Ostravská beseda se věnovala eurozóně a její perspektivě

Ekonomické fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě dlouhodobě spolupracuje s externími lektory. Nejinak je tomu i v akademickém roce 2015/2016. Studentům přednášejí odborníci z krajských, centrálních a evropských institucí.

Míří eurozóna správným směrem? To je téma 90minutové přednášky, kterou 30. listopadu 2015 připravila pro studenty Katedra evropské integrace Ekonomické fakulty ve spolupráci s Eurocentrem Ostrava. Zúčastnili se jí čtyři hosté.  Nejdříve se ujal slova národní koordinátor pro zavedení eura v České republice Oldřich Dědek, který budoucím ekonomům přiblížil základní pilíře dokumentu nazvaného Dokončení evropské hospodářské a měnové unie. Tento průlomový projekt byl zveřejněn v červnu 2015 a je zprávou pěti představitelů vrcholných evropských institucí, která nastiňuje vizi dalšího vývoje hospodářské měnové unie až do roku 2025.

Nová opatření jsou rozvržena do tří fází. S jejich obsahem studenty ostravské Ekonomické fakulty seznámila Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v České republice. Uvedla, že zatímco první fáze, která trvá do roku 2017, spočívá ve vyžívání stávajících nástrojů a smluv, ve druhé fázi se již počítá s dalekosáhlejšími opatřeními, mimo jiné i právního charakteru.

„I když Česká republika není ještě členem eurozóny, její současné trendy analyzujeme a bereme vážně,“ zdůraznil ve svém vystoupení Miroslav Benáček z oddělení řízení a koordinace Úřadu vlády České republiky a zhodnotil její současné ekonomické výsledky ve srovnání s členskými státy eurozóny.

Jak si v ní vede Slovensko, o tom hovořila Martina Topercerová z odboru evropských záležitostí Ministerstva financí Slovenské republiky. Přiblížila studentům období vstupu její země do eurozóny v roce 2009.  „Zatímco v Česku, Polsku a Maďarsku v souvislosti s hospodářskou krizí a sníženou poptávkou zahraničních odběratelů jste mohli snížit měnový kurz, u nás to již nešlo. Přijali jsme řadu konsolidační opatření, v platnost vstoupil zákon rozpočtové odpovědnosti. Firmy byly nuceny zvýšit produktivitu práce a také  konkurenceschopnost. Největší příliv financí do státní pokladny zajistil boj proti daňovým únikům. Ve srovnání let 2012 a 2014 přinesl jednu miliardu eur navíc,“ dodala Martina Topercerová.

V diskusi se pak hovořilo o třetím balíčku pomoci pro řeckou ekonomiku a o dalších aktuálních otázkách hospodářské a měnové unie. „V těchto odborných besedách s externími lektory budeme pokračovat i nadále,“ zdůraznil Boris Navrátil, vedoucí Katedry evropské integrace ostravské Ekonomické fakulty. Zájem o přednášky fundovaných odborníků ze státních i evropských struktur ostatně potvrdila do posledního místa zaplněná posluchárna. Program netradiční přednášky například ocenily Nikola Běťáková a Nikola Sentlová, studentky druhého ročníku magisterského studia. Obě se věnují oboru Eurospráva a aktuální poznatky o zdokonalování hospodářské a měnové unie využijí při přípravě na státní zkoušku.
Přednášku si lze poslechnout zde: http://eduart.vsb.cz/web/2015k12025/ (Psáno pro Novinky.cz)


© 2018 VŠB-TU Ostrava