Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Článek je možné psát v anglickém jazyce, případně v českém jazyce. Článek musí obsahovat Název, Abstrakt a Klíčová slova v angličtině, případně i češtině.

Článek prosím nahrajte do systému www.er-cerei.cz

Název článku – je třeba, aby byl krátký, avšak dostatečně výstižný.

Název článku by měl sdělit, jaký problém je v článku zpracován; použité výrazy by měly mít blízko ke klíčovým slovům; účelem je, aby článek upoutal právě ty čtenáře, pro které může být přínosný.

Abstrakt – v rámci abstraktu by měl autor v přibližném rozsahu jednoho odstavce shrnout hlavní body článku. Doporučený rozsah je 5-7 řádků v požadovaném formátu.

Konstrukce abstraktu závisí na typu článku, zpravidla však lze doporučit následující strukturu:

  1. problém, který je řešen, jeho význam, případně zasazení do kontextu + cíl, viz Úvod;
  2. způsob, jakým se postupuje k cíli; pomocí jakých metod;
  3. klíčové výsledky a zjištění;
  4. hlavní závěr, z kterého je zřejmý přínos článku, tj. abstrakt by měl být konstruován až poté, co je článek hotov.

Zatímco Název článku poskytuje prvotní informace, Abstrakt by měl umožnit zhodnocení, zda si právě daný článek zaslouží čtenářovu pozornost.

Klíčová slova – cca 5 nejvýznamnějších výrazů článku, je nutná vazba na název a abstrakt.

Klasifikace JEL – základní zařazení článku dle klasifikačního systému Journal of Economic Literature: http://www.aeaweb.org/journal/jel_class_system.html.

Úvod – účelem úvodní části je zasadit předmět zkoumání do širších souvislostí, definovat cíl a uvést logickou strukturu vlastního textu článku.

Z úvodu by měla být zřejmá

  1. významnost studovaného problému,
  2. jaký je současný stav poznání, co je vyřešeno a co naopak není. Z toho by měl vyplynout
  3. cíl článku jako důsledek potřeby rozvinout současný stav znalostí: k tomu může dojít formou ověření hypotézy, zodpovězení otázky, vyřešení problému, navržení nové metody apod. Následuje
  4. stručné objasnění postupu řešení problému.

Vnitřní text – může obsahovat podrobný přehled dosavadního výzkumu; měl by obsahovat terminologické ujasnění, specifikaci a popis modelů a metod aplikovaných při řešení stanoveného úkolu. Je vhodné jednoznačně popsat vstupní data, s kterými se pracuje, a postup řešení.

Vlastní výsledky a interpretace/diskuse – v závislosti na typu článku lze tuto část rozdělit na dvě samostatné. Nejprve jsou objektivně sděleny výsledky (experimentů, simulací, výpočtů, statistického šetření, apod.), zpravidla s pomocí tabulkového či grafického zpracování. Je vhodné, aby stejné výsledky byly uváděny jen pomocí jednoho z dostupných prostředků (buď obrázek či tabulka, podle toho, co je účelnější). Nejdůležitější výsledky je třeba okomentovat v textu. Následně přichází na řadu interpretace a diskuse nad výsledky, zjištěními – autor zde může být mnohem více subjektivní, uvádí vlastní náhled na věc, zamýšlí se nad příčinami, může vyvodit případné důsledky.

Závěr – Shrnuje to nejdůležitější z předchozího textu.

Představuje shrnutí postupu, dosažených výsledků a závěrů článku; neměl by obsahovat žádná nová zjištění, hypotézy, myšlenky. Závěr by měl informovat o dosažení cíle.

Poděkování – považuje-li autor za vhodné poděkovat určité osobě či instituci za spolupráci (např. poskytnutá data), je možné tak stručně učinit mezi Závěrem a Literaturou.

Literatura – v případě vědeckého článku hovoříme o citované literatuře a jiných relevantních zdrojích, které byly využity při řešení problému.

Veškeré použité zdroje by měly být v textu citovány. Za účelem přiblížení současného stavu poznání a odůvodnění významnosti vlastního výzkumu je vhodné širokou měrou pracovat s citacemi relevantního originálního výzkumu, tedy zejména s vědeckými články z prestižních časopisů. Monografické publikace jsou užívány zejména jako odkaz pro hlubší pochopení předpokladů, aplikovaných metod apod. Součástí povinných údajů je i doi, existuje-li.

Nejčastěji se lze setkat s těmito literárními zdroji:

• monografie: AUTOR, A.. (Rok). Název. Místo: Vydavatel.

COPELAND, T.E, WESTON, J.F. (1988). Financial Theory and Corporate Finance. Reading: Addison-Wesley.

• článek v časopise: AUTOR, A. (Rok). Název článku. Název časopisu ročník: strany.

PATTON, A. (2006a). Modelling asymmetric exchange rate dependence. International Economic Review 47: 527-556. http://dx.doi.org/10.1111/j.1468-2354.2006.00387.x
PATTON, A. (2006b). Estimation of multivariate models for time series of possibly different lengths. Journal of Applied Econometrics 21: 147-173. http://dx.doi.org/10.1002/jae.865

nebo i

PATTON, A. (2006b). Estimation of multivariate models for time series of possibly different lengths. Journal of Applied Econometrics 21(2): 147-173. http://dx.doi.org/10.1002/jae.865

• kapitola v knize: AUTOR, A. (Rok). Název kapitoly. In: Editor., E. (eds.): Název knihy. Místo: Vydavatel, strany.

EMBRECHTS, P., MCNEIL, A., STRAUMANN, D. (2002). Correlation and dependence in risk management: Properties and pitfalls. In: Dempster, M.A.H. (eds.): Risk Management: Value at Risk and Beyond. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 176–223.

• článek ve sborníku z konference: AUTOR, A. (Rok). Název kapitoly, In: [případní Editoři sborníku], Název sborníku/konference. Místo: Vydavatel, strany.

DLUHOŠOVÁ, D. (2003). Performance analysis of the transitive economy companies and industries. In: Business Economics, Management and Marketing. Athens: Athens institute for education and research, pp. 205–213.

• working paper, technical report apod.: AUTOR, A. (Rok). Název článku, working paper (pokud je součástí širší série, tak např. VSB-TU Working Paper Series, No. 252). Místo: Vydavatel.

BOYER, B.H., GIBSON, M.S., LORETAN, M. (1999). Pitfalls in tests for changes in correlations. IFS Discussion Paper, No 597R, Federal Reserves Board.

Literatura se řadí v abecedním pořadí autorů, dále od nejnovější k nejstarší. Má-li jeden autor více zdrojů v daném roce, odlišujeme malými písmeny, tj. (2003a), (2003b),… V textu se odkazujeme stylem: „… (2001) a (2003a) …“.

Přílohy – rozsáhlejší tabulky a obrázky, případně odvození rovnic je vhodné umístit do příloh za literaturu.

Formátování odstavců – první odstavec je bez odsazení, druhý a další s odsazením zleva 0,5 cm. Mezery za běžnými odstavci jsou 3b. Velikost písma 10b.

Matematické výrazy – pro matematické výrazy je doporučeno používat Editor rovnic pro MS Word. Pro označení násobení je třeba využít matematickou tečku. Závorky prosím nevkládejte pomocí klávesnice, ale specifické funkce editoru. Rovnice zarovnáváme na střed a číslujeme průběžně vpravo (Prosím pozor na odstavce s rovnicemi: rovnice netvoří samostatný odstavec a není proto odsazena ani obklopena mezerami.)

Tabulky a Obrázky – oba objekty zpravidla zarovnáváme na střed, s popiskem u tabulky nahoře a u obrázku dole, vždy zarovnaným doleva. Text prosím koncipujte tak, aby na jednu stránku nepřipadal větší počet obrázků nebo tabulek, dva objekty na jedné stránce budou akceptovány jen výjimečně, a to pouze v případě objektů menšího rozsahu.