Schválené projekty SGS

Vyhodnocení vlivu rozdílných sazeb spotřebních daní v České republice a v sousedních státech na chování spotřebitelů a inkaso nepřímých daní v České republice

SP2023/013

Předmět výzkumu v rámci projektu: Výzkum je zaměřen na problematiku nepřímých daní, zejména daní spotřebních. Předmětem výzkumu bude zkoumání dopadů rozdílnosti sazeb vybraných výrobků podléhajících spotřebním daním v České republice a sousedních státech a na spotřebu těchto výrobků a inkaso těchto daní. Zkoumány budou dopady změn sazeb spotřebních daní, který byly v některých státech Evropské unie v rámci protikrizových opatření v průběhu let 2021, 2022 a 2023 sníženy. Další přidanou hodnotu tohoto projektu bude zhodnocení těchto dopadů u vybraných výrobků, u kterých byly zároveň sníženy sazby daně z přidané hodnoty. Svým tematickým zaměřením tak projekt zapadá do oblastí financí, makroekonomie i mikroekonomie a podnikové ekonomiky, jelikož spotřební daně jsou součástí ceny vybraných výrobků, které představují významné vstupy podniků a tím jejich náklady. Cílem spotřebních daní je omezit škodlivou spotřebu, z tohoto důvodu jsou zahrnuty v ceně vybraných výrobků, které mají negativní dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí. Nelze opominout skutečnost, že výnos z těchto daní tvoří dlouhodobě významný příjem veřejných rozpočtů (Finanční správa, 2022). Spotřební daně mají v České republice dlouhou tradici, první forma byla zavedena již v 16. století, a to na alkohol. Spotřební daně jsou rovněž součástí nové daňové soustavy České republiky, která vznikla v roce 1993. Zákon o spotřebních daní byl podstatně novelizován v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Důvodem je harmonizace nepřímých daní v rámci Evropské unie, aby nedošlo k narušení vnitřního trhu. Kromě pravidel aplikace nepřímých daní při obchodování jak v tuzemsku, Evropské unii i se třetími zeměmi, příslušné unijní směrnice (např. Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní, Směrnice rady (EU), Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů, Směrnice Rady (EU) 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty), stanovují minimální sazby nepřímých daní. V souvislosti s energetickou krizí a konfliktem na Ukrajině, dostaly členské státy možnost snížit sazby nepřímých daní pod stanovené hranice. Členské státy této možnosti využily pro zmírnění dopadů inflace, ovšem v rozdílné míře. Tato možnost může být jedním z podstatných důvodů rozdílů v cenách vybraných výrobků v jednotlivých státech. Výzkum se bude v prvé řadě zabývat dopadem rozdílů zdanění pohonných hmot. Pohonné hmoty dle výše uvedených směrnic podléhají dani z minerálních olejů. Změny sazeb nepřímých daní mají dopady na ceny těchto komodit a tím významně ovlivňují rozpočet podnikatelských subjektů i domácností, jelikož tvoří významnou složku jejich nákladů. Energetická krize a události spojené s konfliktem na Ukrajině způsobily výrazný nárůst cen těchto komodit. Z tohoto důvodu některé členské státy Evropské unie schválily protikrizová opatření pro zmírnění nárůstu jejich cen, aby zmírnila negativní dopady na provozovatele přepravních služeb a občany. Míra a načasování těchto opatření se liší. Spotřebitelé vybraných výrobků, zejména pohonných hmot zareagovali zvýšeným nákupem v příhraničních oblastech států, kde vlády zareagovaly snížením sazeb nepřímých daní, spotřebních, případně i daně z přidané hodnoty. V rámci projektu bude provedena komparace vývoje zdanění pohonných hmot, jejich cen, objem prodejů včetně souvisejících faktorů a provedena predikce dopadů snížení spotřební daně a daně z přidané hodnoty v sousedních státech České republiky na inkaso spotřební daně v České republice, kde podobná opatření byla implementována později a v nižší míře. Kolektiv řešitelů již provedl první studii zaměřenou na komparaci předpokládaného inkasa na spotřební dani z pohonných hmot a skutečného inkasa v porovnání se statistickou spotřebou pohonných hmot tuzemských firem a spotřebitelů (Krzikallová, Krajňák, Mandak, Mlčochová, 2022). Výsledky této studie poukazují na záporný rozdíl, který vznikl zřejmě z důvodu preference českých spotřebitelů včetně podnikatelských subjektů z příhraničních oblastí pro tankování v sousedních státech, kde je daňové zatížení a ceny těchto komodit nižší. Tyto závěry otevírají další možnosti pro výzkum. Předpokládá se, že také tento přístup bude zvolen ve stávajícím řešení projektu. Rozšíření vědeckého poznání zde spočívá především v rovině délky zkoumaného období a využití dat nejen z České republiky, ale také z ostatních členských států. Vlivem zdanění pohonných hmot na jejich cenu a chování spotřebitelů se zabývali např. Tezzi a Verde (2016) nebo Santos (2017), ale nikoli v souvislosti s pořizováním pohonných hmot v sousedních státech s nižším zdaněním. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou problematiku, nejsou výsledky podobných studií od dalších autorů prozatím k dispozici, vede tak k odstranění mezery a určité unikátnosti ve výzkumné oblasti v problematice spotřebních daní. Zkoumanou problematiku lze řešit nejen v kontextu legislativní úpravy v České republice, ale také z mezinárodního pohledu, např. v komparaci se sousedními státy České republiky, státy V4 nebo s vybranými státy Evropské unie, neboť jedním z cílů Evropského společenství je také vytvoření společné daňové politiky. Metodika postupu řešení, charakteristika vstupních dat Výběr z použitých obecných a speciálních metod: V první fázi řešení je předpokladem rešerše a analýza domácí a zahraniční literatury a dosavadních provedených výzkumů. Následně dojde k analýze dat získaných z domácích i zahraničních databází, např. z Českého statistického úřadu, Generálního finančního ředitelství, Ministerstva financí, Eurostat, OECD, EUROMOD, IBFD, EUI, The World Bank a Ministerstev financí sousedních členských států. Příslušné vzorce jsou součástí přílohy. Vedle využití základních obecných vědeckých metod jako deskripce, dedukce a syntézy bude využita metoda komparace, např. pro výpočet odhadované ztráty na inkasu daně z pohonných hmot (FTRL), která je počítána jako rozdíl mezi skutečným inkasem daně z pohonných hmot (FTRR) a očekávaným inkasem na dani z pohonných hmot (FTRE), která odpovídá skutečné spotřebě v České republice. Tento postup je vyjádřen rovnicí (1), kde FTRL je odhadovaná ztráta na inkasu daně z pohonných hmot, FTRR skutečné inkaso daně z pohonných hmot a FTRE je očekávané inkaso na dani z pohonných hmot. Dále je v projektu uvažováno s použitím řady speciálních metod, zejména z oblasti statistiky, ekonometrie či vícekriteriálního rozhodování. Konkrétně: Pro splnění cíle 1 a 2 a 6 bude použita vícerozměrná regresní analýza, konkrétně se bude jednat o vytvoření vícerozměrného regresního modelu vyjadřujícího závislost spotřeby výrobku zatíženého spotřební daní na daňové sazbě v podobě (2), kde C je spotřeba vybraného výrobku, X1 vyjadřuje daňovou sazbu spotřební daně a X2 daňovou sazbu DPH a u je náhodná složka modelu. Pro splnění cíle 2 rovnice (2) modifikována (3) kde Y je daňové inkaso vybraných daní, X1 vyjadřuje sazbu spotřební daně z minerálních olejů a X2 vyjadřuje sazbu daně pro DPH. Pro stanovení cíle (3) spadá v úvahu využití zkoumání cenové elasticity poptávky, kde ∆P je změna ceny způsobená změnou daňového zatížení a ∆Q představuje změnu spotřebovaného množství. Vypočtením hodnot Y za jednotlivé zkoumané země lze pak provést komparaci. K dosažení cílů 1 a 4 je možno využít metodu vícekriteriálního rozhodování (vícekriteriálního hodnocení variant, MCDM). Podstatou je vybrat optimální legislativní úpravu zdanění příjmů s ohledem váhy více kritérií. Na jedné straně stát bude jako kritérium zohledňovat velikost daňového zatížení, na straně druhé musí vzít v úvahu také daňové inkaso. Nejsou to však jediná kritéria ovlivňující toto rozhodnutí. Dalšími kritérii může být např. velikost daňového zatížení v sousedním státu nebo fáze politického či hospodářského cyklu v ekonomice. Při výběru různých variant a zohlednění kritérií lze obecné formalizovat matici absolutní užitností určené jako (5), kde a_ij jsou prvky matice vyjadřující absolutní užitnost j-té varianty při zohlednění i-tého kritéria, V1 až Vn jsou varianty, C1 až Cm kritéria. Vícekriteriální rozhodování se provádí ve dvou krocích: je třeba stanovit váhy vi jednotlivých kritérií Ci, kde i = 1, 2, ..., m; je třeba ohodnotit jednotlivé varianty Vj, kde j = 1, ..., n, a vybrat optimální variantu. Pro vícekriteriální porovnávání je možné použít různé metody, například AHP (analytický hierarchický proces) založený na Saatyho metodě s devítistupňovou preferenční škálou pro stanovení velikosti preference. Váhu i-tého kritéria vi lze poté odhadnout pomocí (6), kde Gi je geometrický průměr i-tého kritéria. Jako optimální k realizaci je doporučena j-tá varianta s nejvyšší globální hodnotou Hj (7), kde vi je váha i-tého kritéria a hij je dílčí ohodnocení j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu. Jako jiné vhodné metody vícekriteriálního porovnání budou také uvažovány metoda TOPSIS a VIKOR (Žáček, 2015; Opricovic a Tzeng, 2004). Metoda TOPSIS je založena na výpočtu eukleidovské vzdálenosti dj+ jednotlivých variant Vj od ideální varianty H (s nejlepšími hodnoceními všech kritérií) (8): a vzdálenosti dj- jednotlivých variant Vj od bazální varianty D (s nejhoršími hodnoceními všech kritérií) (9): Výsledné relativní hodnocení cj jednotlivých variant Vj se spočítá podle vzorce (10): V tomto hodnocení má bazální varianta hodnotu cD = 0 a ideální cH = 1. Obdobně metoda VIKOR je založena na dvou rozdílných metrikách pro výpočet vzdáleností, tzv. Manhattanské metriky Rj (11) a Čebyševovské metriky Sj (12) Metoda je založena na kompromisní maximalizaci vzdálenosti Rj a minimalizaci vzdálenosti Sj. K vyhodnocení dílčích hypotéz budou využity také srovnávací statistické testy. jako jsou t-testy nebo analýza rozptylu ANOVA (Mareš aj., 2019). S ohledem na zvažovaný metodický postup se předpokládá užití softwaru MS Excel, IBM SPSS Statistics, jamovi nebo R Studio pro statistické výpočty (Navarro and Woxcroft, 2022), příp. také software AHP-OS na podporu vícekriteriálního rozhodování (Goepel, 2018). Vstupní data k analýze týkající se zkoumané problematiky z pohledu České republiky budou čerpány především z databází Českého statistického úřadu, Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel, České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Dalšími vytěžovanými databázemi k získání vstupních dat budou zejména: (a) Databáze Evropské komise TAXUD, viz https://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en, (b) Databáze EUROSTAT, viz https://ec.europa.eu/eurostat/data/database (c) Databáze OECD, viz https://www.oecd-ilibrary.org/ (d) Databáze EUROMOD, viz https://www.euromod.ac.uk (e) Databáze IBFD, viz https://www.ibfd.org/About-IBFD (f) Databáze EUI, viz https://cadmus.eui.eu/handle/1814/65326 (g) Databáze The World Bank, viz https://data.worldbank.org/indicator/GC.TAX.TOTL.GD.ZS S ohledem na to, že zdroje označené (a) – (g) poskytují data nejen za Českou republiku, ale i za jiné státy, bude možné tyto data využít také k provedení případné srovnávací analýzy za účelem komparace jinými vybranými státy. Předpokládá se také využít databází „velké auditorské čtyřky“ např. od PWC (https://www.pwc.com/gx/en/services/tax/worldwide-tax-summaries.html) nebo KPMG (https://home.kpmg/xx/en/home/services/tax/business-tax/international-tax.html). Časový harmonogram prací spojených s projektem: leden – únor 2023: po případném schválení projektu: - rozdělení úkolů mezi členy řešitelského kolektivu, - stanovení termínů jednotlivých úkolů a určení odpovědné osoby za splnění daného cíle; březen – květen 2023: - rešerše a analýza tuzemské i zahraniční odborné literatury a odborných studií, - návrh vlastní metodiky k řešení problému na základě datové rešerše (v návaznosti na dostupnosti dat, předpoklad využití také placených databází), - sběr dat pro odbornou monografii - příprava příspěvku na odbornou konferenci Transport means 2023 - zahájení práce na textu nejméně 2 odborných článků, - účast na schůzce sdružení IFA; květen – červen 2023: - pokračování v realizační části projektu v souladu s provedenou datovou rešerší a vytvořenou datovou základnou pro analýzu, - předpoklad rozšíření datové základny také o hodnoty vybraných států V4 nebo jiného státu Evropské unie, - pokračující práce na textech článků do odborných časopisů, - účast na konferencích Transportation means a Veřejná ekonomika a správa 2023 - účast na schůzce sdružení IFA; červenec – září 2023: - korektury článků dle přijatých recenzí, - psaní odborné knihy, - odeslání odborné monografie do tisku - prvotní finalizace výstupů projektu; říjen – prosinec 2023: - účast na schůzce sdružení IFA, - finalizace výstupů projektu včetně vyhodnocení konečných dosažených výsledků, - závěrečné práce na projektu, - vyúčtování a uzavření projektu, - vytýčení budoucích směrů možného dalšího výzkumu v dané oblasti; Základní literatura AULT, Hugh J. Comparative Income Taxation: a Structural Analysis. 3. vyd. Alphen aan den Rijn, The Netherlands Kluwer Law International, 2010. 560 s, ISBN 978-90-411-3204-8. FINANČNÍ SPRÁVA (2022). Údaje z výběru daní. [online]Dostupné z https://www.financnisprava.cz/cs/dane/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani GOEPEL, K. D. (2018). Implementation of an Online Software Tool for the Analytic Hierarchy Process (AHP-OS). International Journal of the Analytic Hierarchy Process, 10(3), s. 469-487. ISSN 19366744. DOI: 10.13033/ijahp.v10i3.590 GRUBER, J. (2019). Public Finance and Public Policy. 6th Ed. New York: Worth Publishers, 2019. 896 s. ISBN 978-1-319105-25-9. JAMES, S. (2018). The Economics of Taxation: Principles, Policy and Practice. 18 th ed. Birmingham: Fiscal Publications, 2018. 326 s. ISBN 978-1-906201-42-5. KICER, E., KARCESKI, M. (2017). Political Economy of Taxation. Annual Review of Political Science, 20, 75 – 92. ISBN 978-0893913939. DOI: 10.1146/annurev-polisci-052615-025442 KRZIKALLOVÁ, Kateřina, KRAJŇÁK, Michal, MANDAK Marek a Tereza MLČOCHOVÁ (2022). Gasoline and Diesel Tax Burden: The Case of the Czech and Poland Republics. In: Transport Means 2022: Sustainability: Research and Solutions: Conference Proceedings, s. 343-346. ISSN 2351-7034. LANG, M., OWENS, J., PISTONE, P., RUST, A., SCHUCH, J., STARINGER, C., STORCK, A. (2016). Trends and Players in Tax Policy. Amsterdam: IBFD, 2016. 820 s. ISBN 978-90-8722-359-5. MAREŠ, P., L. RABUŠIC a P. SOUKUP. (2019). Statistická analýza sociálněvědních dat: (prostřednictvím SPSS). Brno, Masarykova univerzita. 576 s. ISBN 978-80-210-9248-8. NAVARRO D.J., and FOXCROFT D.R. (2022). Learning statistics with jamovi: a tutorial for psychology students and other beginners. (Version 0.75). DOI: 10.24384/hgc3-7p15. NIESTEN, H. (2018). Personal and Family Tax Benefits in the EU Internal Market: from Schumacker to Fractional Tax Treatment. Common Market Law Review 55 (3), 819 – 856. ISSN 0165-0750. OPRICOVIC, Serafim, and TZENG, Gwo-Hshiung. (2004). Compromise solution by MCDM methods: a comparative analysis of VIKOR and TOPSIS. European Journal of Operational Research, 156(2):445-455. ISSN 0377-2217. DOI: 10.1016/S0377-2217(03)00020-1. SANTOS, G. (2017). Road fuel taxes in Europe: Do they internalize road transport externalities? Transport Policy 53, 120 –134. https://doi.org/10.1016/j.tranpol.2016.09.009 STERNER, T. (2007). Fuel taxes: an important instrument for climate policy. Energy Policy 35(6): 3194-3292. ISSN 0301-4215. TIEZZI, S., VERDE, S. F. (2016). Differential demand response to gasoline taxes and gasoline prices in the U.S. Resource and Energy Economics 44, 71-91. ISSN 0928-7655. ŽÁČEK, Vladimír. (2015). Rozhodování v managementu: Teorie, příklady, řešení. Praha: České vysoké učení technické v Praze. ISBN 978-80-01-05804-6.

2023

2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Krzikallová Kateřina Ing., Ph.D.