Editorial

Vážení čtenáři,

třetí číslo vědeckého časopisu Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues vychází na začátku nového akademického roku 2011/2012. Je potěšující, že se podařilo sestavit celé číslo výhradně z příspěvků studentů doktorského studia, kteří prezentovali výsledky své doktorské práce na konferenci MEKON, pravidelně pořádané na EKF VŠB-TU Ostrava. Příspěvky jsou metodicky jasně popsány a zajímavé. Složení publikovaných příspěvků je tematicky poměrně bohaté. Příspěvky jsou z oblasti národního hospodářství, veřejné ekonomiky, regionální ekonomiky, účetnictví a financí.

Cílem prvního příspěvku, jehož autorem je Tomáš Verner, je zjistit, zda pro ekonomy u tak klíčového ukazatele, jakým je ekonomický růst, je vztah s vyšší konkurenceschopností. Pro posuzování vztahu vybraných charakteristik je použit Spearmanův koeficient pořadové korelace. Na daných datech byl zkoumán vztah mezi výší ekonomického růstu a konkurenceschopností ekonomik. Konkrétně pro dvě varianty vyjádření vzájemného vztahu ekonomického růstu a konkurenceschopnosti (měřena podle Světového ekonomického fóra), a dále ekonomického růstu a konkurenceschopnosti (měřená Indexem lidského rozvoje).  Očekávaný pozitivní vztah nebyl prokázán a pro daná data byl úměrný nepřímo, a to i při zahrnutí zpoždění.

Autorka Lenka Mindová se v dalším článku zabývá nástroji řízení municipalit a hodnocením efektivity veřejných rozpočtů. Popsána je nová metoda programového rozpočtování, jejíž předností je tvorba a posuzování rozpočtu s ohledem na účel vynaložených prostředků. Dále je využita metoda benchmarkingu k provádění komparace mezi municipalitami. Na konkrétních datech je prezentována zajímavá analýza struktury rozpočtů vybraných měst Slovenska, včetně porovnání s benchmarkem.

Záměrem příspěvku, který zpracovala Viera Roháčová, je posoudit nákladovou efektivnost vybraných městských dopravních podniků v České republice. Pro řešení je využita metoda DEA (Data Envelopment Analysis), což je aplikačně úspěšná metoda založená na lomeném optimálním programování. Autorka zdůvodňuje použitý přístup, výstižně popisuje metodu DEA, uvádí formulaci úlohy, dekompozici nákladové efektivnosti CE na technickou efektivnost TE, cenovou efektivnost PE a alokační efektivnost AE.  Aplikací takto formulované metodiky jsou zjištěny zajímavé výsledky charakterizující efektivnosti vybraných dopravních podniků v ČR.  

Konkurenceschopnost regionů je předmětem příspěvku, který vypracovali Lukáš Melecký a Michaela Staníčková. Autoři porovnávali regiony České republiky vymezené úrovní soudržnosti NUTS 2. Pro posouzení regionální konkurenceschopnosti využívají autoři několik přístupů: aplikaci vybraných strukturálních ukazatelů, metodu semaforu patřící do skupiny metod škálování, jinak řečeno vytváření podobných skupin, bodovou metodu, která odpovídá vícekriteriální metodě bazické varianty. Prezentované propočty představují zajímavý a bohatý analytický materiál umožňující komplexní srovnání úrovně konkurenceschopnosti zkoumaných regionů.     

Předmětem dalšího příspěvku, jehož autorem je Aleš Kresta, je posouzení vhodnosti vybraných modelů pro stanovení hodnoty VaR (Value at Risk) jako míry rizika finančních institucí. Tato hodnota bývá často kalkulována za předpokladu lineárních portfolií a normálního rozdělení pravděpodobnosti výnosů finančních aktiv. Tento zjednodušený přístup však nereflektuje těžké konce rozdělení výnosů v důsledku krizí, a dochází tak k podcenění rizik a podhodnocení požadovaného rizikového kapitálu, a tedy větší zranitelnosti bank a finančního systému. Autor ověřuje ve financích aktuálně zkoumaný přístup založený na aplikaci metodologie kopula funkcí. Sdružené rozdělení pravděpodobnosti je konstruováno jako kombinace distribučních funkcí dílčích faktorů a typu kopula funkce.  Ověřovány jsou varianty: Gaussovo rozdělení – Gaussova kopula, NIG rozdělení – Gaussova kopula, Gaussovo rozdělení – Studentova kopula, NIG rozdělení – Studentova kopula. V příspěvku jsou na daných datech demonstrovány výsledky včetně backtestingu.

Autor David Procházka se ve svém příspěvku zabývá analýzou a porovnáním společných a rozdílných charakteristik zisku v účetnictví a v ekonomii. Význam správného vymezení obsahu kategorie zisku v obou disciplínách ovlivňuje posouzení výkonnosti účetních jednotek a výsledky analýzy vlivu změn účetních pravidel na vypovídací schopnost zisku. Autor zajímavě uvádí a diskutuje základní koncepty ekonomického zisku (hlavní neoklasický přístup, Fisherův, Hicksův).  Dále jsou charakterizována účetní pojetí (transakční přístup k determinaci důchodu, důchod na bázi zachování kapitálu, finanční pojetí udržení podstaty, věcné pojetí udržení podstaty). Na závěr jsou na modelovém případu zhodnoceny vybrané přístupy, včetně vazby ekonomického a účetního pojetí zisku.

V posledním příspěvku se autorka Zuzana Machová zabývá otázkou, zda je v České republice od vstupu do EU po současnost fiskální politika, resp. diskreční opatření, prováděna v souladu s hospodářským cyklem. Autorka nejprve rozebírá diskreční opatření v rámci stabilizační fiskální politiky. Dále je dekomponován vliv diskrečních opatření a vestavěných stabilizátorů na saldo. V neposlední řadě autorka analyzuje strukturální saldo. Celá analýza včetně zhodnocení je provedena na reálných datech České republiky a výsledky jsou kriticky diskutovány.

Zdeněk Zmeškal, Editorial Board, Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava


© 2018 VŠB-TU Ostrava