 7150.1983.tb01730.x. HU, Jing a CONNELLY, Brian S. Faking by Actual Applicants on Personality Tests: A Meta‐Analysis of within‐Subjects Studies. Online. International Journal of Selection and Assessment. 2021, 29(3–4), s. 412–426. ISSN 0965-075X, 1468-2389. Dostupné z: doi:10.1111/ijsa.12338. JEANES, Emma; LOACKER, Bernadette a ŚLIWA, Martyna. Complexities, Challenges and Implications of Collaborative Work within a Regime of Performance Measurement: The Case of Management and Organisation Studies. Studies in Higher Education. 2018, 44(9), s. 1539-1553. ISSN 0307-5079. KALABISKA, Roman a HLAVÁČEK, Michal. Regional Determinants of Housing Prices in the Czech Republic. Czech Journal of Economics and Finance. 2022, 72(1), s. 2-29. ISSN 0015-1920. KAMIONKA, Thierry. Sporting Activity, Employment Status and Wage. Online. Revue d‘economie politique. 2022, vol. 132, no. 1, s. 49-78. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.3917/redp.321.0055. [cit. 2023-08-23]. KELLY, Elish; MCGUINNESS, Seamus a O'CONNELL, Philip J. Transitions to long-term unemployment risk among young people: evidence from Ireland. Journal of Youth Studies. 2012, 15(6), s. 780-801. ISSN 1367-6261. KHOLODILIN, Konstantin; PODSTAWSKI, Maximilian a SILIVERSTOVS, Boriss. Do Google Searches Help in Nowcasting Private Consumption? A Real-time Evidence for the US. Online. KOF Working papers. 2010, vol. 256, Zürich: KOF Swiss Economic Institute, ETH Zurich. Dostupné z: https://www.research-collection.ethz.ch/handle/20.500.11850/29175. KONCHAK, William a PASCUAL, Unai. Converging Economic Paradigms for a Constructive Environmental Policy Discourse. Environmental Science & Policy. 2006, 9(1), s. 10-21. ISSN 14629011. KOUCKÝ, Jan a BARTUŠEK, Aleš. Bohatství v rozmanitosti: Profily veřejných vysokých škol a fakult v ČR 2016. Praha: Univerzita Karlova, 2016. ISBN 978-80-7290-915-5. KUCHARSKI, Leszek a KWIATKOWSKI, Eugeniusz. Long-Term Unemployment in Poland between 2015 and 2019. Studia Prawno-Ekonomiczne. 2022, 122, s. 141-162. ISSN 0081-6841. KWIATKOWSKI, Eugeniusz a KUCHARSKI, Leszek. Long-term unemployment in Poland in the years 1995-2007. Comparative Economic Research. Central and Eastern Europe. 2009, 12(3), s. 5-27. ISSN 2082-6737. LALLUKKA, Tea, et al. Determinants of long-term unempoyment in early adulthood: A Finnish birth cohort study. SSM – Population Health, 2019, ISSN 2352-8273. LANDERS, Richard N.; SACKETT, Paul R. a. TUZINSKI, Kathy A. Retesting after Initial Failure, Coaching Rumors, and Warnings against Faking in Online Personality Measures for Selection. Online. Journal of Applied Psychology [online]. 2011, 96(1), s. 202–210. ISSN 1939-1854, 0021-9010. Dostupné z: doi:10.1037/a0020375. LEE, HyeSun. Reduction of Faking with the Use of a Forced‐choice Personality Test: Cross‐cultural Comparisons between South Korea and the United States. Online. International Journal of Selection and Assessment. 2023, 31(1), s. 147–162. ISSN 0965-075X, 1468-2389. Dostupné z: doi:10.1111/ijsa.12408. LECHNER, Michael. Long-Run Labour Market and Health Effects of Individual Sports Activities. Online. Journal of Health Economics. 2009, vol. 28, no. 4, s. 839-854. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jhealeco.2009.05.003. [cit. 2023-08-23]. LEUVEN, Edwin a OOSTERBEEK, Hessel. Overeducation and mismatch in the labor market. Handbook of the Economics of Education. 2011, 4, s. 283–326. DOI: https://doi.org/10.1016/B978-0-444-53444-6.00003-1. LEVINE, Phillip B.; GUSTAFSON, T. A. a VELENCHI, A. D. More Bad News for Smokers? The Effects of Cigarette Smoking on Wages. Online. Industrial and Labor Relations Review. 1997, vol. 50, no. 3, s. 493-509. Dostupné z: https://doi.org/10.2307/2525187. [cit. 2023-08-24]. LI, D.; ZHANG, Y. a MA, S. Would Smog Lead to Outflow of Labor Force? Empirical Evidence from China. Emerging Markets Finance and Trade. 2017, vol. 53, no. 5, s. 1122-1134. ISSN: 1540496X. DOI: 10.1080/1540496X.2017.1282858. LU, H.; YUE, A.; CHEN, H. a LONG, R. Could Smog Pollution lead to the Migration of Local skilled Workers? Evidence from the Jing-Jin-Ji Region in China. Resources, Conservation & Recycling. 2018, vol. 130, s. 177-187. ISSN 09213449. DOI: 10.1016/j.resconrec.2017.11.024. LUDVIGSON, Sydney. Consumer Confidence and Consumer Spending. Journal of Economic perspectives. 2004, 18(2), s. 29-50. ISNN 1944-7965. MACHIN, Stephen. The causes and consequences of longterm unemployment in Europe. Handbook of Labor Economics. 1999, s. 3085-3139. ISSN 1573-4463. MÄKI, Uskali. Homo Economicus Under Multiple Pressures. Singapore: Springer Singapore. 2021. s. 309-325. ISBN 978-981-15-9394-9. MALOVANÁ, Simona; HODULA, Martin a FRAIT, Jan. What does really drive Consumer Confidence? Social indicators research. 2021, 155, s. 885-913. ISNN 1573-0921. MARKSOO, Ülle a TAMMARU, Tiit. Long-Term Unemployment In Economic Boom And Bust: The Case Of Estonia. Trames: Journal of the Humanities and Social Sciences. 2011, 15(3). ISSN 1406-0922. MCCORD, John-Luke; HARMAN, Jason L. a PURL, Justin. Game-like Personality Testing: An Emerging Mode of Personality Assessment. Online. Personality and Individual Differences. 2019, 143, s. 95–102. ISSN 01918869. Dostupné z: doi:10.1016/j.paid.2019.02.017. MCGUINNESS, Séamus. Overeducation in the labour market. Journal of Economic Surveys. 2006, 20(3), s. 387–418. DOI: https://doi.org/10.1111/j.0950-0804.2006.00284.x. MISCH, Antonia; KRISTEN-ANTONOW, Susane; PAULUS, Markus a CAPRARO, Valerio. A Question of Morals? The Role of Moral Identity in Support of the Youth Climate Movement Fridays4Future. PLOS ONE. 2021, 16(3). ISSN 1932-6203. MIYAMOTO, Hiroaki a SUPHAPHIPHAT, Nujin. Mitigating Long-term Unemployment in Europe. Iza Journal of Labor Policy. 2021, 11(1). ISSN 2193-9004. MIZOBUCHI, Kenichi a TAKEUCHI, Kenji. The Influences of Financial and Non-financial Factors on Energy-Saving Behaviour: A Field Experiment in Japan. Energy Policy. 2013, 63, s. 775-787. ISSN 03014215. MUELLER, Andreas I. a SPINNEWIJN, Johannes. The Nature of Long-Term Unemployment: Predictability, Heterogeneity and Selection. NBER Working Paper Series. 2023, 30979. ISSN 0898-2937. NESPOROVA, Alena. Long-Term Unemployment in Central Europe: A Review of its Nature and Determinants in Five Countries. Employment Working Papers. 2017, 218. ISSN 1999-2939. NORDIN, Martin; PERSSON, Inga a ROOTH, Dan-Olof. Education–occupation mismatch: Is there an income penalty? Economics of Education Review. 2010, 29(6), s. 1047–1059. DOI: https://doi.org/10.1016/j.econedurev.2010.05.005. OECD. Higher Education in Mexico: Labour Market Relevance and Outcomes. Paris: OECD Publishing, 2019. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/9789264309432-en. PALACIO-VERA, Alfonso. ‘Situational Analysis’ and Economics: An Attempt at Clarification. Economics & Philosophy. 2019, 35(3), s. 479-498. ISSN 0266-2671. PING, Li; XIAOZHOU, Ch.; STAFFORD, F. a JINYUN, O. Body Shape and Stable Employment Opportunity Analysis of China's Nonagricultural Labor Market. Online. SSM-Population Health. 2022, vol. 17. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ssmph.2021.101014. [cit. 2023-08-21]. PING, Li; XIAOZHOU, Ch. a QI, Y. Body Mass and Income: Gender and Occupational Differences. Online. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2021, vol. 18, no. 18. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/ijerph18189599. [cit. 2023-08-21]. RICH, Patricia. Axiomatic and Ecological Rationality: Choosing Costs and Benefits. Erasmus Journal for Philosophy and Economics. 2016, 9(2), s. 90–122. ISSN 1876-9098. ROMA, Paolo; VERROCCHIO, Maria C.; MAZZA, Cristina; MARCHETTI, Daniela; BURLA, Franco; CINTI, Maria E. a FERRACUTI, Stefano. Could Time Detect a Faking-Good Attitude? A Study With the MMPI-2-RF. Online. Frontiers in Psychology. 2018, 9, 1064. ISSN 1664-1078. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2018.01064. ROPRET HOMAR, Aja a KNEŽEVIĆ CVELBAR, Ljubica. The Effects of Framing on Environmental Decisions: A Systematic Literature Review. Ecological Economics. 2021, 183. ISSN 09218009. SALAS-VELASCO, Manuel. The transition from higher education to employment in Europe: the analysis of the time to obtain the first job. Higher Education. The International Journal of Higher Education Research. 2007, 54, s. 333–360. ISSN 2277-260X. SARTORI, Riccardo; COSTANTINI, Arianna a CESCHI, Andrea. Psychological Assessment in Human Resource Management: Discrepancies between Theory and Practice and Two Examples of Integration. Online. Personnel Review. 2020, 51(1), 284–298. ISSN 0048-3486. Dostupné z: doi:10.1108/PR-05-2019-0281. SIMON, A. Herbert. “Altruism and Economics.” The American Economic Review. 1993, 83(2), s. 156–61. ISSN 0002-8282. SIROVÁTKA, Tomáš. Sociální a ekonomické faktory marginalizace na pracovním trhu v České republice. Sociologický časopis. 1997, vol. 33, s. 169-188. DOI: 10.13060/00380288.1997.33.2.06. SMITH, L. Vernon. Constructivist and Ecological Rationality in Economics. The American Economic Review. 2003, 93(3), s. 465-508. ISSN 0002-8282. STEINHORST, Julia a MATTHIES, Ellen. Monetary or Environmental Appeals for Saving Electricity? –Potentials for Spillover on Low Carbon Policy Acceptability. Energy Policy. 2016, 93, s. 335-344. ISSN 03014215. SVABOVA, Lucia a DURICA, Marek. Analysis and Modeling of Situation of Long – Term Unemployed Jobseekers in Slovak Labor Market. Procedia Economics and Finance. 2015, 26, s. 446-453. ISSN 22125671. ŠULÁK, Jan. The Impact of Air Pollution on Internal Migration in the Czech Republic. Economic Policy in the European Union Member Countries: 13th International Scientific Conference. Ostrava: VŠB-TUO, Ekonomická fakulta, 2015, s. 661-671. ISBN 978-80-248- 3796-3. VAN OURS, Jan C. A Pint a Day Raises a Man’s Pay; But Smoking Blows that Gain away. Online. Journal of Health Economics. 2004, vol. 23, s. 863-886. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jhealeco.2003.12.005. [cit. 2023-08-25]. VENKATACHALAM, L. Behavioral Economics for Environmental Policy. Ecological Economics. 2008, 67(4), s. 640-645. ISSN 09218009. VOSEN, Simeon a SCHMIDT, Torsten. Forecasting Private Consumption: Survey‐based Indicators vs. Google Trends. Journal of forecasting. 2011, 30(6), s. 565-578. ISNN ISSN:1099-131X. WADA, Roy a TEKIN, Erdal. Body Composition and Wages. Online. Economics & Human Biology. 2010, vol. 8, no. 2, s. 242-254. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.ehb.2010.02.001. [cit. 2023-08-22]. WAHYUNI, Heni. The Impact of Health Status and Smoking Behaviour on Indonesian Labor Wage. Online. Economic Journal of Emerging Markets. 2016, vol. 8, no.1, s. 1-12. Dostupné z: https://doi.org/10.20885/ejem.vol8.iss1.art1. [cit. 2023-08-24]. WALDORF, Brigitte a YUN, Seong, Do. Labor migration and overeducation among young college graduates. Review of Regional Research. 2016, 36, s. 99-119. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10037-015-0101-0. WANG, Bo; WANG, Xiaomeng; GUO, Dongxue; ZHANG, Bin a WANG, Zhaohua. Analysis of Factors Influencing Residents’ Habitual Energy-saving Behaviour based on NAM and TPB Models: Egoism or Altruism?. Energy policy. 2018, 166. ISSN 03014215. WOJDYŁO-PREISNER, Monika a ZAWADZKI, Kamil. Specificity Of Long-Term Unemployment Risk Among Creative Economy Workers. Comparative Economic Research. Central and Eastern Europe. 2015, 18(3), s. 37-58. ISSN 2082-6737. WU, Felix Y.; MULFINGER, Evan; ALEXANDER, Leo; SINCLAIR, Andrea L.; MCCLOY, Rodney A. a. OSWALD, Frederick L. Individual Differences at Play: An Investigation into Measuring Big Five Personality Facets with Game‐based Assessments. Online. International Journal of Selection and Assessment. 2022, 30(1), s. 62–81. ISSN 0965-075X, 1468-2389. Dostupné z: doi:10.1111/ijsa.12360. XU, Xu a SYLWESTER, Kevin. Environmental Quality and International Migration. Kyklos. 2016, vol. 69, no. 1, s. 157–180. DOI: 10.1111/kykl.12107z. ZIEBARTH, Nicolas R. a GRABKA, Markus M. In Vino Pecunia? The Association Between Beverage-Specific Drinking Behavior and Wages. Online. Journal of Labor Research. 2009, vol. 30, no. 3, s. 219-244. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s12122-009-9064-7. [cit. 2023-08-25]. Data a metody: Data a metody jsou popsány v samostatném souboru v příloze s názvem "Data a metody". Harmonogram řešení projektu: Řešení výzkumného projektu je rozděleno do pěti etap. Průběh práce jednotlivých výzkumných týmů bude strukturovaná dle těchto etap, přičemž každá etapa má vymezen svůj cíl. 1. 12/2023-01/2024: Přípravná etapa 2. 02-04/2024: Analytická etapa 3. 05-08/2024: Realizační etapa 4. 09-11/2024: Publikační etapa 5. 12/2024: Finalizační etapa Podrobný harmonogram řešení projektu je k dispozici v samostatném souboru s názvem „Podrobný harmonogram“.
Rok zahájení
2024
Rok ukončení
2024
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam