Studenti ostravské Ekonomické fakulty obhájili loňské a předloňské prvenství v soutěži Manažer roku

Veronika Rusková, Jana Běčáková a Lukáš Tomíček z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě získali první tři vítězné ceny ve studentské kategorii 26. ročníku prestižní soutěže Manažer roku 2015. Slavnostní vyhodnocení se uskutečnilo 21. dubna 2016 v Praze.

„Soutěže jsem se zúčastnila poprvé a byl to opravdu super zážitek,“ uvedla vítězka Veronika Rusková. „Celý slavnostní den jsme strávili mezi úspěšnými  manažery České republiky a také jsem poprvé na vlastní oči viděla pana prezidenta Miloše Zemana. Chtěla bych poděkovat naší pedagožce Jindře Peterkové, díky které jsme se do soutěže o nejlepší studentskou esej přihlásili.“
Jindra Peterková je na ostravské Ekonomické fakultě garantkou předmětu Manažerská stimulační hra, v němž se snaží o propojení teoretických znalostí  s podnikovou praxí například prostřednictvím videorozhovorů s manažery firem, realizovaných simulačních her a zapojováním studentů do soutěží. Když před třemi lety Česká manažerská asociace zahrnula do prestižního klání také kategorii pro vysokoškoláky, budoucí ekonomové se přihlásili a pokaždé obsadili první místa.

V té poslední, které se zúčastnilo třiapadesát studentů z pěti českých vysokých škol, psali eseje na dvě témata. První se týkalo vývoje nových technologií a budoucnosti mladé generace. Vybrala si ho Veronika Rusková a také Jana Běčáková. Ta získala druhé nejlepší ocenění. Popsala příběh běžného dne roku 2200, který bez virtuální reality nebude fungovat. Rozebrala všechny její možnosti, přičemž neopomenula ani negativní stránky. Jak uvedla ve své práci, je dobré zamyslet se, jestli nás a naše děti čeká život, který bude alespoň tak dobrý jako byl dosud ten stávající. Osobně si přeje i do budoucna svět, v němž existují skutečné, nikoliv virtuální hodnoty.

Technologický pokrok přináší i růst blahobytu

Lukáš Tomíček, který obdržel třetí příčku ve studentském klání Manažera roku 2015, si zvolil  druhé téma věnované kybernetické revoluci a jejímu vlivu na společnost. Student ostravské Ekonomické fakulty si klade otázku, zda zvládneme přechod na čtvrtou průmyslovou revoluci. „Pokud se nestane nic zásadního, tak si myslím, že ano. Technologicky jsme na to připraveni a ten proces už je v pohybu, úspěšně jsme zavedli obrovská cloudová úložiště, otestovali kyberměnu, zvládáme interakci strojů. Opravdové překážky vidím spíše v psychologické oblasti, tradičně smýšlejícím obyvatelstvu či velké byrokracii. Vzhledem k tomu, jakým tempem se technologie vyvíjejí, může nastat obrovský přerod nejen technologický, ale i společenský. Doma už nebudeme potřebovat peněženky, mobilní zařízení, mohou je nahradit mikročipy pod kůží, které budou obsahovat naši digitální identitu, od informací o trvalém bydlišti, přes zdravotní stav až po nákupní preference. A bude se nám nakonec díky tomu všemu lépe žít? Doufám, že ano, technologický pokrok přináší povětšinou i růst blahobytu. Jsem však opatrný a plně si uvědomuji rizika, která digitalizace přináší a jak ničivá by mohla být například kybernetická válka budoucnosti,“ uvádí ve své práci Lukáš Tomíček. (Psáno pro Novinky.cz)


© 2018 VŠB-TU Ostrava