Editorial

Vážení čtenáři,

číslo vědeckého časopisu Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues, které máte před sebou, obsahuje výhradně příspěvky studentů doktorského studia. Všechny vybrané příspěvky byly prezentovány na doktorské konferenci MEKON, organizované a pořádané na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava v letech 2010 nebo 2009. Tematicky spadají příspěvky do oblasti financí, makroekonomie, mikroekonomie, regionální ekonomie, systémového inženýrství a managementu.

Cílem prvního příspěvku, jehož autorem je M. Slanicay, je statisticky odhadnout a analyzovat průměrné saldo veřejných financí a dále určit fiskální zodpovědnost. Tato problematika je zkoumána na vzorku zemí Evropské unie. Pro ověření výše deficitu byla použita regresní analýza, přičemž vysvětlovanou proměnnou je výše deficitu a vysvětlujícími proměnnými jsou odchylka tempa růstu HDP od průměru a zpožděná hodnota deficitu. Ukázalo se, že u statisticky významných výsledků je více než 50 % vysvětleno předchozím deficitem a zbytek pohybem HDP. Následně byl konstruován koeficient fiskální zodpovědnosti, na základě něhož byly země zařazeny do tří skupin: fiskální zodpovědné, fiskálně nezodpovědné a mimořádně fiskálně nezodpovědné. Výsledky zkoumání jsou zajímavé a potvrzují z velké míry všeobecné hodnocení zemí.

Druhý článek, který zpracovala E. Kovářová, je reakcí na odchod P. A. Samuelsona, a je zaměřen na problematiku teorie projevených preferencí a její aplikaci v teorii indexů jako nástroje hodnocení změn v životní úrovni spotřebitelů. V příspěvku je vysvětlena teorie a popsány tzv. slabé a silné axiomy, z nichž tato teorie vychází. Následně je ukázána a popsána možnost aplikace teorie pro případ hodnocení životní úrovně spotřebitelů pomocí množstevních indexů, včetně příkladů.

Třetí příspěvek je věnován problematice hodnocení a srovnávání ekonomiky regionů. Rozvoj regionů, jejich porovnávání, hodnocení a rozdělování finančních prostředků je aktuálním problémem, jehož významnou charakteristikou je vícekriteriálnost. Řeší se tedy, jak za těchto podmínek srovnávat a hodnotit různé aspekty. Rozhoduje se obvykle o tom, která dílčí kritéria používat a jak vytvářet syntetická (souhrnná) hodnocení. Článek je zaměřen na první část, na výběr dílčích kritérií hodnocení. Autor použil kombinovaný přístup založený na využití jak statistických metod, tak subjektivního hodnocení expertů. Ze 17 ukazatelů, byly po redukci experty, pomocí analýzy podobnosti (shluková analýza) a korelační analýzy (ověření multikolinearity) proveden návrh redukovaného souboru kritérií. Za cenný lze považovat propracovaný zdůvodněný postup, v němž je zakomponován i prvek zkušenosti a kolektivní znalosti. Dá se navíc zdůraznit, že uvedený postup má obecnější platnost.

Další příspěvek se týká aktuální a velmi sledované problematiky, jejímž praktickým důsledkem je vstup do eurozóny s posouzení výhod a nevýhod, včetně ekonomických důsledků. Autorka, M. Drastichová, vychází při analýze z teorie optimální měnové oblasti. Přitom se konkrétně věnuje zhodnocení tří vybraných kritérií v podmínkách Slovenska: mobilita výrobních faktorů, stupeň otevřenosti ekonomiky a diverzifikace produkce. Z výsledků je zřejmé a autorka kriticky a racionálně deklaruje, že jsou z velké části splněny předpoklady, že však nelze činit na základě těchto výsledků zcela jednoznačné závěry z důvodu absence některých kritérií a neexistence přesně stanovených limitních hodnot kritérií.

Předmětem příspěvku, jehož autorem je M. Kökörčený, je řešení architektury rozsáhlých informačních systémů s ohledem na ekonomické aspekty. Volba architektury je s ohledem na vývoj, předpoklady technických zlepšení, organizačních změn a nákladů implementace ne zcela snadnou úlohou, neboť se zde promítá celá řada aspektů a vývoj v čase. V příspěvku jsou popsány nejprve možné úrovně integrace (uživatelské rozhraní, aplikační vrstva, datová vrstva) a jejich vzájemné vazby. V druhé části je pak uvedeno ekonomické hodnocení různých variant řešení. Jako krajní případy jsou uvedeny architektury Point to Point a architektura ESB (Enterprise Service Business). V článku je výstižně charakterizována a analyzována daná problematika včetně popisu způsobu hodnocení a volby.

Další příspěvek je z oblasti dotazníkových šetření, autory jsou Poláčková, J., Jindrová, A. Tato problematika se vyskytuje a často využívá v oblasti managementu, marketingovém a sociálním průzkumu. Cílem takovýchto šetření je faktorová analýza sloužící k posouzení faktorů a vlastností, které ovlivňují rozhodování a chování skupin a jevů. V příspěvku je popsána a použita metoda korespondenční analýzy, která vychází z tradiční statistiky, a její předností je grafická prezentace výsledků. Pomocí metodiky byl zkoumán vztah studentů ke studiu a jejich názoru na instruktážní prezentace, a dále vztah mezi IT zkušenostmi a názorem na zefektivnění domácí přípravy.

Autory posledního zajímavého příspěvku jsou Gallová, Z. a Stavárek, D., kteří zkoumají kauzální závislost mezi exportem (EXP) jako vysvětlovanou proměnnou a vysvětlujícími veličinami, kterými jsou hrubý domácí produkte (HDP) a přímé zahraniční investice (PZI) rozvíjející se ekonomiky Chorvatska. Nejprve je uvedená kauzalita řešena jako kointegrační model, následně je hledána dlouhodobá rovnováha s použitím zpožděných proměnných pomocí Error Correction modelu. Na čtvrtletních datech za období deseti let byla statisticky potvrzena kauzalita uvedených proměnných a reakce na krátkodobé šoky. Takto bylo ověřeno chování rozvíjející se ekonomiky a ukázalo se, že je v souladu s ekonomickou teorií.

Zdeněk Zmeškal, Editorial Board, Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava


© 2018 VŠB-TU Ostrava