Projekty

Název projektuAplikace vybraných metod k vyhodnocení stupně neutrality a ekvivalence povinných plateb sociálního pojištění
KódSP2018/62
Předmět výzkumuPředmětem výzkumu bude institut povinných plateb sociálního pojištění jako odvodu daňového charakteru. Příspěvky na sociální pojištění (SSC) plně neodpovídají nejznámější definici daně, která ji vymezuje jako formu příjmů veřejných rozpočtů, kterou se zákonně odčerpává část nominálního důchodu ekonomického subjektu na nenávratném principu podle předem stanovených pravidel a mající neúčelový charakter [např. James, Nobes]. Zatímco část ekonomů na ně pohlíží jako na specifický druh pojistných odvodů, za který poplatník dostává určitá protiplnění a argumentuje také tím, že ve velké části států jsou platby SSC směřovány do zvláštních fondů, mnohdy vně státního rozpočtu, převážná část daňových teoretiků tvrdí, že SSC jsou odvodem majícím daňové charakteristiky [Atkinson]. Toto tvrzení je podpořeno i skutečností, že velká část konstrukčních prvků SSC je shodná s osobní důchodovou daní a rovněž SSC a osobní důchodová daň mají mnohdy totožnou incidenci. Ze své povahy se příspěvky na sociální pojištění ukládají na pracovní příjmy, týkají se tedy pouze osobních důchodů, a to včetně OSVČ, nejsou však uvalovány na příjmy plynoucí z kapitálových aktiv. V kontextu výše uvedeného je zajímavý fakt četnosti výskytu vědeckých pojednání vážících se k samotným daním a odborných statí k příspěvkům na sociální pojištění, který je naprosto jasně pozitivní k daním, což může být jedním z argumentů, proč oblast SSC zkoumat (v ČR v impaktovaných časopisech vyšlo v posledních pěti letech 2012 – 2016 celkem 24 článků vážících se k samotným daním, ale jen 5 statí zabývajících se příspěvky na sociální pojištění). Zatímco osobní důchodová daň je ve všech členských státech EU progresivní (i státy používající rovnou sazbu daně mají v této dani zakomponovány daňové úlevy ve formě nezdanitelných částí základu daně, položek odčitatelných od základu daně a slev na dani), SSC je většinou lineární a mnohdy s existencí stropu pro placení příspěvků SSC [Wiliams]. Dopad SSC tedy může být i regresivní a může působit proti principu vertikální spravedlnosti uplatňovaného při osobní důchodové dani jednotlivců [Adam, Loutzenhiser nebo Dilnot, Webb]. Z mikroekonomického hlediska jsou SSC daňovým odvodem na trhu práce a placenou tím způsobem, že se o ni dělí prodávající, tj. zaměstnanec, který prodává pracovní sílu, a kupující, tj. firma, která pracovní sílu kupuje [Kubátová]. Na trhu práce příspěvky sociálního pojištění zvyšují distorzní účinky osobní důchodové daně [Auerbach]. Jestliže je SSC počítán ze mzdových prostředků mezd, stává se součástí nákladů na pracovní sílu a vstupuje do implicitní sazby daně na práci. Produkce náročné na pracovní sílu jsou z tohoto důvodu znevýhodněny. Vyšší náklady na faktor práce sice podporují racionalizační tendence, tj. větší substituci pracovní síly kapitálem, ale zhoršují perspektivy zaměstnanosti [Široký, Střílková]. V porovnání s daňovým zatížením kapitálu je daňové zatížení práce neúměrně vysoké. Cílem výzkumu je (1) kvantifikovat stupeň ekvivalence plateb SSC z hlediska jejich rozdělení na platby zaměstnanců a zaměstnavatelů, a (2) kvantifikovat stupeň neutrality dopadu SSC na OSVČ při zákonné úpravě, kdy platby SSC nejsou daňově uznatelným nákladem. Výsledky výzkumu budou konfrontovány se situací ve vybraných státech Evropské unie. 1. Ekvivalence SSC Výsledky výzkumu mají prokázat, zda je korektní následující předpoklad [např. Bozio, Breda]: Pokud budou příspěvky rozděleny mezi zaměstnance i zaměstnavatele, platí, že část SSC, kterou hradí zaměstnanci se sazbou w1wn/w10, resp. zaměstnavatelé se sazbou wbw1/w10 bude vytvářet hrubou mzdu wb a čistou mzdu wn a tyto hodnoty budou stejné, jako v případě, že by SSC odváděli pouze zaměstnanci se sazbou wbwn/wn0, resp. pouze zaměstnavatelé se stejnou sazbou wbwn/wn0. Matematicky formulováno dle (1) viz příloha. 2. Neutralita SSC Výsledky výzkumu mají zjistit, nakolik je SSC neutrálním odvodem pro OSVČ z pohledu provedené novely zákona o daních z příjmů, kdy v ČR v souvislosti se zavedením institutu superhrubé mzdy u závislé činnosti je SSC u OSVČ daňově neuznatelným nákladem. Matematicky formulováno dle (2) viz příloha. Důležitost výzkumu spočívá jednak v teoretické rovině, kdy výsledky projektu mohou být přínosem pro rozšíření vědomostí o daňové incidenci SSC, taktéž mohou přinést doporučení či alespoň náměty pro aktéry hospodářské politiky. V současnosti (k 30. 11. 2017) v EU jsou země, kde je (i) rozdílná distribuce SSC placených zaměstnanci, resp. zaměstnavateli (Švédsko v. Německo v. Polsko, z poslední doby viz také nepokoje při změně tohoto rozdělení v Rumunsku), a za (ii) je v EU rovněž značná diference ke konstrukci SSC placených OSVČ [např. Beland, Koreh]. V případě dosažení významných závěrů výzkumu SGS může být projekt rozšířen a podán jako návrh projektu TAČR v budoucím období. Vstupní data budou zjišťována u vybraných států EU, dle složitosti a zevrubnosti bude rozhodnuto o počtu zkoumaných zemí. Vytěžovanými databázemi budou především: (a) Databáze Evropské komise, TAXUD, viz https://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en , (b) Databáze Evropské komise, Mutual Information System on Social Protection (MISSOC), viz http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=815&langId=en , (c) Data z kontaktů na Institute for Austrian and International Tax Law, WU, viz https://www.wu.ac.at/. Pro české reálie budou využity placené služby dodání strukturovaných databází z Generálního finančního ředitelství (GFŘ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Projekt vychází z pozitivistické ekonomie, kromě obecných vědeckých metod typu deskripce, komparace, dedukce a syntézy se počítá s využitím speciálních metod, tj. především narativního interview, ekonometrických, statistických metod a metod vícekriteriálního rozhodování. Podstatu rozhodovacího procesu ukazuje vztah (3) a (4) viz příloha.. Pro stanovení optimální varianty mohou být využity např. metoda AHP, metoda TOPSIS nebo metoda váženého součtu. Posouzení závislosti vybraných ukazatelů souvisejících s povinnými platbami na sociální pojištění bude provedeno prostřednictvím regresní a korelační analýzy. Podstatou regresní analýzy je vyjádření závislosti jedné proměnné na nezávisle proměnné nebo skupině nezávislých proměnných pomocí regresní funkce dle (5) viz příloha. Pomocí korelační analýzy lze zjistit, zda existuje závislost mezi analyzovanými veličinami. Jedním z ukazatelů je Pearsonův korelační koeficient r určený vztahem (6) viz příloha. Časový harmonogram prací spojených s projektem: leden – únor 2018: po případném schválení projektu potvrzení a rozdělení úkolů mezi členy řešitelského kolektivu včetně určení zodpovědnosti za dílčí úkoly a termínů jejich plnění; příprava realizace studentského vědecko-výzkumného projektu (rozdělení úkolů mezi členy řešitelského týmu), březen – duben 2018: studium a rešerše odborné literatury a dalších zdrojů, příprava konstrukce vlastní metodiky vhodné pro řešení daného problému, tvorba datové základny pro řešení projektu včetně využití placených databází GFŘ a ČSÚ, zpracování a vyhodnocení relevantních informací, účast na mezinárodní odborné konferenci „Teoretické a praktické aspekty veřejných financí“ na VŠE v Praze s dosaženými průběžnými dílčími výsledky (včetně účasti na studentské sekci konference s diplomovou prací členky řešitelského týmu); květen – červen 2018: pokračování realizační části dle zvolené metodiky řešení, prezentace dosavadních výsledků na mezinárodní odborné konferenci „International Conference on European Integration 2018“ na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava, zaslání textu článků do vydavatelství, v případě pobytu členky řešitelského kolektivu v Nizozemí v rámci programu Erasmus+ je možné doplnit o informace získané v rámci pobytu; červenec – září 2018: korektury článků dle přijatých recenzí, psaní knih, seminář a databáze na WU; prezentace na workshopu EkF, prvotní finalizace výstupů projektu; říjen – prosinec 2018: finalizace výstupů projektu včetně vyhodnocení konečných dosažených výsledků, závěrečné práce na projektu, vyúčtování a uzavření projektu. Zdroje: Adam, S. – Loutzenhiser, G. (2007). Integrating Income Tax and National Insurance: An Interim Report. Working Paper of Institute for Fiscal Studies, No. 21. Atkinson, A. (2006). Income Maintenance and Social Insurance. In. Auerbach, A. – Feldstein, M., Eds. Handbook of Public Economics. Volume II. Amsterdam: Elsevier, chapter 13. Auerbach, A. (2007). The Theory of Excess Burden and Optimal Taxation. In. Auerbach, A. – Feldstein, M, Eds. Handbook of Public Economics. Volume I. Amsterdam: Elsevier, chapter 2. Beland, D. – Koreh, M. (2017). The Fiscal Side of Social Policy: State Building, Payroll Contributions, and Pension Reform in 1960s Canada. Journal of Policy History. vol. 29, No. 4. Bozio, A - Breda, T. (2017). Incidence and Behavioural Response to Social Security Contributions: An Analysis of Kink Points in France. Economist-Netherlands, vol. 165, No. 2. Dilnot, A. – Webb, S. (1989). Reforming National Insurance Contributions: A Progress Report. Fiscal Studies, vol. 10, No. 2, pp. 86-101. James, S. – Nobes, Ch. (2010). The Economics of Taxation. Principles, Policy and Practice. 10th Edition. London: Fiscal Publications. Kubátová, K. (2015). Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer. Široký, J. – Střílková, R. (2014). Social Security Contributions as „Neglected“ Research Category. In. Proceedings of the 16th International Scientific Conference Finance and Risk. Vol. 1., pp. 250-258. Bratislava: Ekonóm. Williams, D. (1978). National Insurance Contributions – A Second Income tax. British Tax Review, No. 2, pp. 183-195.
Rok zahájení2018
Rok ukončení2018
KategorieWorkflow pro SGS
TypSpecifický výzkum VŠB-TUO
ŘešitelŠiroký Jan prof. Ing., CSc.

© 2018 VŠB-TU Ostrava