Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Veřejné rozpočty jako základ použití vícekriteriálních metod
Kód
SP2023/064
Předmět výzkumu
Předmětem výzkumu předloženého projektu je hodnocení ekonomické efektivnosti na příkladech veřejně i soukromě zřizovaných organizací, které jsou většinově financovány z veřejných rozpočtů prostřednictvím využití vícekriteriálních metod hodnocení. Hodnocené organizace budou vždy homogenního charakteru, což je důležitý atribut pro výběr jednotlivých organizací pro vícekriteriální hodnocení. Hodnoceny budou organizace při poskytování čistých nebo smíšených veřejných služeb pro obyvatelstvo, jejichž objednatelem je na základě veřejného zájmu volený orgán státu, krajů nebo obcí, který rozhoduje o použití finančních prostředků z rozpočtu státu, kraje nebo obce. Hodnoceny mohou být např. organizace působící v oblasti kultury (divadla, muzea, knihovny), volného času (centra volného času, střediska volného času), školství (mateřské školy, základní školy, střední školy, základní umělecké školy), práce s mládeží (spolky), dopravy (městská veřejná doprava) nebo samotné jednotky územní samosprávy (kraje, obce, dobrovolné svazky obcí) a státní organizace, případně jimi zřizované a finančně podporované neziskově organizace v právní formě příspěvkových organizací. Prostřednictvím vícekriteriálních metod hodnocení budou vždy dle předem stanovených kritérií hodnoceny organizace (se stejnou právní formou nebo organizace různé právní formy, ale se stejně poskytovanými veřejnými službami), které jsou většinově financovány z některého z výše uvedených veřejných rozpočtů. Využity budou různé matematicko-statistické metody (např. vícekriteriální analýza, parametrické a neparametrické metody, regresní model, aj.). Hodnocení ekonomické efektivnosti bude probíhat u vybraných organizací s ohledem na specifické podmínky při poskytování veřejných služeb obyvatelstvu při zohlednění specifických způsobů financování z veřejných rozpočtů a dle platných právních předpisů České republiky. Ekonomická efektivnost organizací poskytujících veřejné služby z veřejných prostředků bude vyvozena z produkčního procesu, kde na procesním principu se vstupy podnícené veřejným zadáním (na úrovni státu, krajů nebo obcí) transformují na výstupy (produkty) konkrétních organizací (s různou právní formou a různými zřizovateli). Důraz bude kladen zejména na efektivnost alokovaných veřejných prostředků, kdy vstupní proměnné budou vyjádřeny hodnotou vynaložených veřejných výdajů (vynaložené poskytovatelem, popř. zřizovatelem veřejné služby) a výstupy budou hodnoceny prostřednictvím objemu vyprodukovaných nebo spotřebovaných veřejných služeb občany v podobě např. počtu realizovaných spojů, otevírací doby, počtu návštěvníků, účastníků nebo uživatelů, popř. množství uchovávaných předmětů, či výnosů z vlastní činnosti u hodnocených organizací. Předmět výzkumu předloženého projektu volně navazuje na již dříve realizované projekty akademických členů autorského kolektivu (SP2016/60, SP2017/129, SP2020/32, SP2021/18 a SP 2022/29), kteří budou společně participovat na všech plánovaných výstupech projektu. Dříve zjištěné poznatky v oblasti dopravních podniků, škol, volnočasových a kulturních organizací, ale také hodnocení příjmové soběstačnosti organizací poskytujících veřejné služby ukazují, že tyto tendují k různým formám neefektivnosti ve svém fungování. Plánované výstupy projektu se pokusí prostřednictvím vícekriteriálních metod hodnocení na již dříve zjištěné skutečnosti navázat a tyto rozšířit o nová kritéria hodnocení. Veřejné rozpočty také byly v posledních letech zásadním způsobem negativně ovlivněny dopady pandemie nemoci Covid-19 (jak na příjmové, tak i výdajové straně), což negativním způsobem ovlivnilo také vlastní příjmy potenciálně zamýšlených neziskových organizací, které jsou závislé na financování z některého z veřejných rozpočtů. Ke klíčové příčině neefektivnosti, kterou způsobuje zpravidla převis nabízených služeb organizacemi nad obyvatelstvem poptávaným množstvím se tak přidaly ještě rozsáhlé výpadky vlastních příjmů organizací, způsobené nemožností provozovat jak hlavní, tak i vedlejší činnost z důvodu vyhlášených vládních omezení v rámci omezení šíření pandemie nemoci Covid-19 mezi obyvatelstvo. Jednou z priorit projektu je na konkrétních příkladech organizací ověřit, zda se prohlubuje neefektivní využití disponibilních kapacit organizací, ať už na straně vstupů (počty zaměstnanců) nebo výstupů (otevírací doba, nabízená kapacita služeb nebo zboží) a zda se prohlubuje dlouhodobá neefektivnost ve vynakládání veřejných finančních prostředků. Sekundárně může být v rámci plánovaných výstupů hodnocena také nepružnost managementu adekvátně reagovat na nové podmínky při řízení organizací, ale také zastaralost a často nemotivující pravidla spojená s hospodařením a nakládáním se zřizovatelem svěřeným majetkem do organizací. Poznatky z dříve realizovaných projektů, tak budou akademickými členy autorského kolektivu dále zkoumány a rozvíjeny. Všichni v projektu zapojení akademičtí pracovníci budou společně participovat na všech plánovaných impaktovaných výstupech projektu. Studenti navazujícího magisterského studia programu Veřejná ekonomika a správa budou spolu s akademickými pracovníky publikačně zapojeni v rámci plánovaných konferenčních článků a zpracovávaných diplomových prací. Řešení cíle výzkumného projektu bude realizováno v kontextu dostupných poznatků v rámci ekonomické teorie. Rešerše literatury a názory vybraných autorů k problematice poskytování a financování veřejných služeb (veřejných statků) je uvedena v příloze projektu. Z hlediska metodického uchopení budou u hodnocených organizací jednotlivé vstupy a výstupy analyzovány prostřednictvím vybraných matematicko-statistických analýz, např. korelační a regresní analýzy, či vícekriteriálního rozhodování s využitím metod TOPSIS nebo WSA. V první fázi řešení projektu budou ke zpracování využita data, která byla získána i v rámci řešení předchozích projektů. Tyto data budou aktualizována o nově dostupné údaje prostřednictvím zapojených studentů. Studenti budou také realizovat rešerši dostupné domácí i zahraniční literatury v databázích Web of Science a Scopus a participovat na přípravě konferenčních výstupů projektu. Vzhledem k uvedeným oblastem výzkumu bude sběr dat prováděn zejména u těch organizací, jejichž zřizovatelem je územní samospráva (kraje a obce) a stát. Převážná většina dat bude čerpána ze specializovaného informačního portálu Ministerstva financí ČR - IISSP – Monitor dle jednotlivých oblastí a typů zřizovatelů a dostupných dat Českého statistického úřadu nebo Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. V rámci připravovaných diplomových prací studentů mohou být využity také metody primárního výzkumu, zejména anketní šetření realizované v terénu u vybraných poskytovatelů veřejných služeb. Vzhledem k specifikům jednotlivých hodnocených oblastí nebude při hodnocení výkonnosti organizací primárním cílem jejich fungování v mezinárodním srovnání. Bližší rozvedení metodiky řešení je uvedeno v příloze, stejně jako časový harmonogram projektu a plánované výstupy.
Rok zahájení
2023
Rok ukončení
2023
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam