Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Makroekonometrické modelování vlivu hospodářské krize na ekonomickou konvergenci zemí EU
Kód
SP2013/43
Řešitel
Období řešení projektu
01. 01. 2013 - 31. 12. 2013
Předmět výzkumu
Předmětem výzkumu bude ekonomická konvergence vybraných zemí EU. Výzkum bude veden snahou o navázání na předcházející projekt SP2012/102 "Ekonometrická analýza maastrichtských konvergenčních kritérií jako klíčového determinantu reálné konvergence vybraných zemí EU" v tom smyslu, že bude zkoumán zejména vliv hospodářské krize na procesy ekonomického sbližování mezi zeměmi EU. V rámci ekonomických analýz je ekonomická konvergence primárně rozlišována podle charakteru zkoumaných veličin, a to na konvergenci nominální a reálnou. Ačkoliv reálná konvergence neoddělitelně souvisí s konvergencí nominální a je nutné oba tyto přístupy posuzovat jako paralelně se vyvíjející a související procesy, je zejména důležité podotknout, že chápání nominální a reálné konvergence není mezi jednotlivými autory jednoznačné. Nominální konvergenci je možno v úzkém pojetí chápat jako sbližování ekonomik z hlediska cenových charakteristik, tedy jako tendenci ekonomik k dosahování shodné úrovně nominálních proměnných, jako jsou např. míra inflace, úrokové sazby, směnný kurz či HDP na hlavu ve společné měně. V širším pojetí je možné chápat nominální konvergenci jako plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Naproti tomu měření reálné konvergence se provádí pomocí vybraného reálného makroekonomického agregátu. Nejčastěji se lze v empirických studiích setkat s využitím HDP v reálném vyjádření, a to v přepočtu na obyvatele či na pracovníka. Klíčovým aspektem při zkoumání reálné konvergence ekonomik je vývoj jejich ekonomické úrovně. V současnosti ovšem existuje mnoho dalších oblastí a přístupů, jak reálné sbližování měřit. Obecně lze tyto přístupy dělit dle ekonomických teorií, z nichž vycházejí. Samotné počátky zkoumání konvergence lze spojit s teoriemi ekonomického růstu. Právě koncepty beta a sigma konvergence, jejímiž autory jsou Barro a Sala-i-Martin (1992), jsou hojně zkoumány v rámci empirického výzkumu, viz Hančlová a kol. (2010), Novak (2009), Slavík (2005) atd. Přístupy ke zkoumání reálných konvergenčních procesů vycházející z rámce teorie optimální měnové oblasti (Mundell, 1961) se pak zabývají strukturální sladěností ekonomik, synchronizací hospodářských cyklů, stupněm integrace finančních trhů apod., viz Aguiar-Conraria a Soares (2011), Cerqueira a Martins (2009), Tuleja (2007). V empirických studiích se lze také setkat s méně frekventovanými způsoby zkoumání sbližování ekonomik v reálných aspektech. Borys, Polgár a Zlate (2009) aplikovali přístup s využitím produkční funkce. Banerji a Kähkönen (2009) se zase pokusili o výzkum vzájemných souvztažností platebních bilancí států střední a východní Evropy s procesy reálné konvergence vůči státům EU15. Prizmatem nominální konvergence je mezi jednotlivými ekonomikami zkoumáno sbližování makroekonomických ukazatelů v nominálním vyjádření. Zde jsou sledována zejména taxativně vymezená maastrichtská konvergenční kritéria, pomocí nichž se hodnotí stabilita cenové hladiny, dlouhodobé nominální úrokové sazby, stabilita měnového kurzu a nepřekročení stanovené hranice poměru vládního dluhu a schodku vládních financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Pokud se České republice, která bude primárně zkoumanou zemí, podaří splnit maastrichtská konvergenční kritéria, vyvstává otázka, zda je země připravena na vstup do evropské měnové unie také z pohledu reálných ukazatelů. Výzkum ekonomické konvergence poté může být zaměřen na to, jak maastrichtská kritéria ovlivňují reálné sbližování české ekonomiky s vybranými ekonomikami eurozóny a zda má plnění těchto kritérií na sbližování ekonomických úrovní pozitivní či negativní vliv. Podobný přístup aplikovali např. Soukiazis a Castro (2005), kteří zkoumali vliv maastrichtských konvergenčních kritérií na reálnou konvergenci ekonomik EU v letech 1980-2001. Tento přístup byl aplikován také v projektu č. SP2012/102 "Ekonometrická analýza maastrichtských konvergenčních kritérií jako klíčového determinantu reálné konvergence vybraných zemí EU", na který chce současný projekt navázat. V rámci výše uvedeného projektu se podařilo odhadnout, jak naplňování maastrichtských konvergenčních kritérií přispívá ke sbližování ekonomik v reálném vyjádření. Odhad byl učiněn pomocí ekonometrického modelování panelových dat s užitím umělých dummy proměnných. Podmíněnost reálné konvergence byla testována na základě ukazatelů pro maastrichtská konvergenční kritéria. Posun řešení v současném projektu spočívá zejména v posouzení vlivu hospodářské krize na procesy ekonomické konvergence mezi ekonomikami EU. V rámci současného projektu bude na rozdíl od minulého aplikována GLS (Generalized Least Squares) metoda pro odhad parametrů ekonometrického modelu (v předchozím projektu byla pro odhad parametrů použita metoda OLS pro panelová data s užitím techniky umělých dummy proměnných). Cílem projektu bude vyhodnotit vliv hospodářské krize na proces ekonomické konvergence české ekonomiky k vybraným ekonomikám EU na základě zkoumání maastrichtských konvergenčních kritérií a reálného sbližování ekonomik. Pro posuzování ekonomické konvergence bude v rámci výzkumu využito několik vědeckých metod zkoumání. Jedná se zejména o principy logiky a logického myšlení, které jsou založeny na párových metodách: a) abstrakce-konkretizace, b) analýza-syntéza a c) indukce-dedukce. Kromě těchto logických metod budou aplikovány metody specifické, především metody exaktní, metoda komparace a metoda historická. Obecnou úlohou historické metody je interpretace historických událostí a pochopení jejich významu. Smyslem aplikace historické metody bude proto rekonstrukce sledovaného procesu sbližování zkoumaných ekonomik a jeho další vysvětlení. Při uplatnění komparativní metody budou dodržována následující základní pravidla: a) definovat objekt komparace, b) stanovit cíl komparace, c) určit kritéria pro vlastní analýzu zvolených objektů, d) vymezit časovou osu komparace. Z hlediska časového bude v rámci výzkumu využito synchronní sledování komparovaných proměnných. Z metod exaktních, budou pro zkoumání reálné konvergence České republiky k eurozóně významné především metody matematické a metoda modelování. Z matematických metod se jedná zejména o metody ekonometrické, viz Green (2008), Gujarati (1995), Heij a kol. (2004), jejichž cílem je kvantifikovat vztahy mezi ekonomickými veličinami s využitím statistických údajů. Konkrétně bude aplikována regresní analýza, pomocí níž bude zkoumána závislost ekonomické úrovně sledovaných ekonomik na vývoji maastrichtských konvergenčních kritérií. Parametry navrženého modelu (viz příloha Žádosti) budou odhadnuty metodou GLS (Generalized Least Squares). Regresní vztah mezi ekonomickou úrovní a maastrichtskými konvergenčními kritérii bude zkoumán s využitím technik panelové analýzy dat. Výpočty budou provedeny ve statisticko-ekonomickém softwaru EViews. Statistická data budou čerpána z databází České národní banky, Českého statistického úřadu, Eurostatu , IMF, OECD, Penn World Tables a The World Bank. Konkrétně se jedná o makroekonomický ukazatel HDP přepočítaný dle parity kupní síly ve stálých cenách a mezinárodních dolarech, inflaci měřenou pomocí Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen zkonstruovaného v souladu se standardy ESA 1995, dlouhodobou nominální úrokovou sazbu, vládní dluh a schodek vládních financí jako podíl na HDP v tržních cenách a roční průměr meziměsíčních změn nominálního měnového kurzu. Získaná data budou posléze seskupena do panelové struktury pro následnou regresní analýzu, která bude provedena ve výše uvedeném statisticko-ekonomickém softwaru. Harmonogram výzkumu: 1. Leden - únor 2012 - příprava výzkumu (rešerše literatury, sestavení metodiky), 2. Březen - duben 2012 - sběr a zpracování statistických dat, 3. Květen - červen 2012 - analýza a modelování získaných dat, 4. Červenec - srpen 2012 - ekonomická verifikace modelu, prezentace dílčích výsledků, 5. Září - říjen 2012 - zpracování monografie, 6. Listopad - prosinec 2012 - finální práce na monografii, zpracování závěrečné zprávy. Použitá literatura: AGUIAR-CONRARIA, L. a M. J. Soares, 2011. Business cycle synchronization and the Euro: A wavelet analysis. Journal of Macroeconomics. September 2011, Vol. 33, Issue 3, s. 477-489. BANERJI, A. a J. KÄHKÖNEN, 2009. Real Convergence and the Balance of Payments. In: REINER, M. a A. WINKLER, 2009. Real Convergence in Central, Eastern and South-Eastern Europe. 1st ed. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 978-0-230-22018-8. BARRO, R. J. a X. SALA-I-MARTIN, 1992. Convergence. Journal of Political Economy. April 1992, s. 223-251. BORYS, M. M ., É. K. POLGÁR, a A. ZLATE, 2009. Real Convergence in Central, Eastern and South Eastern Europe: A Production Function Approach. In: REINER, M. a A. WINKLER, 2009. Real Convergence in Central, Eastern and South-Eastern Europe. 1st ed. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 978-0-230-22018-8. CERQUEIRA, P. A. a R. MARTINS, 2009. Measuring the determinants of business cycle synchronization using a panel approach. Economics Letters. February 2009, Vol. 102, Issue 2, s. 106-108. GREEN, W. H., 2008. Econometrics analysis. 6th ed. Upper Saddle River: Pearson, 2008. GUJARATI, D. N., 1995. Basic Econometrics. New York: McGraw-Hill, 1995. HANČLOVÁ, J. a kol., 2010. Makroekonometrické modelování české ekonomiky a vybraných ekonomik EU. Series on Advanced Economic Issues, Vol. 4. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. ISBN 978-80-248-2354-6. HANSEN, L. P., 1982. Large Sample Properties of Generalized Method of Moments Estimators, Econometrica, Vol. 50, s. 1029-1054. HEIJ, CH. a kol., 2004. Econometric Methods with Applications in Business and Economics. Oxford: Oxford University Press, 2004. 787 s. ISBN 978-0-19-926801-6. MUNDELL, R. A., 1961. A Theory of Optimum Currency Areas. The American Economic Review. September 1961, Vol. 51, No. 4, s. 657-665. NOVAK, M., 2009. Thesis on convergence theory: Frontiers of real convergence of a transition economy. Saarbrucken: VDM Verlag, 2009. 250 s. ISBN 978-3-639-19585-9. SLAVÍK, C., 2005. Reálná konvergence České republiky k EU v porovnání s ostatními novými členskými zeměmi. Veřejná politika a prognostika. 2005, PPF-003, s. 32. SOUKIAZIS, E. a V. CASTRO, 2005. How the Maastricht criteria and the Stability and Growth Pact affected real convergence in the European Union: A Panel Data Analysis. Journal of Policy Modeling. 2005, Vol. 27, s. 385-399. TULEJA, P., 2007. Reálná konvergence Česka a Polska k eurozóně. Munich Personal RePEc Archive. [Online] 2007. [Citace: 8. 4 2011.] Dostupný z www: <http://mpra.ub.uni-muenchen.de/11689/1/tuleja_znojmo_2007.pdf>.
Členové řešitelského týmu
Ing. Kateřina Dvoroková, Ph.D.
Ing. Radomír Kaňa, Ph.D.
doc. Ing. Martin Hodula, Ph.D.
Ing. Jaroslav Ambrož
Ing. David Miško
Bc. Zuzana Honová
Bc. Eva Bartošová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)
Cílem projektu bude vyhodnocení vlivu hospodářské krize na proces ekonomické konvergence ekonomiky České republiky k vybraným ekonomikám EU na základě zkoumání maastrichtských konvergenčních kritérií a reálného sbližování. Tento proces bude ověřován prostřednictvím ekonometrické analýzy, a to konkrétně pomocí regresní analýzy zkoumající závislost ekonomické úrovně sledovaných ekonomik na vývoji maastrichtských konvergenčních kritérií v referenčním období, které zahrnuje dobu hospodářské krize. Parametry navrženého regresního modelu budou odhadnuty pomocí GLS estimátoru.

Výstupy projektu budou prezentovány v odborné knize, která bude napsána v jazyce anglickém.


Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVV:
1. Odborná kniha v anglickém jazyce (B)

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 40 bodů.

Rozpočet projektu - uznané náklady

Návrh Skutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
33500,- 33500,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) 25000,- 25000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8500,- 8500,-
2. Stipendia 50250,- 50250,-
3. Materiálové náklady 65200,- 71909,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek 12450,- 8894,-
5. Služby 27600,- 24447,-
6. Cestovní náhrady 0,- 0,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory 21000,- 21000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) 0,- 0,-
9. Pořízení investic 0,- 0,-
Plánované náklady 210000,-
Uznané náklady 210000,-
Celkem běžné finanční prostředky 210000,- 210000,-
Zpět na seznam