Mgr. Barbora Čalkovská, vedoucí Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA, ČVUT v Praze, předsedkyně Asociace vysokoškolských poradců, z.s., místopředsedkyně Asociace poskytovatelů služeb studentů se specifickými potřebami na VŠ
Podpora studentů se specifickými potřebami (SP) na vysokých školách prošla za posledních dvacet let zásadním vývojem od živelnosti a pomoci k systémové podpoře a samostatnosti studujících. Autorka v příspěvku reflektuje tuto proměnu skrze optiku svých profesních začátků v oblasti práce s lidmi s mentálním postižením a následné dvacetileté praxe v čele Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA na ČVUT v Praze i z pozice předsedkyně Asociace vysokoškolských poradců.
Ústředním motivem příspěvku je lidský rozměr poradenské a podpůrné práce a pestrost aktérů, s nimiž se na univerzitách setkáváme. Pozornost je věnována proměně typologie studentů se SP, jejich potřebám a připravenosti na studium. Autorka však neopomíjí ani akademické pracovníky, na které jsou kladeny stále vyšší nároky v oblasti pedagogických kompetencí, a samotné poradce a pracovníky center podpory studentů se SP čelící tlaku na profesionalitu. Příspěvek ukazuje, že za legislativními rámci stojí vždy konkrétní lidské příběhy. Nabídne praktické postřehy z praxe a ukáže, jak efektivně vést studenty k autonomii. V závěru zdůrazňuje, že na vysoké škole tvoříme všichni jednu společnou komunitu, která musí táhnout za jeden provaz a spoluvytvářet bezpečné a příjemné prostředí pro každého z nás – protože ve výsledku jsme „všichni jenom lidi“.