Zhodnocení inovačních aktivit a identifikování problémů při řízení inovačního procesu ve vybraných podnicích v České republice a v Polsku

SP2019/47

Peterková Jindra doc. Ing., Ph.D.

01. 01. 2019 - 31. 12. 2019

Navrhovaný výzkum se vztahuje k problematice inovačních aktivit a řízení inovačního procesu v podnicích. Předmětem výzkumu je zhodnocení inovačních aktivit a jejich řízení za účelem identifikování problémů při řízení inovačního procesu ve vybraných inovujících podnicích v České republice a v Polsku, konkrétně se zaměřením na inovující podniky v Moravskoslezském kraji a ve Slezském vojvodství. Za inovující podniky se považují dle metodiky Eurostatu (2010) podniky, které v uvedeném období zavedly některou z následujících inovací: produktovou, procesní, marketingovou a organizační. Inovační aktivity dle Oslo manuálu (2005) se vztahují ke zlepšování a zdokonalování výrobků a služeb, výrobních procesů a souvisí s používáním nových propagačních prostředků pro výrobky a služby nebo jsou spojeny se zaváděním nových organizačních změn pro posílení efektivnosti procesu v rámci podniku. Výzkumný vzorek podniků bude obsahovat 120 inovujících podniků, z toho 60 podnikatelských subjektů se sídlem na území Moravskoslezského kraje a 60 podnikatelských subjektů se sídlem na území Slezského vojvodství. Ukazuje se, že podmínky pro realizování a zhodnocení inovačních aktivit jsou obdobné v České republice a v Polsku, především v příhraničních regionech Moravskoslezského kraje (ČR) a Slezského vojvodství (PL), a to s ohledem na obdobný ekonomický a kulturní vývoj. Srovnání obou regionů umožní získat informace o případných odlišnostech při zhodnocení inovačních aktivit a řízení inovačního procesu v podnicích. V rámci výzkumu budou řešeny dvě výzkumné oblasti: 1. zhodnocení inovačních aktivit u vybraných inovujících podniků, 2. identifikování problémů při řízení inovačního procesu. V první řešené oblasti budou předmětem zkoumání inovační aktivity realizované vybranými inovujícími podniky, které budou zhodnoceny na základě vybraných kritérií využívaných statistickými úřady v České republice a v Polsku v rámci statistického šetření o inovačních aktivitách za období 2014-2016. Zároveň bude zhodnoceno řízení inovačních aktivit prostřednictvím modelu vnitropodnikového řízení inovací podle autorů Wolcott a Lippitz (2007). Tento model hodnotí způsob řízení inovačních aktivit prostřednictvím organizační odpovědnosti a zdrojové pravomoce. Ve druhé řešené oblasti budou identifikovány problémy související s řízením inovačního procesu. S tím souvisí popis činností spojených s řízením inovačního procesu a vymezení fází inovačního procesu ve vybraných inovujících podnicích. Následně budou vymezeny problémy vznikající při řízení inovačního procesu a bude provedeno jejich začlenění do příslušných fází inovačního procesu. Důvodem výběru řešených oblastí je rozšíření znalostní báze o nové poznatky vyplývající z výzkumného šetření a z mapování specifik spojených s inovačními aktivitami a řízením inovačního procesu v konkrétních inovujících podnicích se sídlem na území Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství. Současně druhá řešená oblast reaguje na téma doktorské práce zadané v rámci oboru podniková ekonomika a management. Doktorská práce bude zaměřena na ověření možnosti využití metody TRIZ v oblasti řízení podniku. Reaguje na požadavek spočívající v rychlosti vygenerování nových koncepcí řešení na základě již ověřených typů podnikových problémů a tomu odpovídajících způsobů řešení. Současný stav poznání Současný stav poznání vychází ze soudobých poznatků prezentovaných v tuzemské a zahraniční odborné literatuře vztahující se k řízení inovací v podniku a z výsledků vlastního řešení zaměřeného na řízení inovačních konceptů v průmyslových podnicích v rámci projektu OP VK CZ 1.07/2.3.00/20.0296 Výzkumný tým pro modelování ekonomických a finančních procesů na VŠB-TU Ostrava (spoluřešitel) a z vlastního řešení zaměřeného na analýzu inovačních aktivit v SGS projektu SP2012/69 Analýza velikostní struktury a demografie podniků v České republice v období 2006-2010 (spoluřešitel). Pro přežití a pro získání významného postavení na trhu realizují podniky řadu změn. Obvykle mají podobu inovací, které jsou nezbytným předpokladem úspěšného podnikání ve vysoce konkurenčním podnikatelském prostředí (Dyer, Gregersen a Christensen, 2011; Hitt a Xiaoming He, 2011; Kahn, 2018; Prahalad a Krishnan, 2008). S ohledem na sílící konkurenci ztrácí na významu izolované zaměření na řízení efektivnosti procesů, snižování nákladů nebo zvyšování kvality produktů. Naopak roste význam komplexního řízení a realizování inovačních aktivit (Tidd a Bessant, 2013; Veber a kol.,2016; Peterková, 2018; Gupta a Trusko, 2014). Zhodnocení inovačních aktivit se uskutečňuje v České republice a v Polsku statistickými úřady v jednotlivých zemích prostřednictvím statistického výběrového šetření ve dvouletých cyklech. Výsledky posledního inovačního šetření jsou za období 2014–2016. Podkladem ke sběru dat o inovačních aktivitách podniků je harmonizovaný modelový dotazník Eurostatu k jednotnému šetření EU o inovacích CIS 2016 (Community Innovation Survey 2016). Výběrového šetření se účastní podniky z vybraných oblastí průmyslu a služeb s minimálním počtem 10 zaměstnanců. Zhodnocení inovačních aktivit je zaměřeno především na zjištění typů realizovaných inovací, nákladů na technické inovační aktivity, tržeb za inovované výrobky a služby podle míry inovativnosti, spolupráci na inovačních aktivitách, výsledky inovačních aktivit a překážky k uskutečnění inovačních aktivit atd. Nevýhodou získaných výsledků ze statistického šetření je anonymita dat pro další analýzu inovačního procesu. Bližší poznání problémů souvisejících s řízením inovačního procesu vyžaduje osobní dotazování. Zároveň srovnání výsledků z hodnocení inovačních aktivit umožní identifikovat specifika inovujících podniků v Moravskoslezském kraji a ve Slezském vojvodství. Autoři Veber a kol. (2016), Tidd a Besant (2013), Krasnicka, Glod a Wronka-Pospiech (2016), Birkinshaw, Hamel a Mol (2008) poukazují na to, že pro vznik a realizování inovací v podniku sehrává důležitou roli zavedený systém řízení inovací. Podle Vebera a kol. (2016) řízení inovací představuje komplex aktivit spojených s iniciací inovací, až po jejich uplatnění. Zároveň Košturiak a Chal´(2008), Krasnicka, Glod a Wronka-Pospiech (2018) zdůrazňují, že řízení inovací by mělo být doprovázeno budováním organizace, která má schopnost učit se a inovovat. S ohledem na klíčovou roli inovací v podniku se objevují nové strategie, přístupy nebo modely podporující řízení inovačních aktivit. Afuah (2009) vymezuje „New game strategy“, kterou popisuje jako soubor nových aktivit, které vytvářejí nebo přinášejí hodnotu pro zákazníka, a to zejména přepracováním aktivit realizovaných v rámci hodnototvorného řetězce. Chesbrough (2003) a Herzog (2011) zdůrazňují, že firmy dnes mohou využívat zkušenosti od externích dodavatelů a z externí báze znalostí. Doporučují realizování strategie otevřené inovace. Autoři Wolcott a Lippitz (2007) ukazují, jak iniciovat interní podnikání, jež generuje nové využití příležitostí na trhu. Jedná se o nový typ interního podnikatelského přístupu, kterým vedení podniku a jeho vlastníci vytvářejí podmínky pro tvořivost svých zaměstnanců. Autoři vytvořili matici čtyř hlavních modelů interního inovačního podnikání s ohledem na organizační odpovědnost a zdrojovou pravomoc. Za zdrojovou pravomoc se považuje přístup k poskytování finančních prostředků, který je buď ex post nebo ex ante. Ex post přístup k poskytování finančních prostředků je založen na poskytování finančních prostředků až po zhodnocení přínosnosti projektů. Naproti tomu ex ante přístup je založen na systematickém poskytování finančních prostředků před realizací inovačních aktivit. Organizační odpovědností se rozumí organizování zaměstnanců realizujících inovační projekty, které má podobu soustředěnou, tzn. vytvářejí se řešitelské týmy, nebo rozptýlenou, tzn. jednotliví zaměstnanci jsou bez řešitelského zázemí. S ohledem na tyto skutečnosti firmy uplatňují model řízení inovací producentský, umožňující, prosazující a příležitostný. Ověření tohoto modelu v praxi umožní zjistit systematičnost realizování inovačních aktivit s ohledem na přidělování finančních prostředků a s ohledem na vytvořené podmínky pro realizování inovací. Pro zajištění efektivnosti řízení inovačních aktivit je důležité zaměřit se na řízení inovačního procesu a identifikování problémů, které s tím souvisejí. Inovační proces začíná generováním nápadů a končí jejich komerčním využitím (Herzog, 2011). Vymezené fáze inovačního procesu jsou u většiny autorů podobné (Košturiak a Chal´, 2008; Herzog, 2011; Kassay, 2013). Jedná se zpravidla o fázi generování invence, tvorby inovace a uvedení inovace na trh. Avšak u autorů Tidd a Bessant (2013) je součástí inovačního procesu také fáze učení, která slouží ke shromažďování poznatků z dokončených projektů a umožňuje jejich využití v další generaci produktů. V průběhu řízení inovačního procesu ve všech jeho fázích se objevují problémy, které nelze snadno vyřešit. Složitost problémů spočívá v konfliktnosti požadavků, resp. v rozporu, kdy chceme něco změnit nebo dosáhnout určitého cíle, ale něco jiného nám brání získat požadovaný výsledek. Výsledek řešení není výsledkem optimalizace protichůdných požadavků, ale výsledkem eliminace protikladů za účelem dosažení win-win způsobu (Suchkov, 2016; Mann, 2015; Boratyńska-Sala, 2014). Důležité je tyto problémy identifikovat a přiřadit k jednotlivým fázím inovačního procesu, resp. vytvořit zásobník typových problémů souvisejících s řízením inovačního procesu. K analýze vícerozměrných dat za účelem roztřídění množiny objektů do několika relativně homogenních podsouborů, označených jako shluky (clustery) lze aplikovat shlukovou analýzu (Charry, Coussement, Demoulin a Heuvinck, 2016; Řezanková a kol., 2009). Objekty uvnitř shluků mají být co nejvíce podobné a objekty patřících do různých shluků co nejvíce rozdílné. Základní kritériem pro tvorbu shluků objektů je podobnost mezi objekty. Měření podobnosti lze provádět pomocí vhodné míry korelace, míry vzdálenosti nebo míry asociace. Korelační a vzdálenostní míry se používají především pro poměrová (ratio) data, zatímco asociační míry jsou určeny spíše pro výčtová (nominální) data. K běžným mírám vzdálenosti patří Euklidovská vzdálenost, čtverec Euklidovské vzdálenosti, Manhattanská vzdálenost (Hammingova metrika), zobecněná Minkovského metrika, tětivová vzdálenost a Mahalanobisova metrika. K běžným shlukovacím metodám patří: metoda nejbližšího souseda – pár pro shlukování se vybere podle nejmenší vzdálenosti; metoda nejvzdálenějšího souseda - pár pro shlukování se vybere podle největší vzdálenosti; metoda průměrné vzdálenosti – vychází se z průměrné vzdálenosti všech objektů v 1.shluku ke všem objektům ve 2. shluku a Wardova metoda – v každém kroku se pro všechny dvojice odchylek spočítá přírůstek součtu čtverců odchylek, vzniklý jejich sloučením, a pak se spojí ty shluky, kterým odpovídá minimální hodnota tohoto přírůstku. Shlukování touto metodou se dá znázornit pomocí binárního stromu, dendrogramu. S ohledem na současný stav poznání je zřejmé, že cílenější zhodnocení inovačních aktivit je třeba realizovat u vybraných inovujících podniků. Výsledky poskytnou přesnější informace o způsobu realizování a řízení inovačních aktivit. Právě způsob řízení inovačních aktivit je významným předpokladem efektivního realizování inovačních aktivit. Zároveň bližší poznání vybraných inovujících podniků umožní identifikovat konkrétní problémy související s řízením inovačního procesu. Literatura Knihy: 1. Afuah A., (2009). Strategic Innovation. New game strategies for competitive Advantage. New York: Routledge. 2. Boratyńska-Sala, Anna. TRIZ business – różne ujęcia metodyki rozwiązywania problemów. In:Innowacje w Zarządzaniu i Inżynierii Produkcji. Opole: Oficyna Wydawnicza Polskiego Towarzystwa Zarządzania Produkcją, 2014, s. 33 – 44. 3. Charry, K., Coussement, K., Demoulin, N. a Heuvinck, N. (2016). The Ward´s minimum variance method is the most commonly used method in management. In: Marketing Research with IBM SPSS Statistics. New York: Routledge, 71 p. 4. Chesbrough, H. (2003). Open Innovation – The New Imperative for Creating and Profiting from Technology. Boston: Harvard Business School Publishing. 5. Dyer, J., Gregersen, H., & Christensen, C. M. (2011). The Innovator´s DNA. Boston: Harvard Business Review Press. 6. Gupta, P. A., & Trusko, B. T. (2014). Global Innovation Science Hanbook. USA: McGraw-Hill Education. 7. Hindls, R., Fischer, J., Seger, J. a S. Hronová. (2007). Statistika pro ekonomy. Praha: Professional Publishing. 8. Herzog, P. (2011). Open and Closed Innovation. Wiesbaden: Gabler Verlag. 9. Kassay, Š. (2013). Podnik a podnikanie. Interné procesy. Bratislava: Veda. 10. Košturiak´, J., Chal´, J. (2008). Inovace vaše konkurenční výhoda! Brno: Computer Press. 11. Peterková, J. (2018). Využití konceptů inovací v průmyslovém podniku. Ostrava: VŠB – TUO. 12. Prahalad, C.K. & Krishnan, M.S. (2008). The New Age of Innovation: Driving Cocreated Value Through Global Networks. USA: McGraw-Hill Education. 13. Řezanková, H., Húsek, D. a V. Snášel. (2009). Shluková analýza dat. Praha: Professional Publishing. 14. Tidd, J., Bessant, J., & Pavitt, K. (2013). Managing Innovation: Integrating Technological, Market and Organizational Change. Chichester: Wiley. 15. Veber, J. et al. (2016). Management inovací. Praha: Management Press. Články: 16. Birkinshaw, J., Hamel, G., & Mol, M.J. (2008). Management innovation. Academy of Management Review, 33(4), 825-845. doi: 10.5465/amr.2008.34421969. 17. Hitt, M. A., & Xiaoming He. (2008). Firm strategies in a changing global competitive landscape. Business Horizons, 51(5), 363-369. doi: 10.1016/j.bushor.2008.05.001. 18. Chen, X., Li, H. & Lin, H. (2019). Functional response regression analysis. Journal of Multivariate Analysis, vol. 169, 218-233. doi: 10.1016/j.jmva.2018.09.009. 19. Kahn, K. B. (2018). Understanding Innovation. Business Horizons, 61(3), 453-460. doi: 10.1016/j.bushor.2018.01.011. 20. Krasnicka, T., Glod, W., & Wronka-Pospiech, M. (2016). Management Innovation and Its Measurement. Journal of Entrepreneurship, Management and Innovation, 12(2), 95-121. Doi:10.7341/20161225. 21. Krasnicka, T., Glod, W., & Wronka-Pospiech, M. (2018). Management innovation, pro- innovation organisational culture and enterprise performance: testing the mediation effect. Review of managerial science, 12 (3), 737-769. Doi: 10.1007/s11846-017-0229-0. 22. Mann, Darrell L. Better technology forecasting using systematic innovation methods. Technological Forecasting & Social Change [online]. 2003, č. 70, s. 779-795 [cit. 14. 05. 2015]. Dostupné z:https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0040162502003578. 23. Souchkov, Valeri a Joseph Patrick Roxas. System of Standard Inventive Solution Patterns for Business and Management Problems. Proceedings of the TRIZfest International Conference [online]. Knoxville: MATRIZ, 2016 [cit. 2018. 11. 11]. ISSN 2374-2275. Dostupné z: http://www.xtriz.com/publications/Souchkov_Roxas_System_of_Standard_Inventive_ Solution_Patterns_TRIZfest2016.pdf. 24. Wolcott, R. C., & Lippitz, M. J. (2007). The four Models of Corporate Entrepreneurship. MITSloan Management Reviev, 49(1), 75-82. Ostatní zdroje: 25. EUROSTAT (2010). Innovation statistics. Online, cit. 13. 12. 2018. Dostupné na www: . 26. Oslo Manual (2005). OECD, 3. vydání, Dostupné na www: . Cíl projektu Cílem řešeného projektu v rámci dvou vymezených problémových oblastí je provést zhodnocení inovačních aktivit včetně způsobů jejich řízení a identifikovat problémy související s řízením inovačního procesu u vybraných inovujících podniků v ČR a v Polsku. Cíle první řešené oblasti: • zhodnotit inovační aktivity s ohledem na vymezená kritéria u vybraných inovujících podniků se sídlem na území v Moravskoslezském kraji a ve Slezském vojvodství, • zařadit inovující podniky do příslušných kategorií modelů řízení inovací (producentský, umožňující, prosazující a příležitostný), • porovnat získané výsledky za inovující podniky se sídlem v Moravskoslezském kraji s podniky se sídlem ve Slezském vojvodství, • specifikovat odlišnosti související se zhodnocením a řízením inovačních aktivit v podnicích v Moravskoslezském kraji a ve Slezském vojvodství. Cíle druhé řešené oblasti: • zjistit reálné činnosti související s řízením inovačního procesu a identifikovat dobré praktiky ve vybraných inovujících podnicích, • zobecnit strukturu inovačního procesu včetně jeho fází, která je typická u zkoumaných podniků, • identifikovat problémy související s řízením inovačního procesu, • vytvořit zásobník typových problémů související s řízením inovačního procesu včetně zařazení do jednotlivých fází inovačního procesu. Metodika postupu řešení Realizaci vlastního výzkumného setření bude předcházet studium, analýza a vyhodnocení sekundárních zdrojů dat. Studium bude zaměřeno na vybranou tuzemskou a zahraniční literaturu vztahující se k vymezení inovačních aktivit a kritérií uplatňovaných při zhodnocení inovačních aktivit. Následně bude kladen důraz na seznámení se s daty o inovačních aktivitách podniků, které jsou výsledkem statistického šetření, jež realizují statistické úřady v České republice a v Polsku za období 2014–2016. Za účelem naplnění dílčích cílů v první a ve druhé řešené oblasti bude realizováno vlastní empirické šetření prostřednictvím dotazníků. Empirickým šetřením bude osloveno celkem 120 inovujících podniků, z toho 60 podnikatelských subjektů se sídlem v Moravskoslezském kraji a 60 podnikatelských subjektů se sídlem ve Slezském vojvodství. Bude vytvořen strukturovaný dotazník, který umožní specifikovat a zhodnotit inovační aktivity dle stanovených kritérií, zhodnotit jejich řízení na základě organizační odpovědnosti a zdrojové pravomoce, vymezit činnosti související s řízením inovačního procesu včetně identifikování s tím spojených problémů. U inovačních aktivit bude zhodnocen především jejich předmětný charakter dle Oslo manuálu (OECD, 2005), náklady spojené s realizací technických inovací (náklady na vnitropodnikový výzkum a vývoj; nákup služeb výzkumu a vývoje; pořízení strojů, zařízení, softwaru a budov; pořízení jiných externích znalostí; náklady na ostatní inovační činnosti), tržby za inovované produkty (v členění na tržby za inovované produkty, které byly nové na trhu; inovované produkty, které byly nové pouze pro podnik; nezměněné či málo upravené produkty), využití forem ochrany průmyslových práv (v členění na patent; užitný vzor; průmyslový vzor; ochranná známka; obchodní tajemství) a překážky při realizování inovačních aktivit. Ke zhodnocení řízení inovačních aktivit bude využit model řízení inovací dle autorů Wolcott a Lippitz (2007). Zároveň prostřednictvím dotazníků budou popsány činnosti spojené s řízením inovačního procesu a vymezeny problémy související s jeho řízením. Empirické šetření poskytne potřebná data pro dosažení dílčích cílů v obou řešených oblastech. Při popisu činností souvisejících s řízením inovačního procesu bude vycházeno z vymezení inovačního procesu podle autorů Tidd a Bessant (2013). Výsledky dotazníkového šetření budou zhodnoceny pomocí statistického programu IBM SPSS Statistics 21. Statistická data budou analyzována prostřednictvím korelační analýzy a deskriptivní statistiky (Chen, X., Li, H. & Lin, H., 2019; Hindls, R. a kol., 2007). K porovnání výsledků získaných z empirického šetření za inovující podniky bude využita shluková analýza. K provedení shlukové analýzy bude použita hierarchická shlukovací analýza, Wardova technika s Euclidovskou vzdáleností. Wardova metoda se hodí pro práci s objekty, které mají stejný rozměr proměnných (Charry, Coussement, Demoulin a Heuvinck, 2016; Řezánková a kol., 2009). K vymezení klastrů bude použit dendogram vygenerovaný Wardovou metodou. Výsledkem použitých přístupů a metod bude zhodnocení inovační aktiv a jejich řízení v podnicích se sídlem v Moravskoslezském kraji a ve Slezském vojvodství včetně jejich vzájemného porovnání. Budou vymezeny podobné typy inovujících podniků s určitými charakteristikami. Zároveň budou identifikovány problémy související s řízením inovačního procesu a vytvořen zásobník typových problémů související s řízením inovačního procesu. V rámci řešení projektu budou použita tato data: • odborná tuzemská a zahraniční literatura (odborné knihy, články v databázi Science direct), • statistická data o inovačních aktivitách podniků v České republice za období 2014–2016, • statistická data o inovačních aktivitách podniků v Polsku za období 2014–2016, • databáze inovačních firem Moravskoslezského kraje dostupná v Moravskoslezském inovačním centru (MSIC), • databáze inovačních firem Slezského vojvodství dostupná v Górnośląskiej Agencji Przedsiębiorczości i Rozwoju (GAPR), • data získaná vlastním empirickým šetřením (dotazníkové šetření). Rámcový harmonogram řešení je následující: • stanovení koncepce řešení – leden 2019, • rozdělení práce v řešitelském týmu – únor 2019, • studium odborné literatury a statistických dat o inovačních aktivitách podniků v České republice a v Polsku – únor až březen 2019, • vytvoření a ověření dotazníků pro realizaci dotazníkového šetření – březen 2019, • oslovení vybraných inovujících podniků v České republice a v Polsku – březen až duben 2019, • vyhodnocení dotazníkového šetření – květen až červenec 2019, • shrnutí získaných poznatků a vytvoření zásobníku typových problémů související s řízením inovačního procesu – srpen až říjen 2019, • zpracování publikačních výstupů – průběžné.

doc. Ing. Pavla Macurová, CSc.
doc. Ing. Jindra Peterková, Ph.D.
Ing. Katarzyna Czerná
Bc. Ing. Jakub Zecha
Ing. Lucie Lakatosová
Bc. Tomáš Podešva

Specifikace výstupů v první řešené oblasti:
• Kategorizace inovujících podniků.
• Zhodnocení inovačních aktivit s ohledem na vybraná kritéria, porovnání získaných výsledků za inovující podniky v Moravskoslezském kraji a ve Slezském vojvodství včetně specifikace odlišností.

Výstupy v druhé řešené oblasti:
• Zobecnění struktury inovačního procesu včetně jeho fází.
• Identifikování problémů souvisejících s řízením inovačního procesu a vytvoření zásobníku typových problémů související s řízení inovačního procesu.

Výsledky výzkumu budou zpracovány formou publikačních výstupů. V případě zájmu budou získané výsledky z empirického šetření zpracovány a poskytnuty v podobě písemných zpráv dotazovaným firmám. Zároveň výstup související s identifikováním problémů souvisejících s řízením inovačního procesu včetně vytvoření zásobníku typových problémů bude využit v doktorské práci.

Plánované publikační výstupy:
Rok 2019:
• 1 x článek v recenzovaném odborném periodiku, který je obsažen v databázi SCOPUS (Jsc)
1 x článek v recenzovaném odborném periodiku, který je obsažen v databázi WOS (Jimp)
• 2 x stať ve sborníku ze zahraniční odborné konference v databázi WoS Conference Proceeding Citation Index (D)

Rok 2020:
• 1x článek v recenzovaném odborném periodiku, který je obsažen v databázi SCOPUS (Jsc)

Výstupem projektu SGS budou závazné minimální počty publikací dle kategorií: 5 publikací, z toho 2 publikace typu Jsc, 2
publikace typu D a 1 publikace typu Jimp.