Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Správa společností v zemích střední a východní Evropy
Kód
SP2012/7
Řešitel
Období řešení projektu
01. 01. 2012 - 31. 12. 2012
Předmět výzkumu
V současné tržní ekonomice se převážná část ekonomických aktivit realizuje soukromým sektorem, tj. podniky, které vlastní investoři. V minulých desetiletích je svět svědkem významných transformací úlohy soukromého sektoru v ekonomickém rozvoji a ve vytváření pracovních příležitostí. Podobně jako rostlo spoléhání celého světa na soukromý sektor, rostla i důležitost významu otázek správy společností (corporate governance). Systémy správy společností se v různých zemích velmi liší. Různé právní systémy, institucionální rámce a tradice znamenají, že na celém světě byla vypracována řada různých přístupů. Pro všechny dobré režimy správy společností je ovšem společný vysoký důraz, kladený na zájmy akcionářů, aby jejich investiční prostředky, vložené do společnosti, byly používány efektivně a prozíravě. Země střední a východní Evropy (SVE) prošly po roce 1989 rozsáhlou transformací od centrálně příkazové k tržní ekonomice. V těchto zemích byla uskutečněna rozsáhlá privatizace dříve státem vlastněných podniků. Jakmile proces ekonomické transformace v těchto zemích pokročil, začala se rostoucí pozornost soustřeďovat na problém zajištění účinnosti privatizovaných podniků. Tato změna důrazu vynesla do popředí problematiku správy společností. Vývoj vhodných mechanismů správy společností se v zemích SVE odlišoval od západních ekonomik v tom, že na začátku procesu transformace chyběly nutné předpoklady pro nezbytné tržní instituce. Země SVE se v postprivatizačním období potýkaly s problémy nedokonalého systému správy společností a morálního hazardu. V zemích SVE byl v posledních letech učiněn významný pokrok v určitých aspektech institucionální reformy, avšak situace se mění podle zemí a problémů. Většina zemí již publikovala své kodexy nejlepší praxe správy společností. Je však nezbytný další rozvoj pro dosažení úplných institucionálních standardů vyzrálých tržních ekonomik. Obecnou zkušeností institucionální změny v zemích SVE je existence častých změn zákonů a směrnic. Procedury kladou často příliš velký důraz na soudní systém ve smluvních záležitostech namísto řešení ekonomických problémů. Globální hypotéza výzkumného projektu Většinu zemí SVE po provedené privatizaci lze zařadit z hlediska přijatého systému správy společností mezi představitele vnitřní vlastnické kontroly založené na bankách. Je v nich patrná absence fungujících kapitálových trhů. Potenciálně účinnější z hlediska ekonomické výkonnosti jsou v těchto zemích úvěrové trhy. Lze identifikovat potřebu reformy v těchto klíčových oblastech: • struktura a výkonnost bankovních systémů • systém a instituce pro účetnictví a audit • rámec pro vynucování smluv • instituce a procedury pro přijímání a vynucování záruk • zákony v oblasti úpadku a platební neschopnosti • procedury pro účinné řízení finanční krize. K problematice správy společností v zemích SVE existuje řada publikací /viz seznam publikací v bodě f)/. Většina těchto publikací se zaměřuje na tyto problémy: • způsob a výsledky privatizace v dané zemi • zakotvení problematiky správy společností v právním systému dané země • hodnocení dodržování kodexů nejlepší praxe správy společností v dané zemi. Zatím nebyl proveden komplexní komparativní výzkum celkového systému správy společností v zemích SVE podle vytypovaných aspektů. Ve své podstatě se publikované výsledky spokojují s celkovou charakteristikou správy společností v dané zemi, aniž by prezentovaly podrobnější souhrn poznatků. Cílem projektu je provést komparativní výzkum systémů správy společností ve vybraných zemích střední a východní Evropy a odvodit adekvátní závěry a doporučení pro případnou reformu správy společnostní v České republice. Předmětem výzkumu je charakterizovat dosavadní vývoj a nezbytné reformní změny systémů správy společností koncem 20. století a na počátku 21. století ve vybraných zemích střední a východní Evropy, které prošly transformací k tržní ekonomice po roce 1989. Pro provedení výzkumu jsou vybrány tyto země: Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rusko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Tyto země byly vybrány proto, že v nich bylo po provedené privatizaci v 90-tých letech dosaženo největšího pokroku v přiblížení se v nich etablovaného systému vlastnické správy západním standardům. Bude proveden komparativní výzkum systémů správy společností jednotlivých zemí zahrnující tyto základní otázky: a) Hlavní pilíře vytváření systému správy společností v 90-tých letech • celková orientace systému správy společností • použité metody privatizace státních podniků • hlavní podnikatelská forma podniků • převažující vlastnická struktura • právní systém • správní orgán • bankovní systém a kapitálový trh • role zaměstnanců ve správním orgánu • hlavní aktéři v systému správy společností • charakteristika kodexu dobré praxe b) Hlavní nedostatky systému a tlaky na změny a odezvy c) Základní reformní opatření a vyhlídky do budoucnosti • ochrana práv akcionářů a regulace proti vyvlastňování • regulace kapitálových trhů a růst jejich významu • vlastnická struktura a zahraniční vlastníci • význam politických sil • zveřejňování a transparentnost informací Z provedené komparace budou odvozeny adekvátní závěry a doporučení pro případné další reformní kroky v systému správy společností v České republice. Výzkumný projekt navazuje na výzkumný záměr CEZ:J17/98:275100015 realizovaný na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava v letech 2000-2004, okruh č. 3 Transformace velkých průmyslových podniků a společností, podpora malého a středního podnikání, rozvoj finančních nástrojů a implementace marketingu v podmínkách restrukturalizace a začlenění do EU, jehož řešení se zúčastnili dva členové týmu (prof. Hučka a Dr. Čvančarová). Realizace výzkumného projektu bude z hlediska metodologie vědecké práce založena na metodách komparace a zejména na metodách logických (dedukce, indukce, deskripce, analýza, syntéza). Velká část projektu bude využívat metodu indukce, založenou na zjištění dostupných relevantních informací a vybraných poznatků z dostupných pramenů z oblasti správy společností, následném srovnání mezi sebou a vyvození adekvátních závěrů o jednotlivých dílčích charakteristikách systémů ve srovnání s vybraným prototypovým systémem správy společností vyspělé země tržní ekonomiky (pravděpodobně Německo). Empirická část výzkumu, která se bude zabývat především odhalenými nedostatky a slabinami jednotlivých systémů, bude zpracována na základě metody analýzy a následné syntézy dostupných poznatků z publikovaných zdrojů. Základní datovou základnu výzkumného projektu budou tvořit knižní, časopisecké a další publikované informace. Využití dotazníkových šetření ani interview s odborníky z jednotlivých zemí se nepředpokládá. Hlavní použitou metodou při srovnávání zjištěných poznatků a jejich relevantního objasnění v rámci komparativního výzkumu budou týmové diskuse. Komparativní analýza systému správy společností v jednotlivých zemích bude provedena v několika krocích, které se vyznačují specifickou volbou cílů, otázek, metod a proměnných. Jednotlivé kroky lze vyjádřit následujícími otázkami: • v čem se systémy liší • jak lze rozdíly vysvětlit • k jakým dopadům tyto rozdíly vedou • co se můžeme od ostatních naučit. Do komparativního výzkumu vstupují proměnné popisující samostatné systémy, jejich vstupy, procesy a výstupy, ale také proměnné charakterizující vnější faktory (podmínky či kontext, ve kterém jednotlivé části systému vznikají a jsou implementovány) a dopady pro ekonomický rozvoj příslušné země. Na základě extrakce datové základny z dostupných zdrojů se v projektu počítá s využitím především kvalitativních výzkumných metod. V rámci týmových diskuzí je využitelná například metoda vytváření trsů, metoda zachycení vzorců, metoda kontrastů a srovnávání nebo metoda faktorování. V závislosti na získaných datech bude také možno přistoupit k aplikaci kvantitativních výzkumných technik, které ovšem nebudou hlavní podstatou řešené problematiky. Pro statistické potvrzení závislosti sledovaných proměnných na analyzovaných zemích se předpokládá využití vhodných statistických metod. Využitelnou statistickou metodou je analýza rozptylu (ANOVA), popř. jiná relevantní metoda, která bude upřesněna v řešeném projektu. Cílem sledování závislosti je potvrdit, respektive vyvrátit, statisticky významnou odlišnost sledovaných determinant v rámci analyzovaných zemí. V týmových diskuzích, které povedou ke srovnávání a objasnění zjištěných poznatků, se předpokládá aplikace metod vícekriterálního rozhodování. Relevantní jsou v tomto případě Saatyho metoda nebo Fullerova metoda. Další metody budou upřesněny v průběhu řešení projektu. Pro výpočty aplikovaných metod se počítá s využitím softwaru IBM SPSS Statistics. Výsledky analýz budou následně shrnuty v komparační tabulce. Použitá literatura v rámci výzkumného projektu I. SPRÁVA SPOLEČNOSTÍ VŠEOBECNĚ Arun,T.G., Turner,J. (eds.): Corporate Governance and Development. Reform, Financial Systems and Legal Framework. Cheltenham: Edward Elgar Publishing 2009. Cernat,L.: Europeanization, Varieties of Capitalism and Economic Performance in Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan 2006. Clarke,T.: International Corporate Governance. A Comparative Approach. London: Routledge 2007. Elsner,W., Hanappi,H. (eds.): Varieties of Capitalism and New Institucional Deals. Cheltenham: Edward Elgar Publishing 2008. Hučka,M., Kislingerová,E., Malý,M.: Vývojové tendence velkých podniků. Podniky v 21. století. Praha: C.H.Beck 2011. Hučka,M., Malý,M., Okruhlica,F.: Správa společností. Praha: Kernberg Publishing 2007. Klusoň,V.: Moderní korporace v soudobém kapitalismu. Praha: Karolinum 2010. Lane,D., Myant,M.: Varieties of Capitalism in Post-Communist Countries. New York: Palgrave Macmillan 2007. Mallin,Ch.A.: Corporate Governance. New York: Oxford University Press 2007. Nottage,L., Wolff,L., Anderson,K. (eds.): Corporate Governance in the 21st Century. Japan`s Gradual Transformation. Cheltenham: Edward Elgar Publishing 2008. The Handbook of International Corporate Governance: A Definitive Guide. London: The Institute of Directors 2005. II. ZEMĚ SVE JAKO CELEK Aguilera,R.V., de Castro,L.R.K., Lee,J.H., You,J.: Corporate Governance in Emerging Markets. In: Morgan,G., Whitley,R.: Capitalisms and Capitalism in the 21st Century. Oxford: Oxford University Press 2011. Corporate Governance in Central and Eastern Europe. AllenOvery 2005. Dobák,M.: Corporate Governance in Central and Eastern Europe. Society and Economy, No. 1, 2006, s. 27-40. Farkas,B.: The Central and Eastern European Model of Capitalism. Post-Communist Economies, No. 1, 2011, s. 15-34. Malin,Ch., Jelic,R.: Developments in Corporate Governance in Central and Eastern Europe. Empirical Research – Based and Theory – building Papers. No. 1, 2000, s. 43-51. Meyer,K.E.: Privatisation and Corporate Governance in Eastern Europe: The Emergence of Stakeholder Capitalism. Chemnitz East Forum, 19.-22. March 2003. Vliegenthart,A.: Corporate Governance in Eastern Central Europe: The State of the Art. Working Papers Political Science No. 2004/05. Amsterdam: Vrije Universiteit 2005. III. ČESKÁ REPUBLIKA Drevinek,K., Severa,P.: Corporate Governance – Czech Republic. Weil, GotshallManges LPP 2005. Hanousek,J., Kočenda,E.: The Impact of Czech Mass Privatization on Corporate Governance. Journal of Economic Studies, 2003, No. 3/4, s. 278-293. Havrilová,M.: Post-Privatization Corporate Governance in Eastern Europe (the Case of the Czech Republic). Prague Economic Papers, č. 2, 2000, s. 157-169. Mejstřík,M.: Správa velkých akciových společností: teorie a česká praxe. Přepracování původní anglické verze přednesené na konferenci Investor Expectations in a Global Marketplace. FSV UK, Praha, listopad 1998. Roubíčková,M.: The Analysis of Ownership Structure of the Czech Public Listed Firms. Journal of International Research Publications, Vol. 1, Issue EconomyBusiness, ISSN 1311-8978. Weinhold,D., Loukota,D.: Corporate Governance – Czech republic. London: Global Legal Group 2009. IV. SLOVENSKO Jurica,S.: Monitoring Managerial Performance in Corporate Governance: Slovak Republic. Thesis MSc. in Business Performance Management. Aarhus School of Business, Denmark, 2005. Marcinčin,A.: Corporate Governance: A Challenge for Slovakia. Best Practices Pamphlet. Institute for Economic and Social Reforms. RC SFPA Prešov 2002. McGee,R.W.: Corporate Governance in Transition and Developing Economies: a Case Study of Slovakia. Working Paper August 2010. Florida International University. Report on the Observance of Standards and Codes (ROSC). Corporate Governance Country Assessment Slovak Republic. World Bank, October 2003. V. POLSKO Corporate Governance Poland. Corporate Governance Assessment and ROSC Module. ROSC 2001. Kozarewski,P.: Privatization and Corporate Governance in Poland: Problems and Trends. StudiesAnalyses. Warsaw: Center for Social and Economic Research 2006. Mortimer,T.: Corporate Governance in Poland. Corporate Ownership and Control, Vol. 7, Issue 2, Winter 2009, s. 382-389. VI. MAĎARSKO Dederick,D.: Corporate Governance Hungary. Getting the Deal Through 2005. McGee,R.: Corporate Governance in Transition and Developing Economies: a Case Study of Hungary. Working Paper Series, August 23, 2010. Németh,A.J., Kato,Z.: Corporate Governance Hungary. In: Gregory,H., Millstein,I.: Getting the Deal Through – Corporate Governance 2008. VII. RUSKO Lazareva,O., Rachinsky,A., Stepanow,S.: A Survey of Corporate Governance in Russia. Working Paper No. 103, CEFIR/NES Working Paper Series. June 2007. The Handbook of International Corporate Governance: Definitive Guide. Chapter 22. The Russian Federation. London: The Institute of Directors 2005, s. 385-413. VIII. ESTONSKO Corporate Governance in Estonia 2011. OECD Publishing 2011. Mygiad,N.: The Development of Corporate Governance in the Baltic Countries. Working Paper No. 64. CEES Copenhagen, January 2007. Postua,T., Hermes,N.: Institutions, Corporate Governance and Corporate Governance Institutions: The Case of Estonia. Workshop, Groningen, June 20-21, 2002. Wahl,M.F.: Governance and Ownership: Practices in Estonia. Paper for the 6th international Critical Management Studies Conference, 2008. IX. LITVA Dominas,G., Ivananskas,A.: Corporate Governance 2009 – Lithuania. London: Global Legal Group Ltd. 2009. Pacenkaite,V., Gaidiene,Z.: Corporate Governance in Lithuania. Research paper, ISM University of Management and Economics, 2008. Zinkevičins,Ž.: The Legal Framework for Corporate Governance in Lithuania. PowerPointová prezentace přednášky, 12. September 2002. X. LOTYŠSKO Dzule,Z.: Corporate Governance – Latvia. London: Global Legal Group 2011.
Členové řešitelského týmu
Ing. Zuzana Stefanovová, Ph.D.
Dr.Ing. Zuzana Čvančarová
prof. Ing. Miroslav Hučka, CSc.
Ing. Lucie Veličková
Ing. Jiří Franek, Ph.D.
Ing. Filip Konečný
Ing. Jana Klozíková
Bc. Hana Kratochvílová
Bc. Eva Balarynová
Bc. Martina Tomanová
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)
Hlavním cílem projektu je charakterizovat dosavadní vývoj a nezbytné reformní změny systémů správy společností koncem 20. století a na počátku 21. století ve vybraných zemích střední a východní Evropy, které prošly transformací k tržní ekonomice po roce 1989.

Výstupy projektu

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 34 bodů. Dosažené výsledky výzkumu dle RVVI budou zpracovány do těchto forem publikačních výstupů:
• kapitola v knize „Správa společností ve střední a východní Evropě“ pro připravovanou monografii kolektivu autorů „Mezinárodní správa společností“, která by měla vyjít v nakladatelství C.H.Beck v roce 2013 dle klasifikace RVVI: B – odborná kniha – 40 bodů (ale pouze adekvátní část – 4 body)
• 1 článek v impaktovaném časopise (předpokládá se Ekonomický časopis na Slovensku) – Jimp – 10 bodů (2013)
• 2 články v českém recenzovaném časopise (předpokládá se Ekonomický obzor a Acta Oeconomica Pragensia) – Jrec – 20 bodů (1 článek 2012, 1 článek 2013)
• 4 příspěvky doktorandů na mezinárodních vědeckých konferencích.

Předpokládají se tyto konference:

Advances in Business – Related Scientific Research Conference, Olbia, Itálie, září 2012
XII. European Corporate Governance Conference, listopad 2012
V. Mezinárodní vědecká konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, Karviná, listopad 2012
Mezinárodní Masarykova konference 2012, Hradec Králové, prosinec 2012.

Postup řešení

1. Identifikace hlavních pilířů vytváření systémů správy společností ve vybraných zemích SVE v 90-tých letech
2. Analýza hlavních nedostatků systémů správy společností a tlaků na změny
3. Identifikace základních reformních opatření ve vybraných zemích SVE na počátku 21. století
4. Syntéza poznatků, formulace závěrů a doporučení pro případné reformní kroky v systému správy společností v České republice.

Časový harmonogram řešení

• Příprava realizace výzkumného projektu (koncepce řešení, rozdělení úkolů v projektovém týmu, podrobný plán řešení) leden 2012
• Získávání poznatků ze světové literatury a dalších pramenů (získání pramenů a jejich studium, příp. překlady, třídění poznatků, analýzy) únor-duben 2012 a dále průběžně
• Vypracování ucelených charakteristik správy společností podle jednotlivých zemí (případové studie) podle přijaté struktury duben-červen 2012
• Provedení komparace systémů správy společností mezi zeměmi navzájem a s prototypem vyspělého systému (Německo) vč. adekvátních srovnávacích tabulek červenec-září 2012
• Zpracování dílčích výstupů, syntéza výsledků, průběžná prezentace dosažených výsledků (články, příspěvky na konferencích, kapitoly do monografie) červenec-říjen 2012 a dále průběžně
• Finalizace výstupů projektu, vyhodnocení dosažených výsledků, zpracování závěrečné zprávy, vyúčtování a uzavření projektu, příprava pokračování následného výzkumu listopad-prosinec 2012

Možnosti aplikace navrhovaného projektu

Výsledky projektu budou sloužit:
- centrálním orgánům v rámci doporučení pro doplnění Kodexu dobré praxe v ČR a úprav adekvátního zákonodárství v oblasti správy společností (Obchodní zákoník, Zákon o bankách, Zákon o účetnictví, Zákon o cenných papírech apod.).
- podnikové sféře v rámci doplnění statutů velkých akciových společností a transnacionálních korporací.
- odborným orgánům EU (např. Evropská komise) jako příspěvek ke sjednocování systému správy společností v rámci připravované konvergence systémů v EU.





Rozpočet projektu - uznané náklady

Návrh Skutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
56280,- 56280,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) 42000,- 42000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 14280,- 14280,-
2. Stipendia 85000,- 85000,-
3. Materiálové náklady 62000,- 50754,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek 0,- 18120,-
5. Služby 35000,- 32012,-
6. Cestovní náhrady 40720,- 36834,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory 31000,- 31000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) 0,- 0,-
9. Pořízení investic 0,- 0,-
Plánované náklady 310000,-
Uznané náklady 310000,-
Celkem běžné finanční prostředky 310000,- 310000,-
Zpět na seznam